Články
Návrat na detail městaÚštěk, Helfenburk a dech minulosti
14. 09. 2007
Málokteré městečko vám nabídne tolik zajímavostí jako právě Úštěk nedaleko Litoměřic. Jakmile návštěvník navštíví toto místo, ovane ho dech minulosti, zašlé slávy a dávného bohatství: protáhlé náměstí lemují starobylé měšťanské domy se zdobenými štíty a podloubím, kolem nich se rozplétá labyrint úzkých uliček. Přirozenou dominantu stále tvoří kostelní věž a nikoli paneláky, přičemž několik moderních objektů nenarušuje celkový dojem. Nechybí ani bývalý hrad, paradoxně situovaný přímo do městské zástavby. Postupem času k němu excentricky přibyl komín, protože se začal využívat jako sladovna. Úctu naopak vzbuzuje kamenné zdivo protilehlé Pikartské věže, někdejší součásti opevnění. Ale popořádku Rozlehlý rybník Chmelař znají v Úštěku a jeho okolí snad všichni, najdete ho nedaleko vlakového nádraží, a je to jedno z nejnavštěvovanějších koupališť v tomto regionu. Má však jednu nevýhodu, v létě je tu vždy hodně lidí a platí se zde vstupné. ... více >>
Milan DoležalKrajem tvarůžků
2. 10. 2007
Chuť Olomouckých tvarůžků aneb Loštických tvarglů, v Čechách nazývaných syrečky, je velmi specifická. A taková je i Haná. Pojďte se námi do kraje mezi Olomoucí a Mohelnicí podívat, rozhodně je o co stát. Kulturními i přírodními památkami se to tu jenom hemží! Přiznejme si, že olomoucké tvarůžky jsou v našich končinách jednou z mála potravin, která řady svých konzumentů rozděluje na dva radikální tábory. První z nich si nemůže jejich nezaměnitelnou chuť i aroma vynachválit, druhý ostentativně skrčí svůj obličej již v okamžiku, kdy potravina přijde na přetřes. Avšak oba tábory mají možná jedno společné – nenechají si ujít příležitost podívat se do končin, kde olomoucké tvarůžky vznikají. Věříme, že i vy jste buď odpůrci, nebo příznivci této zvláštní pochutiny. Pokud tomu tak není a k olomouckým tvarůžkům zachováváte vesměs vlažný vztah, i přesto máme pro vás jeden zajímavý tip na výlet. Je jím Litovelské Pomoraví a přilehlá města... více >>
Eliška PelikánováLenora a její tradice
26. 10. 2007
Pod majestátnou dominantou šumavského vrchu Boubín se v nadmořské výšce 765 m. n. m. krčí městečko Lenora, jehož nepříliš dlouhá historie je těsně spjatá s místní (dnes již vyhaslou) sklářskou hutí. V roce 1834 zde, na soutoku Teplé Vltavy a Řasnice, založil lokální podnikatel Jan Meyer, jako jednu z posledních na Šumavě, sklárnu s vlastní hutí. Kolem ní se postupně rozrůstaly domky rodin sklářských dělníků přicházejících především z česko-rakouského pomezí. V polovině 19. stol. přešlo vlastnictví sklárny do rukou rodiny Kralikových a zdejší výrobky reprezentovaly pod značkou Meyers Neffe v západní Evropě i v zámoří nejluxusnější české sklo. Po roce 1945 byla sklárna znárodněna a o další půl století později byla její výroba zcela ukončena. Více vám prozradí expozice sklářství, umístěná v budově lenorského obecního úřadu, rukodělnou sklářskou výrobu přímo u pece je možno vidět ve sklářské huti Barbora. Důkazem, že se zde v minul... více >>
Karolína TietjenováČeský fenomén turistického značení 1. Pěší trasy
30. 10. 2007
Cestou necestou, polem nepolem... To by sice mohlo být romantické, ale pokud chcete dojít k cíli Vaší cesty za pokud možno odpovídající čas a bez pohledů na slepé konce "zaručených" nábližek, měli byste do batůžku přibalit správnou mapu dané oblasti a naučit se v ní orientovat. Potom už nebude muset ten nejstatečnější z Vaší party šplhat na nejvyšší strom a vyhlížet světýlko v dálce. Kdo již navštívil turistické cesty v cizině, jistě rád potvrdí známý fakt, že trasy na území České a Slovenské republiky patří k nejdokonaleji značeným a jejich počet vytváří i nejhustší síť. Česko je prostě turistická velmoc. Možná je to i tím, že v době, kdy většina obyvatel nemohla vycestovat, vytvořili jsme si k poznávání tuzemských luhů a hájů bližší vztah. Důkazem toho byla různá putování, sbírání nachozených kilometrů a právě i kvalita značení na našem území. V posledních letech se začínají rozvíjet i trasy pro cyklisty, běžkaře, jezdce na koních či vozíčkáře. První česká trasa ... více >>
