Smíchovská synagoga

Smíchovská synagoga je druhá nejmladší synagoga v Praze hned po Španělské. Byla vystavěna v roce 1863 v maursko-novorománským stylu, ale následně přestavěna na počátku 20. století (1931) ve stylu monumentalistickém. 

Jednalo se o velmi důkladnou a rozlehlou budovu, pod hlavním sálem podsklepenou, s teplovzdušným topením, vyzdobenou nástěnnými malbami, s vysokým svatostánkem a vitrážovými okny. Novorománská stavba byla ukončena vystupující kordonovou římsou s obloučkovým vlysem a deskami Desatera uprostřed. Na západě k hlavní stavbě přiléhala předsíň s hlavním vstupem a ženskou galerií v patře. Základní dispozici hlavního sálu tvořil podélný prostor, sklenutý devíti klenbami mezi maurskými oblouky na čtyři pilíře uprostřed.

Od roku 1941 zde nacisté skladovali zabavený židovský majetek. V dobách komunistického režimu sloužila jako skladiště pro nedaleké ČKD. Byla dokonce určena k demolici, památkářům se však stavbu podařilo zachránit. V roce 2004 byla zrekonstruována a přestavěna na židovský archiv. Byla přistavěna nová budova, předzahrádka a změněno okolí stavby.