Rybniště je roztroušená ves, ležící v sedle mezi Širokým vrchem a Plešivcem, asi 3 km severovýchodně od Chřibské. Její součástí jsou také osady Na Sedle a Nová Chřibská. Podle místní tradice obec založili roku 1515 dva obyvatelé Chřibské. Poprvé je zmiňována roku 1558 jako Nová Ves (Neudorf) a později se označovala zdrobnělým jménem Chřibská Nová Víska (Kreibitz Neudörfel). Obec původně patřila k tolštejnskému panství, ale v roce 1573 ji Kryštof ze Šlejnic prodal spolu s Krásnou Lípou a částí Horního Podluží bratrům Jindřichovi a Abrahámovi z Vartenberka, kteří ji přičlenili ke kamenickému panství. V roce 1715 se součástí Chřibské Nové Vísky stala osada Rybniště, nově založená na místě vypuštěného a vysušeného rybníka, zvaného "Stockteich". K obci patřil také bývalý Rytířův mlýn, údajně pojmenovaný podle rytíře z Flade, který na svahu Žulovce postavil sklárnu. Mlýn s rybníkem stál u silnice do Krásného Pole a později v něm byla zřízena brusírna skla. Obec kvůli své poloze v důležitém horském sedle trpěla ve válečných dobách průchody vojsk. Za třicetileté války Švédové využili ke krytí i hráz rybníka Stockteich a v roce 1639 zřejmě vybudovali tzv. Švédské šance nedaleko osady Na Sedle. V sedmileté válce roku 1757 Prusové část obce vypálili a jejich vojsko tudy procházelo i v roce 1866. Zdejší obyvatelé se zpočátku živili zemědělstvím a později hlavně výrobou bavlněného zboží a příze. Ve 2. polovině 19. století zde bylo několik bělidel a postupně se rozšířil textilní průmysl. K rozvoji obce také přispěla železnice, uvedená do provozu v lednu 1869. Přímo v Rybništi bylo postaveno důležité nádraží, z něhož se rozcházejí tratě do Rumburka a Varnsdorfu. Na katastru obce leží i v lesích ukrytá stanice Chřibská s pilou a bývalým letoviskem Malý Semerink. Roku 1873 byla u nádraží v Rybništi založena sklárna, kterou vybudoval majitel sklárny v Chřibské F. Zahn. V roce 1880 sklárnu získala firma Michel & Mayer a roku 1884 ji přebrali Michelovi synové Raimund a Eduard. Sklárna se specializovala zejména na výrobu osvětlovacího skla. Za první světové války již byla mimo provoz, ve dvacátých letech byla sice výroba obnovena, ale zřejmě nepřežila hospodářskou krizi ve 30. letech, protože ještě před 2. světovou válkou huť zanikla. Protože v 80. letech 19. století už mělo Rybniště přes 1100 obyvatel, zatímco Chřibská Nová Víska jen asi 470, byl obecní úřad zřízen v Rybništi a Chřibská Nová Víska se roku 1890 stala jeho osadou. Obě osady prakticky splynuly a protože se označení "Víska" pro rozvíjející se osadu nehodilo, přijala v listopadu 1892 celá obec jméno Rybniště. Dnes se na mapách jako Chřibská Nová Ves označují domky, volně rozptýlené kolem silnice do Krásné Lípy, asi 1,5 km severně od středu obce. Roku 1980 bylo Rybniště připojeno ke Chřibské, ale v roce 1990 se opět stalo samostatnou obcí. Na prostranství vedle hlavní silnice stojí mezi stromy secesní kostel sv. Josefa. Jednolodní obdélná stavba s pětiboce ukončeným presbytářem a hranolovou věží byla postavena podle návrhu varnsdorfského stavitele Antonína Möllera v roce 1912. Předtím obyvatelé chodili do kostelů v Krásné Lípě, Chřibské, Dolním Podluží a Jiřetíně. Hřbitov u silnice do Krásné Lípy byl založen již v roce 1883. V obci je řada pěkných lidových roubených domů a dochovalo se také několik křížů a božích muk. Na východním okraji obce je Školní rybník, využívaný k chovu ryb a ke koupání. Dostupné autem po celý rok