Pavlína DoulíkováJižními Čechami na bruslích
7. 11. 2007
Jakmile přírodu opanuje zimní čas a krajinu zahalí ledový plášť zimní královny, zaplesá srdce každého vyznavače zimních sportů. A protože Česká republika má v tomto ohledu velmi příznivé, tedy dostatečně chladné klima a její terény jsou velmi rozmanité, otevírá se zde pestrá škála sportovního vyžití. Jednou takovou kratochvílí může být i bruslení. Bez nadsázky lze říct, že bruslení patří mezi nejstarší sporty vůbec – pomocí kostěných bruslí si ulehčovali výpravy za zvěří již pravěcí lovci. Navíc jde o pohyb přirozený, vhodný (a samozřejmě zdravý) pro mladé i staré, kterému se lze snadno naučit, a tak není divu, že se bruslení stalo celkem rozšířenou lidovou zábavou již v pozdním středověku. Ovšem tradice bruslení, jak ji vnímáme dnes, má své počátky až v 19. století. V posledních letech se k nám z Holandska a Švédska navíc dostává nová forma – tzv. dálkové bruslení. Neznamená to nic jiného, než že kroužení na obecním kačáku vyměníte za poznávací ... více >>
Karolína TietjenováVánoce na zámku
12. 11. 2007
Moje kolegyně každý rok v prosinci odjíždí k jižním sousedům, neboť ji okouzlila předvánoční atmosféra rakouských městeček. Nezkusíte letos také omezit předvánoční přípravy a místo nich jet třeba na výlet? Pokud bydlíte nedaleko Královéhradeckého kraje, můžete si v první polovině prosince prohlédnout vánočně vyzdobenou expozici, ochutnat vánoční punč ze zámecké kuchyně, nebo se zaposlouchat do tónů adventního koncertu. To vše se pro vás každoročně připravuje v Hrádku u Nechanic. Romantická stavba zámku, postavená v novogotickém stylu, resp. ve stylu windsorské gotiky podle projektu anglického projektanta Edwarda Bucktona Lamba, sloužila jako sídlo hraběcího rodu Harrachů. Byla postavena byla v letech 1839 – 1857 panem Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu. Interiéry zámku mají převážně novorenesanční vzhled. Bohaté vybavení bylo částečně zhotoveno místními řemeslníky, zbývající zajímavé předměty byly dovezeny z celé Evropy. ... více >>
Miloslava JaklováV čem na lyže
20. 11. 2007
Hlavně nezapomenout svačinu. Ale věřte, že při pocitu chladu na těle si ji moc nevychutnáte, neboť Vás klesající teplota donutí pěkně zhltnout vše včetně nějaké sladkosti na závěr. Takže abyste si vychutnali nejen jízdu na lyžích, ale i případné zastávky s výhledy a posilněním, dobře vybírejte nejen co do sebe, ale hlavně co na sebe. Prvním pravidlem oblékání na všechny túry, lyžařské nevyjímaje, je vrstvení oblečení. Hezky jako cibulky. Jednu slupku za druhou ve správném pořadí. Oblékání v několika vrstvách přináší možnost regulovat svůj oděv podle momentální změny Vaší tělesné teploty i vlivu počasí. Obzvláště na horách bývá velmi proměnlivé. Stačí přejet ze slunečného svahu do stínu a Vaše odložená vrstva oblečení v batohu se stane pravým pokladem. V základu rozlišujeme tři hlavní vrstvy. První, nejblíže k tělu, odvádí pot a udržuje tělo v suchu. Druhá udržuje teplo a vlhkost odvede dál od těla, třetí Vás ochrání proti vnějš... více >>
Pavlína DoulíkováStrážce Českého ráje
10. 01. 2008
