Místní a katastrální obec Kňovice, skládající se ze tří osad - Kńovic, Kňoviček a Úsuší, naleznete na Sedlčansku, v malebné krajině středního Povltaví. Krajina, která je nedaleko hlavního města Prahy, si dosud zachovala svůj půvab a zvláštní ráz. Zvlněný kraj, v němž se z každé výšiny objeví typicky české výhledy na pahorky, pole, lesíky, háje, roztroušené vesničky a bílé kostelíky, je pro vnímavé návštěvníky příjemným prostředím pro vzácné chvíle odpočinku i poučení. Území obce bylo osídleno již v době předslovanské. Svědčí o tom nález dvou kamenných plochých sekerek. Z doby slovanského osídlení, asi z 10. století, pochází nalezená hradištní zdobená lahvovitá nádoba. První písemná zmínka o Kńovicích je v listině pražských křižovníků z roku 1333, kde je uvedeno jméno vladyky z Kňovic. Na přelomu 13. a 14. století jsou v listinách uváděny dvě osady - Kńovice Větší a Menší. V obou osadách byly v té době tvrze s panskými dvory, usedlosti i domky řemeslníků a panských služebníků. Původ místního názvu Kńovice nelze spolehlivě určit. V minulosti se obec jmenovala Knowicz, Kniewicze, Knihovice apod. Základem všech těchto jmen je staročeské kněně, což znamenalo ženu kněze (knížete) nebo kněžku, jež sloužila bohům. Jiná alternativa připomíná možnost odvození od čejky, staročesky nazývané knihy či knihory, které se hojně vyskytovaly právě v této oblasti. Dostupné autem po celý rok