Články
Návrat na detail městaOkolo Bezdězu
24. 06. 2008
Mezi Mladou Boleslaví a Českou Lípou se vypíná zalesněný vrch s hradem. Jméno Bezděz ale nedostal jenom hrad nebo stejnojmenná obec, ale i přírodní rezervace o výměře téměř 30 ha, vyhlášená v roce 1949. Vrcholy Malého (576 m. n. m.) a Velkého (603 m. n. m. ) Bezdězu, které patří do rezervace, pokrývají především buky a duby. V prostoru rezervace můžete spatřit velké množství vzácných rostlin a ptáků. Na úbočí Velkého Bezdězu je čedičový lom a ledová jeskyně. Pokud ale přece jenom raději zamíříte na hrad, dostanete se k němu ze stejnojmenné obce na úpatí hory nebo z nedalekých Doks. Do obcí Bezděz a Doksy můžete dojet vlakem nebo autobusem. V obci Bezděz je na návsi umístěn rozcestník, který vás nasměruje na správnou cestu. Když půjdete na hrad z Doks, můžete využít červeně značenou Máchovu cestu. Pokud přijedete autem, můžete ho nechat v obci na parkovišti a na hrad dojít pěšky také po červené značce. Cestou na hrad projde... více >>
Míla JaklováHaná ze hřbetu kola
25. 06. 2008
Není lepší možnosti než si „zmapovat“ hanáckou nížinu právě na kole. Je to pohodlné, je to rychlé a především tak navštívíte mnohem více památek, než kdybyste chodili pěšky. Ovšem kdo se již těšíte na to, že Haná je mírumilovná a její nížiny vám poskytnou rovné cesty, budete zřejmě vyvedeni z omylu. Haná totiž není nikterak fádním krajem, právě naopak – jestliže budete mít zájem, užijete si zde pestrých silnic a pěšin více než dost. A co vám Haná může nabídnout dále? Především spoustu zajímavých památek a krásnou okolní přírodu. V případě, že si chcete užít „pořádný stoupák“, volte kopcovitou krajinu severně od Olomouce, která se pro vás může stát výchozím bodem (nabízí spoustu možností k ubytování a je považována za historické centrum Hané). Do této oblasti vás nejdříve zavede cyklistická trasa číslo 5, na níž se napojíte v centru města. V obci Velká Bystřice se poté vydáte po trase číslo 6009, která vás doveze až do Hluboček, obce, jež se za dr... více >>
Eliška PelikánováPražské "kultovní" hřbitovy
2. 07. 2008
Hřbitovy patří nejen k historii, ale jsou mnohdy kulturními památkami a dědictvím, na které bychom neměli zapomínat. Mnozí z nás určitě při svých poutích Českou republikou natrefí na místa odpočinku, z kterých pocítí onu nevysvětlitelnou sílu těchto míst, jenž nás sem dovede s pokorou, úctou třeba za účelem obdivu kostelíka, který je součástí, či pro chvilku zamyšlení. Vydejme se tedy za několika ze známých hřbitovních míst staré Prahy. Již v první polovině 15. století byl založen Starý židovský hřbitov, jedna z nejvýznamnějších zachovalých památek pražského židovského města. Nejstarší náhrobek patří Avigdoru Karovi z roku 1439. Poslední pohřeb se zde uskutečnil v roce 1787. Paměť tohoto hřbitova je vepsána do přibližně 12 tisíc náhrobních kamenů, přičemž počet pochovaných tuto cifru ještě přesáhl. Tohoto místa se dotkla jistě nejedna židovská historie, ale pravděpodobně nejvýznamnějším nebožtíkem, který zde spočinul roku 1609, je náboženský učene... více >>
Pavlína DoulíkováBungee Jumping
9. 07. 2008
Máte pocit, že na Vás sedla únava z dusna? Že se nějako nemůžete probrat do letní akčnosti? Možná byste potřebovali dávku adrenalinu, která by Vás vrhla do správného proudu letních radovánek. Adrenalin je úžasná záležitost. Z biologického hlediska funguje jako poslední záchrana pro lidský organismus. Takže třeba Vás jedna jeho dávka zachrání od lenošení. Můžete se třeba rozhodnout pro seskok zvaný Bungee Jumping. Počátek historie tohoto adrenalinového sportu můžeme hledat v legendě domorodého kmene na ostrově Pentecost v souostroví Vanuatu v Melanésii v Jižním Pacifiku. Prý kdysi dávno jedna žena tohoto kmene prchaje před svým ukrutným manželem vyšplhala na vysoký strom, přivázala si ke kotníkům liánu a raději, než aby ji muž chytil, skočila. On nepřipoután skočil za ní, zabil se, ale ona díky liáně přežila. Od těch dob prý muži tohoto kmene skáčou tento svůj „bungee jumping“. Jedni říkají, že tak činní jako výraz obdivu k oné ženě, druzí, že si ... více >>
