První písemná zmínka o obci je z roku 1372, v držení obce se vystřídala řada šlechticů. V roce 1628 koupil obec majitel Bítova a tím se obec stává součástí bítovského panství. Dominantou obce je barokní kostel svatého Jiří pocházející z první poloviny 18. století. Zajímavou budovou je i barokní fara postavená v roce 1726, jež se vyznačuje pěkně zdobeným štítem. Kromě kostela najdeme v obci kapličku postavenou na počátku 19. století. Jižním směrem od obce můžeme vidět pozůstatky po těžbě grafitu.
Lubnice je malá obec se 100 obyvateli a najdeme ji nedaleko soutoku Želetavky a Blatnice, jižním směrem od města Jemnice a západně od Vranovské vodní nádrže. Obec se rozkládá na jihozápadním úpatí vrcholku Kopka ( 485 m.n.m.) a v údolí výše uvedených řek. Západním a východním směrem od obce se rozprostírají lesy. Severozápadně od obce na okraji lesa je chráněná oblast přírodní památky Lubnické stráně a tvoří ji drobné skalky na členitém svahu a ohrožené teplomilné rostliny. Severovýchodním směrem od Lubnice nad soutokem Blatnice a Želetavky je přírodní rezervace Suché skály. Rezervaci tvoří skalní výchozy a sutě na prudkém svahu, jež je porostlý borovým lesem a v podrostu se daří hvozdíku moravskému. Lubnicí prochází zelená turistická značka a vydat se po ní můžeme do oblasti okolních malebných lesů, či dojít k Vranovské přehradě.
Dostupné autem po celý rok
Historie - Lubnice
První historické záznamy o Lubnici pocházejí z roku 1345, kdy byla obec spolu s dalšími součástí majetkových převodů mezi šlechtou. V průběhu staletí se postupně měnil i název obce. Písemné doklady pojmenovávají obec postupně v různých podobách základu, např. 1348 Lubentz, zu Hafnerluben, 1350 Lubnycz, 1464 a 1570 Lubnicze, 1718 Haffnerluden, 1720 a 1872 potom Hafnerluden, Lubnice. Další prameny zaznamenávají postupné majetkové vztahy k obci, která náležela do r. 1372 Siegfriedovi z Lubnice, 1466 Machně z Jogenreythu, 1487 Linhartovi z Hobzí, pak ji dává Krajíř z Krajku svým synům Lipoltovi a Jindřichovi, 1601 připadá pod Frejštejn Lipoltovi z Krajku, týž rok pak Štrejnovi ze Švarcenavy pod Uherčice a ten ji r. 1628 prodal za 1 000 zl. majiteli Bítova Fridrichu Jankovskému z Vlašimi. S tímto panstvím pak sdílela další osudy. Třicetiletá válka obec mnoho nepoškodila. Kolem roku 1843 žilo v Lubnici 338 obyvatel. Domy ve vsi byly nízké, zčásti vystavěny z kamene nebo nepálených cihel a pokryté doškovými střechami. Kromě selských stavení tu byla vrchnostenská palírna, cihelna, mlýn a v grafitový důl. Na přelomu století byla obec osídlena ze dvou třetin německým obyvatelstvem a počítala celkem 303 osob. Ve volbách 1935 získali většinu hlasů německé strany. Vlastní samosprávu a obecní úřad získala obec až v roce 1991.
Výlety - Lubnice
V obci se nachází sportovní hřiště a tělocvična patřící základní škole. Funguje zde Sdružení dobrovolných hasičů a Český červený kříž. Každoročně se zde koná pouťová zábava, obecní ples, dětský den a posvícenská zábava. Nejdůležitějšími památkami je farní kostel sv. Jiří z r. 1718 s barokní farou. Z drobnějších památek potom kaplička z počátku 19. století a pomník padlým z 1. světové války. Z tvrze, která byla připomínána koncem 15. století a měla stát na místě dnešního farního dvora, byly pozůstatky ještě v 19. století. Obec neleží na přímých turistických trasách, ovšem jak pro turisty i cyklisty může být velmi zajímavá, protože její okolí je malebné a nedotčené civilizačnimi vlivy. Český původ názvu obce pochází od lubné říčky, po níž tekly luby. Německý název Hafnerluben je odvozen o českého základu jen částečně. Hafner-hrnčíř, Lubenz-Lubnice. Z okolních zajímavostí doporučujeme zámek v Uherčicích a hrad Bítov ležící nad Vranovskou přehradou.
Zajímavé odkazy:
www.vranov-region.cz _(hide) ↑