Články

Návrat na detail města
  • Jak si vybrat turistické boty

    5. 11. 2007

        Jestliže platí známé pořekadlo o tom, že bez peněz nemáme do hospody lézt, platí ve stejné míře i rada, že pokud do hor, tak jedině s vhodnou turistickou obuví. V chladnějších obdobích má pak tato rada dvojnásobnou platnost. Dobře se radí, ale hůř se provádí. Jak sehnat kvalitní turistickou obuv? Podle jakých parametrů si boty vybírat? To je oříšek, který se tentokrát pokusíme rozlousknout.     Nejdříve se zaměříme na to, čeho je dobré si při výběru obuvi všímat a jak si botu řádně vyzkoušet. V první řadě byste neměli zapomínat na podrážku. Ta by měla být dostatečně tvrdá, aby vám zaručila stabilitu a zejména aby nedošlo k tomu, že se z vaší značkové turistické obuvi brzy stanou jen obyčejné děravé boty. Na druhou stranu, vše je o kompromisu a příliš tvrdá podešev může z chůze po tvrdém rovném povrchu učinit doslova utrpení. U turistických bot pro co nejširší použití je proto dobré volit takovou tvrdost, kterou jste ještě ochotni akceptovat při chů... více >>

    Eliška Pelikánová
  • Malý kousek pražského podzemí

    25. 02. 2008

        Z uličky vybíhají chlapci a s křikem oznamují příchod kupců. Viděli je už tolikrát a přece je vždy znovu fascinují. Přicházejí z různých koutů světa a proto vypadají velice exoticky. Přivážejí do naší země nejrůznější zboží. Sukno, koření a byliny, kožešiny a další produkty a také otroky. Kupci si odpočinou a zítra budou nabízet své zboží …     Město, do kterého je zasazen úvodní příběh z 10. stol., nebylo založeno, ale vzniklo přirozeně z osad na břehu Vltavy. Pokud budete na dnešním Staroměstském náměstí v Praze a v jeho blízkém okolí hledat něco z tehdejší atmosféry, pak vám mohu jedině doporučit návštěvu podzemních prostor pod radnicí a souvisejícími domy. Nachází se zde původní místnosti z románského a gotického období, které jsou pro dokreslení obrazu této doby střízlivě vyzdobeny stálou expozicí. Můžete si prohlédnout úzké uličky, vstupy do domů, dvorky a místnosti používané k různým účelům, studně a také prostory, kde byli mnohem později vězně... více >>

    Míla Jaklová – www.turistik.cz

  • Zrcadlo, zrcadlo, pověz mi, kdo je na světě nejlegračnější?

    23. 04. 2008

        Také vám ranní pohled do zrcadla připadá tak zoufalý? Spíše k pláči než k smíchu? Možná jste už ale zapomněli na fyziku a hodiny optiky… A na to, jaká kouzla se dají pomoc zrcadel a světla vytvořit!     Chcete se zhlédnout zezadu, zepředu, shora, zboku, prostě ze všech myslitelných stran a ještě v několika odrazech najednou? Chcete vidět sami sebe jako vytáhlého hubeňoura, nebo si sami sebe prohlédnout jako vypasovaného pidimužíka a následně se těšit tím, jak dobře ve skutečnosti vypadáte? Chcete vidět, jak by vám slušely dlouhé nohy, či se zasmát nad svou obří hlavou a skřetím tělem? Tyto a množství dalších variant vám nabídnou různě zakřivená zrcadla v tzv. síních smíchu, které jsou spolu se zrcadlovými bludišti (či labyrinty) pouhopouze tři v celé republice.     Nejznámější a nejstarší z nich se nachází v Praze na Petříně. Již samotná stavba, ve které se bludiště nachází, je velmi zajímavá. Je totiž napodobeninou někdejší vyšehradsk... více >>

    Karolína Tietjenová
  • Oslnivý lesk českých korunovačních klenotů

    17. 04. 2008

        Pokud se v těchto dnech chystáte nasát nejen jarní vzduch, ale i trochu historie, například při návštěvě sídla českých panovníků, čeká vás na Pražském hradě navíc jedna mimořádná událost – od 19. do 29. dubna 2008 budou totiž ve Vladislavském sále Starého královského paláce vystaveny české korunovační klenoty.     Na přání samotného Karla IV. (které ovšem v průběhu věků nebylo vždy respektováno) se korunovační klenoty vystavují jen při zvláštních příležitostech a jen na Hradě. V minulém století se tak stalo pouze devětkrát, v tomto století je to po pěti letech druhá příležitost, konaná v rámci oslav 90. výročí vzniku Československa.     Korunovační klenoty českých králů jsou od roku 1791 trvale uloženy na Pražském hradě v Korunní komoře v chrámu sv. Víta (vyjma textilií, které mají své speciální místo v klimatizovaném depozitáři sbírek Pražského hradu) a o jejich vystavení rozhoduje výhradně prezident republiky. Otevření železných dveř... více >>