Pavlína DoulíkováPivní dovolená
15. 07. 2008
Také tvrdíte, že nejlepší je pěkně vychlazené a orosené pivo po náročném letním dni, kdy vám slané slzy potu tečou z těla přímo proudem? Co však tentokrát pozměnit svůj názor a vyzkoušet nikoliv pivo, ale rovnou pivní lázně? Jestliže vás tento nový nápad zaujal, čtěte určitě dál. Myšlenka pivních lázní přitahovala lidi odnepaměti, ovšem až v nedávné době se dočkala své realizace. Vznikly tak díky ní na několika místech České republiky jedinečné pivní lázně s léčivými, preventivními a relaxačními účinky. Abychom však nebyli zbytečně povrchní, dodejme, že taková příjemná pivní koupel podporuje očištění a pročistění celého našeho organismu, rovněž má blahodárné účinky na prokrvení končetin, krevní oběh, klouby a jsou z ní nadšeni také lidé, kteří trpí vleklými kožními problémy. Z čeho jsou však vlastně takové pivní lázně „ukuchtěny“? Samotná receptura je samozřejmě přísným tajemstvím, avšak není na škodu prozradit, že své tělo pon... více >>
Eliška PelikánováVamberecké mumie v Broumově
7. 08. 2008
Byli jste už někdy v Broumově? Já tam nikdy nebyla. A hlavně jsem netušila, že se při návštěvě broumovského kláštera setkám s mumiemi. Byl to nečekaný bonus výletu. Velmi zajímavé, trochu strašidelné a málokdy k vidění. Město Broumov najdete ve východních Čechách v kotlině, kterou protéká řeka Stěnava. Svůj výlet sem můžete spojit s prohlídkou měst jako je Náchod, Hronov, Nové Město nad Metují nebo procházkou v Broumovských stěnách. Samotné počátky Broumova se pojí s mužským řeholním řádem břevnovských benediktýnů. Právě oni získali darem roku 1213 od krále Přemysla Otakara I. území Broumovska a Policka. Broumovský klášter je zapsán v seznamu národních kulturních památek České republiky. Najdete ho na skalním ostrohu nad řekou Stěnavou. Jeho dnešní podoba byla zformována barokní přestavbou. Mezi zajímavosti, které nám byly během prohlídky nabídnuty, patří kupříkladu kopie tzv. Turínského plátna, které bylo ... více >>
Pavlína DoulíkováNa skok do benátských muzeí
8. 08. 2008
Upozornění pro čtenáře: Na následujících řádcích nenarazíte na žádnou výhodnou nabídku poznávacích zájezdů last minute do italských Benátek. Naše pozvání se totiž vztahuje k malebnému městečku nedaleko Mladé Boleslavi, které má s metropolí na pobřeží Jaderského moře společný opravdu jen poetický název… V Benátkách nad Jizerou, městečku s takřka sedmi tisíci obyvateli, se ovšem v areálu dominanty města – renesančním zámku – nacházejí hned dvě velmi zajímavá muzea: muzeum hraček a Muzeum Benátky. V soukromém muzeu pana Jiřího Fialy v přízemí zámku se můžete pokochat unikátními exponáty největší expozice historických hraček v České republice, která se těší ohromnému zájmu malých i velkých návštěvníků. Prohlédnout si zde můžete nejrůznější hračky evropské, asijské i americké provenience z let 1860-1945. Přestože největší zastoupení mají ve sbírce pokojíčky, specialita zdejšího muzea, a i několikaposchoďové domečky pro panenky, zaří... více >>
Karolína TietjenováBraunův Kuks
15. 08. 2008
