Obec Horní Věstonice se rozkládá na severozápadním úpatí Pavlovských vrchů a její katastr tvoří především zvlněná zemědělská krajina. Zasahuje do něj ale také Chráněná krajinná oblast Pálava, přírodní rezervace Věstonická nádrž a malou částí také Národní přírodní rezervace Děvín. Ves byla založena krátce před rokem 1312 na tehdejším majetku hradu Děvičky. V roce 1334 získali mikulovské panství a hrad Děvičky s veškerým majetkem Lichtenštejnové. Od té doby, po více než 500 let, byl osud Horních Věstonic s tímto panstvím úzce spojen. V listině z roku 1336 se ves jmenuje Nové Věstonice - Novo Wistanicz. O obci se jako o Horních Věstonicích poprvé píše až v roce 1414 se v lichtenštejnském urbáři. V roce 1769 byl v obci vystavěn a vysvěcen kostel sv. Rosalie, který o 84 let později prošel důkladnou rekonstrukcí. Mezi chráněné památky je zapsána také budova fary z poslední čtvrtiny 18. století, kříž u kostela, socha sv. Floriána na návsi a boží muka na odbočce do Perné při cestě do Mikulova. V katastru obce se nacházejí pozůstatky nejméně známého třetího hradu na Pavlovských vrších - Neuhausu, Nového hradu. Hrad nechal postavit moravský markrabě Jan Jindřich v letech 1368-1376 na obranu zemské hranice a jako protiváhu sousednímu lichtenštejnskému majetku. V době husitských válek se i on dostal do rukou Lichtenštejnů a pravděpodobně byl zničen za husitského tažení jižní Moravou v roce 1426. Obec dosud nemá udělen znak ani prapor. V minulosti užívali její představitelé pečetidlo, na kterém byl vyobrazený vinný keř na kůlu se třemi hrozny a se dvěma kvítky rostoucími vlevo. Dostupné autem po celý rok