    Karolína Tietjenová
  • Pražské vltavské přívozy

    9. 07. 2008

        Jak se dostat z jednoho pražského břehu na druhý? Nabízí se jednoduchá odpověď – přes most. V Praze jich je celkem osmnáct – Závodu míru, Branický, Barrandovský, Železniční, Palackého, Jiráskův, Legií, Karlův, Mánesův, Čechův, Štefánikův, Hlávkův, Negrelliho viadukt, Libeňský, Holešovický, Železniční, Barikádníků, Holešovický tramvajový a Trojská lávka.     Překonat řeku můžete však dokonce i podzemím. Všechny trasy pražského metra totiž vedou pod Vltavou, trasa C dokonce na dvou místech. V posledních letech se ovšem město vrátilo k prapůvodnímu, avšak velmi romantickému a funkčnímu způsobu. Nebojte, brodit se nemusíte, řeč je o přívozech.     Ještě na počátku minulého století jich byla na území Prahy celá řada, mnohé z nich zanikly dokonce až v 80. letech. A nyní se opět ukazuje jejich potřeba. První vlaštovkou bylo v roce 2005 znovuzprovoznění (po dvaceti letech) přívozu ze Sedlce na Zámky, který nese v rámci pražské integrované dopr... více >>

    Karolína Tietjenová
  • Lékárnička na Vaše cesty

    11. 06. 2008

        Ruku na srdce, kolik z nás přesně ví, co všechno by měl připravit do takové lékárničky na dovolenou? Ať už jedete k moři, do hor nebo k řece, vězte, že krabičku Paralenu a kousek náplasti přibalit nestačí. I když Vám samozřejmě přeji, aby lékárnička byla pouze preventivní opatření a nemuseli jste ji ze zavazadla ani vybalovat. Jen pro strýčka Příhodu Vám raději připomenu, jak by ideální cestovatelská brašnička první pomoci měla vypadat.     Je samozřejmé, že se její obsah přeci jen bude lišit podle zvoleného cíle cesty a náplně Vašich dovolenkových dobrodružství. Také záleží, jak časově náročnou cestu plánujete. Na všech typech prázdninových výjezdů by měl cestovatel pamatovat na základní potřeby pro poskytnutí první pomoci (tlakový obvaz, trojcípý šátek, sterilní obinadlo a gázu, tlakový obvaz, náplast na cívce i polštářkovou, spínací špendlík, skalpel či žiletkový plátek).     Z léků jsou to pak základní léky proti horečce a bolesti... více >>

    Pavlína Doulíková
  • Nordic Walking – sport pro všechny

    4. 06. 2008

        Ať už jste malí, či velcí, tlustí, či tencí, mladí či staří, hbití, či spíše nešikovní, trénovaní, či líní až hanba… Ať už jste jacíkoliv a hledáte-li pro sebe navíc nějaký vhodný sport, jsou následující řádky určeny právě vám.     Nordic Walking by se dal jednoduše přiblížit jako kondiční chůze. Klasická chůze, která je podle posledních vědeckých výzkumů vyzdvihována a doporučována jako zcela přirozená a tělu velmi prospěšná forma pohybu, je v tomto případě ovšem vylepšená tím, že chodec zároveň používá dvou holí, podobných běžkařským hůlkám. Ty mu jednak ulehčují svižné tempo, zmírňují zátěž kloubů dolních končetin a navíc uvádějí do pohybu, a tím i aktivně zaměstnávají svaly horní poloviny trupu.     Tento sport, jehož kolébkou, jak název napovídá, je Skandinávie (a zcela přesně Finsko), se celosvětově těší velké oblibě – především pro svou nenáročnost, ale zároveň efektivnost, a tak už ani v našich zemích nevzbuzují jeho příznivci,... více >>

    Karolína Tietjenová
  • Velikonoční zvyky a tradice I.