Český ráj leží severovýchodně od Prahy mezi městy Mnichovo Hradiště, Železný Brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Jičín a Sobotka. Na severu oblast lemují Jizerské hory a Krkonoše. V tomto romantickém kraji na středním toku Jizery se prolínají přírodní krásy s bohatými historickými památkami. Jednou z nich je raně barokní lovecký zámeček, který stojí na čedičovém návrší nad městečkem Sobotka. Letohrádek je pojmenován po svém zakladateli - Humprecht. Hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic, vzdělaný milovník umění, patřil mezi nejbohatší příslušníky pobělohorské šlechty. Byl typickým katolickým feudálem a těšil se přízni habsburské. V roce 1652 se ve Vídni oženil s italskou markýzou Dianou Marií da Gazoldo, jednou z nejkrásnějších žen tehdejší Evropy. Díky přátelství s Leopoldem I. se Humprecht stal zemským soudcem a vyslancem v Benátkách. Zastupoval císaře na zemských sněmech a na důkaz dobré spolupráce dostal také řád Zlatého rouna. Jeho postavení ... více >>
Miloslava JaklováJak vybrat ty správné lyže
11. 01. 2008
V našich středoevropských podmínkách panuje stále ještě zima a většina obchodů po Vánocích začala boj o to, kdo vyhlásí větší slevy. Nejsou to ideální podmínky k tomu, abychom vyrazili do obchodu s lyžařským vybavením a vyměnili naše staré dobré lyže za jiné, k nimž nás sice nepoutá několik desetiletí báječné spolupráce na sjezdovkách, ale zato budou pro nás ušité jako na míru? Pokud vaše odpověď patří mezi ty kladné, čtěte dál. Jestliže se v lyžích téměř vůbec nevyznáte a navíc natrefíte na neochotného nebo věci neznalého prodavače, můžete mít velký problém zejména proto, že orientovat se na dnešním trhu s lyžemi vyžaduje opravdu velké umění. Proto pevně doufám, že vás dnešní článek alespoň trochu nasměruje. Ještě než se rozhodnete vkročit do kamenného obchodu s lyžemi nebo poslat vaši objednávku skrze některý z internetových obchodů, je dobré si uvědomit, jaký jste lyžař. Přičemž tady platí jedna důležitá zásada – nepodceňova... více >>
Eliška PelikánováKdyž se zima potkává s jarem
30. 01. 2008
Na 2. února připadá v kalendáři svátek s tajemně poetickým jménem – Hromnice. Pod tímto lidovým označením se skrývá významný katolický svátek – Uvedení Páně do chrámu, dříve též Obětování Páně či Očišťování Panny Marie, který se vztahuje k událostem popsaným v Lukášově evangeliu (kap. 2, 22-38). Podle staré židovské tradice byla žena, která přivedla na svět chlapce, považována po 40 dní za „nečistou“ (v případě, že porodila děvčátko pak dokonce 80 dní), a tak aby byly očištěny, přinášely ženy do chrámu podle svých materiálních možností obětního beránka či holoubka. Pokud byl syn prvorozený, přinesly i jeho, aby jej podle zákona Mojžíšova zasvětily Bohu. V souladu s tímto obyčejem přivedli i Marie a Josef svého syna Ježíše do jeruzalémského chrámu, kde došlo k setkání s prorokyní Annou a Simeonem, nábožným to mužem, jemuž není dáno zemříti dříve, než spatří Krista Páně, a který Ježíše nazve „světlem k osvícení národů“. Právě svě... více >>
Karolína TietjenováFreestyle snowboarding - nevšední zážitek
30. 01. 2008
Český překlad – jízda na snowboardu ve volném stylu dokonale odráží tvář tohoto sportu. Při pohledu na vzduchem vznášejícího snowboardistu, tuhne mnoha lidem krev v žilách. A co teprve samotným aktérům! Co jim tento sport přináší? Těžko posoudit, pravděpodobně jistou dávku napětí s následným uvolněním. Možná právě proto se tato sportovní disciplína stala oblíbenou a vyhledávanou mezi mladými lidmi. Svým projevem dokonale vystihuje tempo dnešního života, v kterém se prolínají stavy plné zvratů, nebezpečných situací, napětí v protipólu s pocity štěstí a úspěchu. Počátky snowboardingu jako takového pocházejí z šedesátých let 20. století. Tento sport se postupně vyvíjel jak technicky, sám o sobě, tak i v podvědomí veřejnosti, na své cestě překonával různé překážky. Až v roce 1994 dostal prostor na ZOH v norském Lillehameru. Byl zde prezentován coby ukázkový sport, u návštěvníků téměř okamžitě vyvolal velký zájem. A díky jejich reakci byl oficiálně ... více >>
Jaroslava FuksováPopeleční středa
4. 02. 2008