Kuks můžete najít 8 km od Dvora Králového. Tuším, že každý už minimálně jeho jméno slyšel. Já už na něj zavítala v dětství. A tak když jsme se blížili, kasala jsem se, že ho znám. No a najednou jsem zjistila, že si už úplně přesně nepamatuji, co je ten Kuks vlastně zač. A tak jsem se tam porozhlédla, posbírala informace, které snad přijdou vhod i Vám. Mým prvním omylem byl pocit, že se jedu podívat na zámek. Kuks je vlastně hospital. Tedy česky špitál, vlastně nemocnice. Tam Vás i zavede hlavní prohlídkový okruh. Prohlédnete si bývalý nemocniční sál, barokní lékárnu U granátového jablka. Na modelu areálu Kuksu je Vám představena původní výstavba v tomto údolíčku. Na obrazech potom zase zakladatel Kuksu František Antonín Špork a jeho příbuzenstvo. Nejvíce však utkví v paměti Kuks ve spojení se sochami nejvýznamnějšího barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. I my jsme zašli do lapidária, kde po obou stranách stojí právě origin... více >>
Pavlína DoulíkováFyzička
2. 09. 2008
Tak jsem letos trochu víc lenivěla a najednou koukám, je konec léta. Trochu mě to zarazilo a zalitovala jsem, že jsem se ve vedru nedokázala víc donutit ke zlepšování fyzičky. Příští rok si plánuji treky po horách a na zimu běžky. Taky už víte, že příští rok budete potřebovat lepší kondici? Taky Vás dostaly letošní kopečky a zkrátil se Vám dech? To bychom měli začít asi s budováním zdatnosti už teď. A jak vlastně poznáte, že se Vaše výkonnost zlepšuje? Existují jednoduché testy a rady. Nejprve Vám připomenu, že ke správnému tréninku patří správná výživa. Nevyhovující výživa mnohdy zapříčiňuje snížení výkonu. Měli byste mít při pravidelném intenzivním tréninku dostatek kalorií ve správném rozložení energického krytí. Strava by měla mít vyvážené složení živin – bílkovin, tuků, sacharidů, minerálů a vitamínů. Výživa by to měla být také lehce stravitelná a v přiměřených porcích. Po rovnoměrném příjmu energie bychom neměli zapomenou... více >>
Pavlína DoulíkováRadost Martina je hus a džbán vína
4. 11. 2008
Mezi další oblíbené lidové veselice patříval odjakživa 11. listopad, svátek svatého Martina. Tradice čekání na jeho příjezd „na bílém koni“, symbolizující neodvratně se blížící nadvládu zimy, či hodování „martinských husiček“ přetrvala do dnešních dnů, v posledních letech se navíc vrací další velmi příjemný obyčej s tímto svátkem spojený – slavnost představení nového, tzv. svatomartinského vína. Bujaré oslavy vážící se k 11. listopadu nejsou skutečně ničím novým. Svátek tohoto světce, biskupa a patrona chudých (dále pak patrona mimo jiné vojáků, vinařů, pastýřů, domácích zvířat a hus), byl důležitým dnem v životě pracujícího lidu – čeledínové a děvečky v tento den zpravidla měnívali nebo prodlužovali svou stávající službu a dostávali za ni mzdu, uzavíraly se smlouvy mezi obcí a obecním pastýřem, ovčákem či ponocným, pořádaly se dobytčí a koňské výroční trhy, na mnoha místech se konaly poutě a hody na oslavu završení sklizně a hospodářského roku… j... více >>
Karolína TietjenováKlíště – malý velký problém
27. 06. 2007
Ze své dovolené si kromě fotografií, zážitků či jiných upomínek můžeme přivézt i památku v podobě klíštěte. Tento cizopasník je sice malý, ale může nám způsobit velké problémy a vzpomínky na dovolenou hodně znepříjemnit. A přitom je někdy opravdu zbytečné mu cestu k naší nákaze tolik usnadňovat. Klíšťata jsou přenašeči především lymeské boreliózy a klíšťové encefalitidy. Datum přisátí klíštěte je vhodné si poznamenat pro případ dalších komplikací. Boreliózu mohou přenášet i komáři, ovádi, blechy a mouchy. Příznaky a průběh boreliózy má několik stádií. Mohou se také vyskytovat příznaky několika stádií zároveň. Po 1 - 2 týdnech od přisátí klíštěte se objeví velká zarudlá skvrna na kůži se středem v místě přisátí klíštěte. Postižený by měl ihned navštívit lékaře. Ten nasadí antibiotika. V tomto stádiu je nemoc dobře léčitelná. V dalších stádiích za 2 až 12 týdnů po přisátí klíštěte se mohou objevit značně proměnlivé bolesti. Dojít může k ob... více >>
www.turistik.czNa konec světa za jeden den
12. 07. 2007
Chcete se na chvíli zbavit každodenních starostí, pročistit si hlavu, udělat něco pro své tělo a zároveň nemáte mnoho času? Seberte rodinu nebo jen kolo a ruksak a vydejte se do Orlického Záhoří – tak trochu zapomenutého kraje za hřebenem Orlických hor. Dáme Vám tip na krásný jednodenní výlet. Pokud se vyžíváte v táhlých stoupáních a žádný kopec pro Vás není dost dlouhý – začněte v Deštném v Orlických horách. Pro cyklisty, kteří nedychtí po sebetrýznění ve svahu hory, doporučujeme vyjet až na parkoviště na Šerlichu a vydat se „kolmo“ odtamtud. Začneme mírným stoupáním na nejvyšší vrchol Orlických hor – Velkou Deštnou (1115 m n.m.). Zde se nabízí nádherný kruhový rozhled na Českou i Polskou stranu z tzv. Štefanovy vyhlídky. Cestou dále po hřebeni pokračujeme souběžně s naučnou stezkou, po cyklotrase 4071 až na Pěticestí a dále kolem bunkru Průsek k Haničce – jedné z nejzachovalejších pevností v českém pohraničí,... více >>
www.turistik.czJízda do historie
16. 07. 2007
Je řada způsobů, jak se na svých cestách dopravit z jednoho místa na druhé. Pomineme-li nejklasičtější, ale pro zaryté turisty zavrženíhodný způsob dopravy autem, zvolí někdo kolo, jiný raději spoléhá na své vlastní nohy. Ale jak dříve cestovali staří dobří trampové? O jakém dopravním prostředku se často zpívá při kytaře u ohně? Kromě již zmíněného toulání se pěšky či na koni je pro milovníky toulek neodmyslitelný vlak. Zajisté i Pendolino je dnes pro většinu z nás atrakce, ale přece jen kouzlo starých časů a nostalgie na nás padne při pohledu na sípající a kouřící lokomotivu s historickými vagony. Naše babičky si tyto dopravní prostředky sice ještě dobře pamatují, ale parní lokomotivy byly postupem času rychle z kolejí vytlačeny motoráky, pantografy, rychlíky a jinými modernějšími stroji. Naštěstí však existuje mnoho spolků a společností, které se snaží historické vozy alespoň občas na koleje vrátit a dopřát lidem nevšední podívanou i zvl... více >>
www.turistik.czSkanzen není kulisa
15. 08. 2007
Během toulek po vlastech českých nejčastěji navštěvujeme hrady či zámky, muzea či další zajímavosti v kraji. Specifickým objektem poznávání je také skanzen. Skanzen je národopisné muzeum, které se nachází pod širým nebem, exponáty jsou představeny při své činnosti, jak fungují. První muzeum lidových staveb bylo založeno roku 1891 ve Švédsku. První český skanzen v Přerově nad Labem založil kolem roku 1900 arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský. Mezi nejznámější skanzeny lidových staveb u nás patří Rožnov pod Radhoštěm. Rozdělen je na tři části - Dřevěné městečko, Valašská dědina a Mlýnská dolina. Celkem zahrnuje na 120 památkových objektů originálních lidových staveb, které sem byly přemístěny z celé oblasti. Všechna zařízení jsou předváděna v provozu. Celoročně se tu konají programy národopisného charakteru. Valašský Slavín je čestným pohřebištěm a místem připomenutí a uctění života a díla významných osobností východní Moravy, kter... více >>
www.turistik.czVinobraní začíná
4. 09. 2007
Vrchol sezony na hradech a zámcích pominul, ale na mnoha místech se skutečné završení kulturních a turistických aktivit teprve chystá. Nejen pro milovníky a znalce vína je takovou akcí například vinobraní. Odkud se vzal původ slavností vinobraní? Vinná réva se začala pěstovat již ve starém Egyptě a dále i v Řecku a Římě. Z dob antiky pochází základ oslavy vína a jeho dobré úrody, zvané tehdy dionýsie či bakchanálie. Své jméno získaly podle boha Dionýsa (v římské mytologii Bakcha), který byl patronem vinné révy a s ní spojeného štěstí a radovánek. Oslava sklizeného a kvasícího vína se přenesla i do našich zemí. V okamžiku, kdy vinný mošt zraje v sudech, přichází okamžik kvasícího vinného moštu – burčáku. A v této chvíli se na mnoha místech s vinicemi konají slavnosti vinobraní. Měsícem vinobraní je září. Vinná réva se u nás pěstuje především na jižní Moravě. Ale i v Čechách se vinné révě daří. A tak jedním z míst... více >>
www.turistik.cz