    13. 03. 2008

        Velikonoce, nejvýznamnější křesťanský svátek, patří mezi tzv. pohyblivé svátky, jejichž oslava spadá v rozmezí měsíců března až dubna vždy na první neděli po „prvním jarním“ úplňku, tzn. po prvním úplňku následujícím po jarní rovnodennosti, která je bez ohledu na astronomickou skutečnost stanovena na 21. březen (letos připadá Velikonoční neděle na 23. březen). Všechny ostatní pohyblivé svátky křesťanského kalendáře se pak odvíjejí právě od data Velikonoční neděle daného roku (např. Nanebevstoupení Páně, Letnice, Boží tělo aj.). Křesťanské Velikonoce jsou připomínkou ukřižování Ježíše Krista, oslavou jeho vzkříšení z mrtvých a symbolem věčného života, zároveň jsou však úzce provázány s původním židovským svátkem Pesach, ale i s pohanskými oslavami příchodu jara. Souvislost s židovským svátkem Pesach, který věřícím připomíná osvobození vyvoleného národa z egyptského otroctví, z nějž jej vyvedl s Hospodinovou pomocí Mojžíš, se zrcadlí v našich oslavách v neodmyslitelné... více >>

    Karolína Tietjenová
  • Zážitková turistika

    29. 01. 2008

        Byly jednou jedny skotské palírny whisky, kterým se příliš nedostávalo peněz. Ale co se nestalo! Dostaly nápad, že by mohly pootevřít svá výrobní dvířka, a ukázat tak lidem technologie, kterými se onen blahodárný zlatistý nápoj vyrábí, poskytnout jim všechny potřebné informace a navíc jim na vlastní kůži umožnit vyrobit stejně chutný nápoj.     Nakonec se to palírnám nejen velmi dobře vyplatilo, ale odkoukali to od nich také mnozí jiní. Od té doby můžeme mluvit o tzv. zážitkové turistice. Dalo by se říci, že zážitková turistika je poměrně novým odvětvím cestovního ruchu. Jejím cílem je poskytnout dotyčné osobě nejenom spoustu zajímavých informací, ale také oslovit její smysly a aktivně ji zapojit do procesu poznávání. Sami to jistě dobře znáte. Přijedete na nové místo a nejraději byste viděli a věděli úplně všechno. Jenže pak přijde menší rozčarování – mechanicky naučená průvodkyně drmolí svou tisíckrát odříkanou básničku a vy se jen pokoutně dívát... více >>

    Eliška Pelikánová
  • Adventní zvyky a tradice

    22. 11. 2007

        Jako se pomalu, slaďounce a se zlatavým příslibem něčeho mimořádného táhne med přidávaný do voňavých vánočních perníčků, vlečou se dětem dny zbývající do Štědrého dne. Pocit radostného, ale tajemstvím opředeného prosince, na jehož konci přijde zázrak sice očekávaný, ale přesto stále znova udivující, je pro většinu dospělých již nenávratně ztracen v myšlenkách na velké nákupy, úklidy, přípravy a další zcela neduchovní činnosti, otravně spojené v našich myslích s představou Vánoc.     V našich zemích, jejichž kulturní základy stojí na pilířích křesťanství, jsou vánoční svátky především oslavou narození Ježíše Krista, ale mnoho obyčejů doprovázejících tyto oslavy má své kořeny již v pohanských rituálech spojených se zimním slunovratem a návratem či znovuzrozením Slunce (známých i v jiných částech světa). Přesné datum Kristova narození není nikde uvedeno, ani známo, ale už asi od 4. - 5. stol.uznává západní církev jako den Ježíšova vtělení 25. prosinec, v... více >>

    Karolína Tietjenová
  • Vánoční města - Praha

    10. 12. 2007

        Ani letos to nebylo jiné. S přibližujícím se prosincem nás obchodníci prostřednictvím reklam začali přesvědčovat o tom, co je třeba udělat, abychom naplno a správně prožili vánoce a kterými dárky zaručeně musíme oslnit své blízké. Máte chuť nenechat se ovlivnit a udělat letos věci úplně jinak?     Možná jste také nakupovali dárky již od srpna a proto se nyní nemusíte stresovat v přeplněných obchodech. Předvánoční úklid letos omezíte na minimum, pečením cukroví pověříte někoho, kdo na rozdíl od vás nechodí do zaměstnání a volné večery strávíte ve společnosti lidí, na které jste celý rok neměli čas. S bývalými kolegy posedíte u výtečné večeře nebo skleničky dobrého nápoje. Rodiče vezmete na vánoční trhy, děti na výlet a s kamarády si vyjdete třeba na koncert... Předvánoční Praha nabízí v tomto směru spoustu možností.     Ulice města zaplavují každý den nejen davy nakupujících, ale také turistů, kteří přijeli z různých zemí, aby strávili... více >>

    Miloslava Jaklová
  • Vánoční zvyky a tradice (1)

