Chvalšiny leží v Jižních Čechách, severozápadně od města Český Krumlov. Městečko se rozkládá mezi okrajem chráněné krajinné oblasti Blanský les a Šumavským podhůřím. Jižním a západním směrem od Chvalšiny se rozsáhlý prostor vojenského výcvikového prostoru Boletice. Na severní a východní straně je městečko obklopeno zalesněnými stráněmi kopců. Chvalšiny jsou rekreačním městečkem na jehož území jsou penziony, horské chaty a u severního okraje města také kemp. Městečkem protéká Kycovský potok který u jižního okraje města ústí do Chvalšinského potoka. Jižním směrem od města je viditelná linie obranných bunkrů, u osady Křenov byl jeden z bunkrů rekonstruován a přebudován na muzeum opevnění. Z města vede řada značených lokálních cyklistických tras, které nás zavedou především do oblasti Blanského lesa. Turistickou značenou trasu najdeme ve městečku pouze jednu. Cesta vede jihovýchodním směrem na vrchol Kleť ( 1083 m.n.m.). Na vrcholu kopce je postavena rozhledna a hvězdárna. Na východním svahu kopce je vybudována sedačková lanovka a několik sjezdových tratí s lyžařskými vleky. Na obchodní stezce byla cisterciáty z kláštera Zlatá Koruna založena osada, poprvé zmíněná v roce 1263. Osada byla v roce 1293 povýšena na městečko. Nejvíce stavebního ruchu si městečko užilo v 15. století. Městečko v průběhu století poničila celá řada rozsáhlých požáru a v důsledku rekonstrukcí poničených staveb nebyl dochován středověký půdorys městečka. I přes tyto přestavby najdeme v Chvalšinách pozdně gotické domy, které zdobí různě tvarované portály. Budovy jsou v převážné míře na městském náměstí, kromě gotických domů tu jsou také renesanční či barokní domy. V dolní části náměstí je radnice postavená v roce 1667. Budova děkanství s renesančním jádrem byla postavena v roce 1705. Velmi cennou stavbou je pozdně gotický kostel svaté Máří Magdalény z let 1487 až 1507. Kostel je zdobený síťovými a hvězdovými klenbami. Střed městečka byl vyhlášen městskou památkovou zónou. Chvalšiny jsou rodným městečkem stavitele ing. Josefa Rosenauera (1735-1804), který se nemalou mírou podílel na stavbě kanálů Schwarzenberského a Vchynicko-tetovského na Šumavě. Dostupné autem po celý rok