Sedlo

Sedlo je nejvyšší hora geomorfologického celku Verneřického středohoří (727 m n. m.), dominující Úštěcké kotlině. Mohutný hřeben s příkrými svahy a mocnými sutěmi, stabilizovanými většinou přirozenými listnatými porosty, které mají místy pralesovitý charakter. Skály na jižní straně hory porůstá vzácná teplomilná květena přecházející přes keřová společenstva až v lesní porosty, jež porůstají naprostou většinu území rezervace, která tu byla vyhlášena roku 1968.

Vyskytuje se zde několik zvláště chráněných druhů (tařice skalní, hvězdnice alpská, kosatec bezlistý, měsíčnice vytrvalá, konvalinka vonná...)

Fauna obratlovců má převážně lesní ráz se zastoupením horských druhů (celkem zjištěno 69 druhů) jako jsou např. čolek horský, z ptáků hýl obecný, datel černý atd. Z bezobratlých stojí za zmínku čtyři zvláště chráněné druhy motýlů: batolec duhový, b. červený, bělopásek topolový a otakárek fenyklový. Z brouků je významný výskyt střevlíků.

Hřeben Sedla je turisticky přístupný po značených trasách (červená, zelená) z Levína a Úštěka a má sezónně poměrně vysokou návštěvnost.

Zdroj: CHKO České Středohoří

Sedlo (447 m) je asi 0,5 km jihozápadně od České Kamenice a jeho vrchol tvoří protáhlý hřeben s čedičovými skalami, které mají místy patrnou sloupcovou nebo deskovou odlučnost. Dříve odtud byl pěkný rozhled do okolí České Kamenice, ale dnes už je vrchol zcela zarostlý a výhledy jsou možné jen od dolního okraje lesa. Vrch býval známý výskytem stepních a suťových porostů s vzácným hořcem německým a v křídových slínech za nádražím se dříve nacházely zajímavé zkameněliny. V roce 1423 na úpatí kopce údajně tábořilo husitské vojsko, které tehdy obsadilo Českou Kamenici, a za selských bouří v roce 1775 se zde shromažďovali nespokojení sedláci. Dostupné pěšky, horské kolo

www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz