Svitavy leží na pomyslné hranici mezi Čechami a Moravou, jižním směrem od České Třebové. V okolí města se zvedají vrcholky kopců Svitavské pahorkatiny. Městem protéká řeka Svitava, která pramení nedaleko města. Od severozápadního okraje města se rozprostírá rozlehlý les, další les najdeme nedaleko města východním směrem. Severním směrem z města je vybudováno několik rybníků, jeden je i u jižního okraje města. Rybník Rosnička severozápadně od města a na okraji lesa slouží jako přírodní koupaliště. Jihozápadním směrem od města je vybudováno malé sportovní letiště s přistávací drahou. Město i jeho okolí je protkáno sítí cyklistických tras. Z města vedou také značené turistické trasy. Severozápadním směrem se vydáme kolem rybníků do oblasti lesa. Od severozápadního okraje města byla vyznačena naučná stezka nesoucí název Prameny Svitavy, jejíž trasa vede kolem lesního jezírka. Nedaleko brodu přes řeku a na obchodní stezce byla založena osada. O její založení se zasloužili v polovině 12. století benediktini z kláštera v Litomyšli. Po té byla osada v držení premonstrátů, kteří nechali v obci v roce 1167 postavit kostel svatého Jiljí. V polovině 13. století se na protějším břehu začalo budovat město. Město bylo stavěno v protáhlém půdorysu s dlouhým ulicovým náměstím. Byl postaven kostel Narození panny Marie. Kolem města byl vybudován val a příkop. V roce 1389 byly kolem města vystavěny kamenné hradby s baštami. Město a osada na druhém břehu postupně splynuly do jednoho celku a byly spojeny mostem. Do roku 1599 patřilo město dědičným fojtům. Město bylo ničeno požáry, jako nejhorší je označen požár z roku 1781, kdy bylo ohněm zničeno téměř celé město. Domy byly znovu stavěna či opraveny ve slohu barokního klasicismu. V roce 1866 byla nedaleko města svedena bitva mezi pruským jezdectvem a částí rakouského a saského vozatajstva. V roce 1938 byly Svitavy přičleněny k Sudetám. V období druhé světové války pracovali ve zdejší zbrojovce zajatí cizinci, kteří vyráběli součástky k raketám. Historické centrum města si zachovalo svůj středověký vzhled a bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Z opevnění města se dochovaly části zdí a bašta z 15. století. Městské náměstí bylo v letech 1993 až 1994 zcela rekonstruováno. Domy na náměstí mají renesanční jádra a pozdně barokní fasády. Řada domů se pyšní podloubím a v některých z nich se dochovaly klasicistní vrata. Budova radnice byla vybudována renesanční přestavbou měšťanského domu po roce 1538. Dnešní podoba radnice je po barokní přestavbě v roce 1787 a v této době byla k radnici přistavěna osmiboká věž s bání. V širší části náměstí stojí kostel Navštívení panny Marie. Náměstí zdobí mariánský sloup zhotovený v roce 1703 a nedaleko něj kašna z roku 1783. Na území města je řada domů postavených v 19. století. Kostel svatého Jiljí z 12. století prodělal v roce 1679 až 1689 barokní přestavbu. V blízkosti kostela je raně barokní budova fary. Nejslavnějším zdejším rodákem je Otakar Schindler, který se na konci druhé světové války zasloužil o záchranu 1200 Židů, které by zcela jistě čekala smrt. Dostupné autem po celý rok

Historie - Svitavy

Svitavy založili premonstrátští mniši z Litomyšle v polovině 12. století. Osada s kostelem dostala jméno podle řeky Svitavy. V polovině 13. století povolal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka německé osadníky. Město se začalo rozrůstat a získávat biskupská i královská privilegia. Během husitských bouří v 15. století bylo město několikráte obleženo. Za pevnými hradbami našla dočasný azyl i biskupská kapitula z Litomyšle. Třicetiletá válka přinesla drastický úbytek obyvatel. Po válce byl vydán nový cechovní řád, a město začalo opět vzkvétat. Postupný rozvoj textilnictví vedl k tomu, že se v budoucnu hovořilo o městě jako o soukenném pilíři monarchie. V roce 1781 vypukl ničivý požár, jemuž padlo za oběť takřka celé město. Další pohromou byly Napoleonské války a s nimi spojené epidemie. Příznivější období přišlo teprve po revoluci roku 1848, ketrá přinesla městu osvobození od olomoucké vrchnosti. Konec století je charakteristický podporou bohatých svitavských podnikatelů. Z jejich darů vznikly starobinec a sirotčinec, nemocnice, školy a veřejně prospěšná zařízení. Na počátku 20. století se ve městě začaly projevovat národnostní konflikty. Nástup nacismu dovršil snahy po přilnutí německy mluvících obyvatel k Třetí říši, ale po prohrané válce došlo k logickému vyústění všech národnostních konfliktů vykázáním sudetských Němců z republiky. Úbytku obyvatel se město snažilo čelit imigrační politikou. To přineslo řadu následných problémů a ekonomickou stagnaci, jejíž následky jsou odstraňovány dodnes.

Kultura - Svitavy

Kulturní život ve městě z velké části ovlivňuje Středisko kulturních služeb města Svitav, které spravuje několik kulturních zařízení. Kino, kinokavárnu, Ottendorferův dům (Červená knihovna), Bílý dům (kulturní dům) a divadlo Trám. Ve Svitavách je dále Městské muzeum a galerie a městská knihovna. Dalším subjektem který podporuje spolkovou činnost, pořádání kulturních akcí, přednášek, besed, volnočasové aktivity dětí je Nadace Josefa Plívy.

Sport - Svitavy

Kvalitní sportovní infrastruktura umožňuje ve městě dobré sportovní vyžití. Víceúčelové sportovní areály při pěti základních a středních školách jsou otevřené k využití po vyučovací době, v době víkendů a školních prázdnin. Ve městě je Skatepark - areál "Cihelna" Svitavy, krytý plavecký bazén, který je v provozu celý rok, kromě čevence a srpna. Koupaliště je naopak v provozu od července do srpna a nabízí bazén s délkou 50 m, dětský 25 m, brouzdaliště, kurty pro plážový vojebal, pro děti pískoviště, skluzavku, prolézačky a houpačky. Zimní stadion (s umělou ledovou plochou) je v provozu zpravidla od listopadu do února. Chloubou města je Sportovní hala na střelnici. Jedná se o víceúčelové sportovní zařízení evropské úrovně s hrací plochou vyhovující mezinárodním standardům. Víceúčelové hřiště je i ve Svitavách – Lačnově. Na severním okraji města je oblíbený přírodní rekreační areál - Rybník ROSNIČKA. Pro aktivní odpočinek naleznete v okolí města množství cyklotras a dvanáct kilometrů dlouhou naučnou stezku K pramenům řeky Svitavy.

Výlety - Svitavy

Kostel svatého Jiljí je nejstarší stavbou města a byl založen premonstráty někdy kolem roku 1167. Ottendorferova knihovna byla založena mecenášem a svitavským rodákem Valentinem Oswaldem Ottendorferem (známým politikem z New Yorku). Vlastnila 22.000 svazků a byla největší a nejmodernější německou knihovnou na Moravě. Návštěvníci mohou dále shlédnout řadu drobnějších památek jako je Socha mateřské lásky, Socha osvobození, zbytky městského opevnění, nebo navštívit památník svitavského rodáka Oskara Schindlera jež za druhé světové války zachránil 1 200 lidských životů.