    28. 11. 2007

        Ať již budete trávit čtyřtýdenní adventní čas shánčlivým pobíháním mezi obchodními centry a úpěnlivým gruntováním, ať již necháte čas pouze plynout, či se ponoříte do mystického rozjímání, ať již jsou pro vás Vánoce oslavou narození Syna Božího, či jen hodokvasem, síle tradic Štědrého dne neuniknete! Pojďme se společně podívat, co všechno nás spojuje s křesťanskou, ale i pohanskou minulostí v tento výjimečný den. Stromeček     Zdobení stromečku má v našich zemích ze všech vánočních tradic zřejmě nejkratší historii. Vůbec první stromeček se prý rozsvítil až v roce 1812 ve vile ředitele Stavovského divadla J. K. Liebicha v Praze, tento původně německý zvyk si postupně oblíbily šlechtické a měšťanské rodiny a o dalších třicet let později se již „Kristovy strůmky“ vyskytovaly zcela běžně. Zajímavostí je, že se stromek původně zavěšoval u stropu za kmen, špičkou dolů. Než zdomácněl stromeček v polovině 19. stol. i na vesnici, sloužily k výzdobě domu jedlo... více >>

    Karolína Tietjenová
  • Vánoční zvyky a tradice (2)

    5. 12. 2007

        Slavnostní den se zahalil do tmy, na obloze se rozzářila první hvězda a v nazdobených domácnostech se připravuje štědrovečerní večeře – z většiny současných českých kuchyní se zřejmě bude linout vůně smaženého kapra a bramborového salátu… Pojďme ale nahlédnout hlouběji do štědrovečerních tradic: Štědrovečerní večeře     U štědrovečerní tabule by měl sedět lichý počet stolovníků, jinak prý někdo zemře. Všechno jídlo by se mělo nanosit na stůl najednou a hospodyně by neměla od stolu po celou dobu večeře vstát, aby nezanášely slepice… Štědrovečerní menu v dřívějších dobách nabízelo to nejlepší, co bylo v domácnosti k dispozici – jako předkrm vánočka (ta se v Čechách peče o Vánocích prokazatelně již od 14. stol.), ořechy, jablka, polévka hrachová, čočková, houbová, kroupová, rybí či kmínová se žemlí, jako hlavní chod pak hrách (aby byla dobrá úroda a lidé zdraví), houbový kuba, houbovka, vánoční muzika (sladká omáčka ze sušeného ovoce), jáhelná kaše s me... více >>

    Karolína Tietjenová
  • Bruselský sen po 50 letech

    22. 05. 2008

        Půl století letos uplynulo od Světové výstavy Expo 58 v Bruselu, na níž tehdejší Československo slavilo ohromný úspěch, kterým o sobě dalo po dlouhých letech znovu vědět světu. Expozice pozapomenuté země za železnou oponou se na šesti tisících čtverečních metrů výstavní plochy těšila nebývalému zájmu návštěvníků a v celkovém hodnocení nakonec získala nejen třináct významných ocenění, ale i nejvyšší cenu – Zlatou hvězdu.     Za tento mimořádný úspěch vděčila československá delegace především samotnému pavilonu, dílu uznávaných architektů Františku Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného, kteří jej na svou dobu pojali převratně moderně, s použitím nové konstrukční technologie – ocelové kostry s hliníkovým pláštěm v kombinaci se skleněnými plochami a plastickými hmotami, ale i skvělému interiéru s originálně navrženým nábytkem a uměleckými i užitkovými předměty.     Prvotřídní design zde prezentovaných výrobků pak udával trend doby po ce... více >>

    Karolína Tietjenová
  • Keltské oppidum na Zbraslavi

    18. 09. 2008

        Tak tentokrát si Vás dovolím „vytáhnout“ na výlet nikoliv do hor, ale k soutoku Vltavy s Berounkou. Cílem je Zbraslav. Právě v těchto místech je totiž archeology zdokumentováno osídlení už z doby kamenné.     Na Zbraslav se můžete vydat městskou hromadnou dopravou z Prahy, meziměstským autobusem, železnicí a někdy i parníkem po Vltavě. Zbraslav je nejjižnějším cípem Prahy při levém břehu Vltavy. Jedná se o malebnou čtvrť se spoustou zajímavé architektury.     Nejstarší pozůstatky objektu, tedy spíše opevněného útvaru, jsou z pozdní doby bronzové (tj. 9. – 8. století před Kristem). V první polovině tisíciletí před naším letopočtem pak byla vystavěna opevněná osada čtvercového tvaru. Ta se nacházela v místech zvaných Hradiště, přímo na kopci nad nádražím. Pozůstatky jsou zachovány do dnešní doby, takže se sami můžete přesvědčit o tom, že již v té době vznikala obydlí stavby s kamennou podezdívkou. Toto sídliště nejprve naši předci obehna... více >>

    Pavlína Doulíková
Celkem záznamů: 61
1 2 3 4 5