Kostel sv. Václava na Proseku

Kníže Boleslav II. zvaný Pobožný, ubíral se kdysi, prý v roce 970, ze Staré Boleslavi na Pražský hrad, unaven sestoupil s koně, uvelebil se v měkkém mechu a usnul. Ve spánku se mu zjevil jeho zavražděný strýc sv. Václav a nabádal jej, aby právě tady vystavěl svatyni na jeho věčnou památku. I dal kníže na té mýtině postavit kostel ke cti sv. Václava a kolem vznikla osada Prosek.

Kostel ve svým zdech ukrývá starší svatyni. Dodnes stojící románská bazilika byla postavena před rokem 1200, tehdy ještě neměla klenby, byla plochostropá. Za husitských válek byla nejprve poškozena, pak přešla do vlastnictví strany podobojí. Utrakvisté ji v 70. letech 15. stol. opravili a opatřili gotickými klenbami, o století později roku 1572, pak neméně pěknou předsíní. Po bitvě na Bílé hoře byl, jako všechny ostatní kostely předán katolíkům. Roku 1648 jej vypálili Švédové, avšak mohutné zdi a klenby vydržely. V roce 1712 kostel dostal barokní věž, umístěnou nad kněžištěm. Velké úpravy nastaly v 70. letech 18. století. Při nich došlo k jedné nešťastné věci a to přetesání původních románských čtverhranných mezilodních sloupů na nynější okrouhlé.

V průčelí kostela je velké gotické okno z 15. století, vlastní vstup tvoří pěkný románský portál. Všechny tři lodi mají gotickou žebrovou klenbu, v závěru lodi jsou dochovány zbytky románských maleb. Hlavní loď končí čtvercovým presbytářem s apsidou. Klenbu presbytáře pokrývají fresky Josefa Stettera z roku 1770.