Oslavany jsou malým původně hornickým městem s 4500 obyvateli a najdeme jej na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Dyjskosvrateckého úvalu. Oslavany leží severozápadním směrem od města Ivančice a jihozápadním směrem od Brna. Součástí města jako jeho místní část je nedaleká obec Padochov. Město je označováno jako vstupní brána do Českomoravské vrchoviny. Oslavany se rozkládají podél toku řeky Oslavy a od západního okraje města se rozprostírají malebné lesy přírodního parku Oslava. Východním směrem v blízkosti města je řada bývalých černouhelných dolů, těžba tu byla ukončena koncem 20. století. Jihovýchodním směrem od města je vybudovaná soustava několika rybníků. V meandru řeky Oslavy, v severní části města najdeme rozlehlý areál oslavanského zámku. Součástí zámeckého areálu je Muzeum Hornictví. Nad zámkem a na levém břehu Oslavy se zvedá kopec nazývaný Kukla a na tomto kopci stojí těžní a vodárenská věž bývalého dolu Kukla. Oslavany prochází silnice spojující město Ivančice s dálnicí D1. V Oslavanech je konečná stanice železniční trati na trase Brno – Moravské Bránice – Oslavany. V Oslavanech se křižují značené trasy lokálních cyklostezek. Ve středu města je výchozí bod zelené, žluté a modré turistické značky. Městem byla vyznačena trasa naučné stezky permokarbonu Boskovické brázdy. Žlutá i zelená turistická značka nás zavedou do malebné oblasti přírodního parku Oslava a po modré značce se z Oslavan vydáme přes Zbýšov do městečka Zastávka. První písemná zmínka o Oslavanech je z roku 1104. Podle archeologických nálezů bylo území města osídleno již v době neolitické a bronzové. V roce 1225 byl v Oslavanech založen první ženský klášter na Moravě, vysvěcený byl v roce 1228. V roce 1525 byl klášter zrušen a jeho budovy získali Althanové. Po roce 1582 nechali noví majitelé klášter přestavět na čtyřkřídlý renesanční zámek a raně gotický klášterní kostel panny Marie byl přebudován na zámeckou kapli. Zámek prodělal v nedávných letech rozsáhlou rekonstrukci a je využíván ke kulturním akcím města. V jedné části zámku byla instalována muzejní expozice věnovaná hornictví. Na malém kopci v západní části města stojí barokní kostel svatého Mikuláše. Kostel byl postaven v roce 1770 až 1796 v místech kde stávala románská bazilika z první poloviny 13. století. Dále najdeme v Oslavanech několik soch a to sochu Ecce homo u kostela z roku 1705, sochu svatého Jana Sarkandera z roku 1746 a sochu svatého Jana Nepomuckého z roku 1717 v blízkosti radnice, sochy panny Marie Bolestné a pána Ježíše u místního hřbitova. Již ve 13. století se v okolí města těžila měď a jiné kovy. V roce 1760 bylo na území města objeveno černé uhlí. Nejvíce se těžba rozvíjela v 19. století, v roce 1913 byla v Oslavanech postavena elektrárna. Zdejší hornictví poznamenaly dvě důlní katastrofy a to v roce 1860 a v roce 1921. Na místním hřbitově je postaven pomník věnovaný obětem důlních katastrof. Poslední uhlí bylo vytěženo v roce 1973 a to z dolu Kukla a elektrárna ukončila svůj provoz v roce 1993. V místní části Padochov najdeme sochu svatého Jana Nepomuckého z roku 1818, kamenný barokní kříž z roku 1804 a smírčí kámen z roku 1919. Dostupné autem po celý rok