Zámek Malý Rohozec

Zámek je jednopatrová budova v pseudorenesanční podobě, s hlavním vchodem v jižní straně. Zámek obdélníkového půdorysu je členěn na severní straně třípatrovou věží s hodinami, ve středu nad vchodem je balkon, nesený čtyřmi pilíři. Fasáda do dvora je hladká, nečleněná. Fronta zámku obrácená k východu má fasádu členěnou plastickou omítkou napodobující na nároží rustiku, nad prvním patrem kuželkovou balustrádu. V zámku je umístěna administrativní část pivovaru, v přízemí je umístěna veřejnosti přístupná restaurace.

Malý Rohozec se prvně připomíná v r. 1565. Vždy byl součástí rohozeckého panství a s ním se dostal do držení hraběte Mikuláše Desfourse. V r. 1640 nechal na místě obytné budovy dvora postavit barokní zámek. Po Mikuláši Desfoursovi zdědila Malý Rohozec v r. 1661 jeho dcera Marie Markéta, provdaná za Františka Václava Černína z Chudenic. Po její smrti zdědil zámek její manžel a ten ho odkázal své dceři Evě z Walterscherchenu. R. 1686 Marie Polyxena Desfoursová malorohozecký zámek vykoupila a opět ho začlenila do hruborohozeckého panství. Posledním držitelem Malého Rohozce z rodu Desfoursů byl v l. 1775 – 1822 František Antonín Desfours. V r. 1831 koupil Malý Rohozec kníže Rohan ze Sychrova a tím se stal součástí svijanského panství. V r. 1834 koupil zámek továrník Ferdinand Unger a zřídil při něm pivovar. V té době dostal zámek pseudorenesanční podobu.