Naučná stezka Netolice

Po stavbě kamenné hradební zdi bylo přikročeno k budování dřevěné palisády. Pro stavbu palisády byl vybrán tým Petra Růžičky z Prahy, který se již svými pracemi proslavil např. na Karlštejně, klášteře v Sázavě, na hradě Krakovci i jinde. Vzhledem k omezenému prostoru v místě plánované stavby palisády byly přípravné práce zahájeny v areálu firmy ZZV u rybníka Benýdkova. Místo bylo vybráno také s ohledem uvažovaného máčení otesaných kůlů, pro jejich větší trvanlivost, v blízkém rybníku. Ten byl ale kvůli rybolovu vypuštěn a máčení uskutečněno nebylo. Parta mistra tesaře P. Růžičky přijela do Netolic v srpnu a dovezené dubové kmeny z Hlubocké obory nejprve zbavila kůry a otesávala na požadovaný tvar a velikost kůlů pro palisádu. Tesařské práce, prováděné původními technikami a nástroji, byly značně náročné na čas, a tak vlastní stavba palisády začala až 22. listopadu. Pro práce na Jáně bylo nutno prostranství u stavby palisády zvětšit posunutím plotu kynologického cvičiště. Přivezené kůly z prostoru areálu ZZV se zde ještě upravovaly, tesaři jejich konce otesávali do špičky, vysekávali otvory pro nasazení na výztuhu a zkracovali kůly na potřebnou délku. S vlastním stavěním palisády se začalo 25. listopadu. Před postavením kůlů do předem provedeného a kamennou zídkou zpevněného rigolu byly paty kůlů opalovány a opatřeny ochranným nátěrem proti vlhkosti. V krajní části palisády vztyčovali tesaři kůly pomocí lana a starobylého rumpálu. Kůly měly v horní části vytesané obdélníkové otvory, kterými procházela dřevěná výztuha. V prostřední části palisády byly kůly stavěny pomocí kladkostroje a palisáda byla v horní části zpevněna provizorními postranními výztuhami staženými ocelovými svorníky. Konečné vyztužení těchto kůlů bude provedeno až s uvažovanou výstavbou pochozí lávky při budování strážní věže v příštím roce. Šestého prosince začali pracovníci stavět kůly také z druhé strany palisády. Ty opět zvedali pomocí rumpálu, ale pro jejich zpevnění byl zvolen jiný, původně také používaný způsob, a to vnějšími výztuhami. Stavěním kůlů z obou stran rostla palisáda před očima, poslední kůly byly postaveny 12. prosince. Potom ještě jeden den na Jáně pracovali „kameníci“, kteří základy palisády vyplňovali kolem kůlů kameny a kamennou drtí. V postavené palisádě je celkem 100 kůlů, 74 je jich od levého kraje a 26 od pravého (při pohledu z Jána). Mezi nimi byla ponechána zhruba šestimetrová mezera pro stavbu strážní věže. Kůly z dubových kmenů dlouhé cca 6,5 m středního průměru okolo 20-30cm, zbavené kůry, otesané částečně ze stran do roviny a nahoře zašpičatěné, vyčnívají nad kamennou hradební zdí do výšky pěti metrů. Palisáda na Jáně byla dokončena. Mistr tesař Růžička se svou partou dílo zdárně a v předstihu odvedl. (Však také v době stavby palisády tesaři pracovali i o sobotách a nedělích.) Příští rok by mělo pokračovat budování archeoparku stavbou strážní vyhlídkové věže. Z našeho domu je pěkný výhled na Ján. Sledoval jsem, jak práce na stavbě palisády pokračovala. Při pohledu z okna bylo vidět pracovníky pobíhat sem a tam. Připomínalo mi to hemžení na mraveništi. Několikrát jsem se ale také na Ján vypravil, abych viděl práci tesařů zblízka. A při čekání na nejvhodnější snímek jsem zjistil, že pobíhání pracovníků nebylo bezúčelné. Zatímco jedni otesávali kůly, druzí opalovali a natírali jejich konce, další kůly stavěli a jiní je upevňovali. Mistr Růžička byl u všeho. Byla to dokonalá souhra, žádný nezahálel – však také nikdo nebyl zmrzlý jako já. Z netolické kroniky – rok 2005 J. Dudek