Malý kousek českých Alp

Kraj: Liberecký kraj

Okres:Semily

Město:Rokytnice nad Jizerou

    Ve starších publikacích občas ještě najdete jméno Kokrháč, ale dnes už se vžil jiný název – Kotel. Často je označován za nejkrásnější českou horu a jakkoli je toto označení subjektivní, když zhlížíte do Kotelních jam, ledovcového údolí pod jeho jihovýchodními svahy, nemůžete s tím označením nesouhlasit.

    Přímo na vrchol vystoupit nelze, jde o 1. zónu Krkonošského národního parku a značené stezky tam nevedou, ale kótě 1435 metrů nad mořem se můžete velmi přiblížit. Kotel je impozantní hora ze všech stran a tak je téměř jedno, odkud svůj výstup zahájíte.

    Pro méně zdatné turisty jsou ideálním výchozím místem Horní Mísečky, kde můžete nechat automobil na obrovském parkovišti ski areálu Medvědín (na který je také možné vyjet sedačkovou lanovkou ze Špindlerova Mlýna) a vydat se po zelené turistické značce rovnou do spárů krkonošského obra. Výhodou této trasy je poměrně malé převýšení a krásné pohledy směrem vzhůru, na srázy Malé i Velké Kotelní jámy. Ale během zimy může jít o hazard se životem. Dostanete se totiž do jednoho z hlavních lavinových polí v Krkonoších.

    Je tedy bezpečnější vydat se po cestách, které jsou otevřeny celoročně, a za dobrého počasí tak riskovat jen nebezpečně krásné výhledy. Právě z Horních Míseček se můžete společně s mnoha běžkaři vydat vzhůru na Zlaté návrší, k Vrbatově boudě (v létě sem jezdí i turistický autobus), tam se posilnit horkou polévkou a čajem a vystoupat na malý kopeček nad chatou, kterému vévodí Mohyla Hanče a Vrbaty. Z tohoto místa uvidíte osm z deseti nejvyšších vrcholů v ČR – Sněžku (1602 m), Luční (1555 m) a Studniční horu (1554 m), Vysoké kolo (1509 m), Stříbrný hřbet (1490 m), Violík (1472 m), Malý Šišák (1440 m) a samozřejmě Kotel (1435 m). Pro doplnění – zbylými dvěma horami jsou Praděd (1491 m) a Vysoká Hole (1465 m) v Jeseníkách. Vpravo od cesty je ohrazená vyhlídka a ve zlepšování místopisných znalostí vám pomůže rozhledová deska s popisy.

    Ještě o kousek blíž k nebi se dostanete, pokud zamíříte na nedaleké Harrachovy Kameny. Z této skupinky žulových skalisek je ten nejúžasnější pohled do Velké Kotelní jámy a na chvíli si tu možná budete připadat jako v Alpách nebo přinejmenším Karpatech. K jihu spadají svahy prudce dolů a na horizontu se vlní krajina Podzvičinska. To pohled na sever je úplně jiný – drsné krkonošské pláně a na obzoru jen výrazná stavba polské meteorologické stanice Wawel nad Sněžnými jámami.

    Na Harrachovy Kameny lze stejně dobře jako z Horních Míseček dojít z Harrachova-Rýžoviště nebo z Rokytnice nad Jizerou. Cesty z obou těchto krkonošských středisek se potkávají na známých rozcestích Ručičky a Dvoračky a jsou o něco delší a náročnější. Na Dvoračkách je již těsně před dokončením nová horská chata. Ta zde bude fungovat vedle stávající, na které se můžete i vy zastavit na místní báječně křupavé „velehousky“. Odtud cesta stoupá ještě dále vzhůru na sedlo Lysé hory (kam je možné se nechat vyvézt lanovkou z Rokytnice) a Kotle a kolem Růženčiny zahrádky a několika bunkrů právě na Harrachovy kameny.

    Pokud by vám samotná cesta tam a zpět připadala příliš nudná, můžete si ji zpestřit klasickým okruhem po Pančavské louce. Na malém prostoru je tu hned několik zajímavostí. Přes rozcestí U Čtyř pánů dorazíte k prameni Labe, u kterého si můžete v létě prohlédnout znaky všech měst, jimiž nejmohutnější česká řeka protéká. V zimě tu sice ze sněhové pokrývky trčí jen rozcestník, ale zato se vyplatí prodloužit si výlet až k české budce a pokračovat po cestě česko-polského přátelství přes Violík ke Sněžným jámám. Ty sice neleží na českém území, ale vyhlídky nad nimi ano a ty patří k nejúžasnějším, které můžete v ČR navštívit. Paní zima tu rozehrává své představení a dokáže vykouzlit neuvěřitelné tvary. Zmrzlé převěje kontrastují s často holou krajinou polského podhůří. Kolem známé „obludy“ západních Krkonoš – Labské boudy a nejvyššího českého vodopádu na říčce Pančavě se dostanete zpět a vrcholový kruh se uzavře.

    Pro znalce Krkonoš není tento výlet pravděpodobně ničím novým, ale ti, kteří chtějí vidět monumentálnost nejvyšších českých hor na vlastní oči, budou jen těžko hledat vhodnější místa.

Autor: Jan Petr - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2008-01-08 00:00:00