Bujarými radovánkami a všeobecným veselím vrcholí v těchto dnech lidová slavnost, zvaná masopust, která sice nemá přímou souvislost s během církevního liturgického roku, ale přesto je s ním úzce spojena, neboť uzavírá vánoční lidový zvykoslovný kruh. Naši předkové označovali slovem masopust celé období od Tří králů až po Popeleční středu – byl to čas bálů, maškarních průvodů, lidových zábav, zabijaček a hodování, v dnešním slova smyslu se masopustem rozumí několikadenní svátek předcházející již zmíněné Popeleční středě. Ta je prvním dnem čtyřicetidenní postní doby, která je zakončena největším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista – Velikonocemi. Do těchto čtyřiceti dnů, které odkazují ke čtyřiceti dnům, které Ježíš strávil na poušti, se ovšem nezapočítávají neděle, které neplatí za postní den. Protože je datum Velikonoc pohyblivé (připadá na neděli po prvním jarním úplňku), vychází i Popeleční středa každý ... více >>
Karolína TietjenováLákadla pražské Troje
4. 02. 2008
Naši podzimní procházku Stromovkou jsme zakončili u branky do parku trojského zámku, přes kterou byl výhled na kapli sv. Kláry a vinice, vinoucí se na svahu pod ní, vzpomínáte si? A dnes bych vás chtěla pozvat nejen ke vstupu do parku, ale i na malou prohlídku letohrádku, zoologické zahrady a dalších zajímavostí této poklidné pražské čtvrti ... Na území dnešní Troji se nacházely již v roce 1197 osady Zadní a Horní Ovenec. Troja je dodnes čtvrtí s klidnými a romantickými zákoutími, starými usedlostmi a vilami uprostřed zahrad. Její současné jméno vzniklo až v 18. stol. a inspirací k pojmenování se staly sochy antických bohů na schodišti letohrádku. Stavba letohrádku byla zahájena v roce 1679 Jean Baptiste Matheyem pro Václava Vojtěcha ze Šternberka a jeho choť Kláru z Malzanu. Rod Šternberků byl jednou z nejstarších českých šlechtických rodin a zámek měl své majitele důstojně reprezentovat. Byl postaven proti Královské oboře a p... více >>
Míla JaklováMacocha – náruč (sebe)vrahů
4. 02. 2008
Ne že bychom si potrpěli na senzace, nicméně troufám si tvrdit, že většina čtenářů zná Macochu spíš z novinových titulků, než že by s ní osobně měli tu čest. Přitom se tato propast, mimochodem největší svého druhu ve střední Evropě, jeví jako dost dobrý cíl poklidného rodinného výletu. Ty tam jsou doby, kdy spatřit dno Macochy bylo jen výsadou odvážlivců, jenž neváhali dát v sázku vlastní život. Roku 1669 se o této zkušenosti poprvé zmiňuje jistý Adamus Dores. Aby spatřil spodek Propasti, balancoval prý na úzkém kameni, vyčnívajícím do jejího chřtánu. O víc než půl století později stanul na dně Macochy první člověk. Tehdy pětadvacetiletý minorita Lazarus Schopper sem byl spuštěn na konopném laně. Dnes je Moravský kras atraktivní lokalitou, v níž nechybí přehršle občerstvovacích a ubytovacích zařízení, informační tabule naučných stezek, turistické vláčky a lanovka ani vyhlídky se zábradlím, z nichž si takřka stočtyřicetimetrové,... více >>
Michaela "Mysha" KošťálováŠtramberské uši
26. 03. 2008
Perníková pochoutka s neobvyklým názvem Štramberské uši nemůže dnes chybět na žádné pouti, jarmarku, trhu či jiné lidové slavnosti. Tento cukrářský výrobek z perníkového těsta, ještě před několika málo lety rozšířený jen regionálně v místě svého původu, si pomalu získává mezi konzumenty po celé republice velké obliby. Za svůj současný věhlas vděčí tato lahůdka nepochybně jednomu významnému prvenství – jako první česká krajová specialita získaly totiž v Bruselu ochranou známku zeměpisného označení původu. Tento systém ochrany byl zaveden v roce 1992 a jeho smyslem je ochránit názvy kvalitních zemědělských a potravinářských výrobků, které si získaly věhlas v Evropské unii i jinde ve světě, před konkurencí plagiátů, produktů neprávem se za tyto výrobky vydávajících. Od prosince 2006 má ČR potvrzenou registraci Štramberských uší, od února i Pohořelického kapra a Žateckého chmele a díky přístupové smlouvě i tří budějovických piv (Budějovické pivo, Čes... více >>
Karolína Tietjenová
