Letohrádek Hvězda

Letohrádek Hvězda nechal postavit Ferdinand Tyrolský. Sám byl i tvůrcem návrhu neobvyklého hvězdicového půdorysu. K tomuto počinu vyvstává jedna legenda která praví, že stavba vznikla údajně proto, aby zde mohla bydlet jeho tajná manželka, krásná dcera augspurského kupce, Filipína Welserová, ale to jen legenda.

Budova byla vystavěna během roku a podle neobvyklého šestihrotého půdorysu ( o průměru 40 m ) nazvána Hvězdou. Je jednou z nejpozoruhodnějších děl renesanční architektury nejen v českých zemích, ale v celém zaalpském prostoru. Vnitřní dispozice objektu dělila na podzemí, přízemí a dvě patra. Zvolený půdorys představuje tzv. Šalamounovu hvězdu, magický obrazec dvou protínajících se rovnostranných trojúhelníků. V přízemí vznikla ústřední síň a kolem ní paprskovitě rozložených šest chodeb, pět místností a schodiště. Toto rozdělení se opakovalo i v prvním patře, druhé patro zaujímal jediný rozlehlý sál, určený pro slavnostní hostiny panstva. Střecha letohrádku byla původně mnohem vyšší než jak jí známe dnes a měla tvar lomeného šestibokého jehlance byla pokryta tehdy velice vzácnou mědí a na její věžičce byla umístěna pozlacená hvězda. Tato střecha byla kompletně odcizena, zřejmě kvůli měděnému krytí, v roce 1648 za švédského obléhání Starého a Nového Města pražského. Dnešní, jednoduchá pochází z doby panování Josefa II.

V letech 1556-1560 dostala budova výzdobu - spodní podlaží štukami a antikizujícími postavami a ornamenty, které vyjadřují antické ctnosti a římskou statečnost.

Obora Hvězda byla také ideálním místem pro táboření cizáckých vojsk při tažení na Prahu. Letohrádek i obora byla svědkem krátkého o to smutnějšího dramatu, osudové bitvy na Bílé Hoře 8. 11. 1620. Císař Ferdinand III. dal letohrádek znovu opravit, aby tam mohl roku 1652 uvítat německé kurfiřty. Dne 20. 11. 1741 přespal v letohrádku další český vzdorokrál Karel Albrecht Bavorský, ale pro malé pohodlí přesídlil druhý den do břevnovského kláštera.

V dobách panování císaře Josefa II. byla budova letohrádku přeměněna dlouhou dobu ve skladiště střelného prachu. Teprve na základě četných proseb, protestů a intervencí byla v roce 1874 prachárna z letohrádku definitivně odstraněna.

Po roce 1948 byl letohrádek Hvězda restaurován a upraven podle projektu prof. ing. arch. Pavla Jonáka, aby v něm mohlo být v roce 1951 otevřeno muzeum Aloise Jiráska. V roce 1964 byla ještě připojena expozice díla malíře Mikoláše Alše. Muzeum, součást Památníku národního písemnictví, je v provozu i dnes. V kontextu s muzejní expozicí byly při vchodu na vnitřní stranu ohradní zdi letohrádku osazeny reliéfy: Praotec Čech, Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, Bratrstvo, Selské bouře, Temno, Česká expedice, P. Havlovský a Rok 1848. Ještě nutno dodat že v prvním patře se dochovaly renesanční krby, v druhém patře má velký sál původní podlahu z polévaných dlaždic.

Letohrádek se nachází v krásném přírodním prostředí obory Hvězda v Praze 6. Byl vybudován v roce 1555 podle návrhů arcivévody Ferdinanda Tyrolského, který byl strýcem pozdějšího císaře Rudolfa II.. Měl sloužit loveckým hostinám a slavnostem. V přilehlém honebním revíru se chovali a lovili daňci, jeleni, bažanti, zajíci a bylo možné se i setkat s divokými koňmi. O celý revír se staral tzv. oborník. Nacházela se tady také i ovocná zahrada s jabloněmi a hrušněmi. Arcivévoda ve funkci místodržitele země sem neměl z Pražského hradu daleko. Jako jeden z prvních hostů navštívil právě dostavěný letohrádek arcivévodův otec – Ferdinand I., také v pozdějších dobách zde pobývaly významné osobnosti. Průběh bitvy na Bílé hoře jakoby předznamenal i pro Hvězdu nepřízeň osudu. Během 18. století se Hvězda stala dokonce vojenským objektem. Teprve po vzniku československého státu se dočkala obnovy. Dostupné pěšky, horské kolo

Pokud chcete stihnout co nejvíce turistických zajímavostí v okolí, Europcar - autopůjčovna Praha Vám přistaví auto podle Vašich představ.