Poloha obce je 14 km jihovýchodně od Prahy. Sousední obce jsou Průhonice, Pitkovice, Benice, Nupaky, Dobřejovice. Nalézá se na rovině, nedaleko malého lesíka jménem Remízek. Nejvyší bod je v Remízku - 336 metrů nad mořem, na návsi Panský rybník. Jméno vsi (Šestlice) se poprvé uvádí k roku 1227, roku 1228 náležely jako součást k statkům svatojiřského kláštera. Roku 1324 jmenuje se zde Vojslava, manželka Slávka ze Šestlic, ale příštího roku již jsou zde jmenováni jako držitelé Jašeek, Ctibor a Vojslava, vdova po Slávkovi. Roku 1331 vyměnil Vilem Vznata z Lap se svým bratrem Vícemilem z Kvilic a se syny jeho Čestlice za jejich dědictví ve Kvilici. Rudolf z Říčan daroval v Čestlicích roku 1336 tři dvory k faře Průhonic. Pánům z Říčan patřily pak Čestlice až do roku 1372. Roku 1380 měl vesnici Jan, děkan svatého Apolináře v Praze, a pražský měšťan Bartoloměj Štuk. Ten prodal roku 1383 svůj díl pražskému měšťanovi Františkovi Kamaréřovi, od jehož nástupce Albrechta Kamaréře tento díl koupil Mikuláš(Mikeš). Ještě roku 1408 se uvádí Mikuláš z Čestlic se synem rovněž Mikulášem. Čestlice se pak dostaly do držení Mikulášova zetě Litmíra ze Lhoty. Celý statek s polovinou Čestlic měla v roce 1423-1437 Alžběta z Chlebova a v roce 1430 je zde jmenován v Čestlicích i Mikuláš z Chlebova jinak z Čestlic. Alžběta se po ovdovění provdala za Lidéře z Radkovic. Po jeho smrti se provdala za Záviše z Valdštejna, jemuž připsala všechen svůj majetek. Záviš prodal roku 1457 polovinu tvrze a dvora v Čestlicích (zde je poprvé doložena tvrz) s polovinou pusté vsi, kterou roku 1427 vypálili vojáci, manželům Martinovi Bořkovi z Lukavce a Anně z Žernosek. Anna držela svou polovinu ještě roku 1465. Druhou polovinu čestlické tvrze a vsi vlastnil Vilém z Chlebova, snad vnuk Mikuláše z Chlebova, který svůj díl prodal před rokem 1465 Janovi a Heřmanovi z Říčan. Roku 1496 patřily Heřmanovi ze Sulic. Kdy tvrz zpustla není známo, ale kolem roku 1508 je zapsán již jen poplužní dvůr. Roku 1541 byly Čestlice přiděleny k Průhonicům, kam patřily až do roku 1927, kdy pozemky patřící ke dvoru byly rozparcelovány (pozemková reforma). Zbytek o výměře 61 ha byl prodán majitelem Sylva-Tarucou Josefu Livorovi z Vykáně u Českého Brodu. Dostupné autem po celý rok