Celá ČR - Kraje


Celá ČR - Kraje

Rožná

První písemné zprávy o obci Rožná jsou z roku 1349, kdy Blud z Kralic dává ves Rožnou s hradem Zubštejnem Jimramovi z Kamene (Zubštejna). Roku 1358 přechází obec s celým zbožím Zubštýnským do majetku markraběte Jana, jehož syn Jošt dal roku 1384 spolu se zbožím Pyšoleckým také Rožnou Heraltovi z Kunštátu za jeho služby na čas života. Po Heraltovi držel ji v zástavě r. 1416 Boček z Kunštátu a z Poděbrad, na něm je získal Jan Hlaváč z Ronova a

později Vilém z Pernštejna až bylo Václavem Sturmem z Ronova r. 1448 vloženo dědičně do desek Janu z Pernštejna. Rožná tak zůstala v držení pánů z Pernštejna až do roku 1596, kdy byla jako součást zboží Mitrovského prodána pánům z Katharu. Roku 1656 však byla spolu s Jabloňovem, Milasínem a Bukovem od tohoto zboží oddělena a v roce 1660 prodána Maxmiliánu z Lichtenštejna - Kastelkorna, pánu na Pernštejně. V jeho rodě pak Rožná, jako zvláštnístatek panství pernštejnského, zůstala až do roku 1720, kdy byla s tímto panstvím sloučena až do roku 1910. Po třicetileté válce roku 1675 bylo tu osedlých domů 14, nově osedlé dva, nový pustý 1, starých pustých 8. Polí bylo nově obdělaných 18 měr, starých pustých 198 měr. Roku 1790 bylo domů 39, obyvatel 307 a 320 jiter polí. Kostel sv. Havla, stojící na kopci, se připomíná poprvé v kronikách roku 1398. Původní fara byla postavena vrchnostína počátku 17. století. Farní matriky jsou vedeny od roku 1708. Odborná prohlídka kostela, provedená roku 1993 Památkovým úřadem, stanovila jeho zařazení do druhé poloviny 13. století. Kostel je spojen s farou železnou lávkou nad cestou na Dolní Rožínku. Fara se připomíná roku 1573. Avšak již roku 1590 je farnost filiálkou k Bystřici a fara postupně chátrá. Od roku 1650 je filiálkou Strážku. Samostatná duchovní farnost byla v Rožné znovu zřízenalistinou z 31. července 1749, v níž majitel panství Josef šlechtic Stockhammer dotoval nově zřízenou faru. Nynější podobu má farnost od roku 1765, kdy byla vrchností vystavěna nynější jednopatrová fara. Přifařeny jsou obce Jabloňov, Milasín, Bukov, Josefov, Rodkov, Střítež, Věžná, Zlatkov, Pernštejneské Janovice. Z původní stavby kostela je zachován pouze starý vchod v gotickém slohu. Kostel měl hlavní oltář a dva poboční, dále pak kůr,varhany, oratorium a sakristii. Nynější výbava kostela pochází z doby novější. Pozornost upoutá především mramorová křtitelnice s letopočtem vzniku 1684 a obraz svatého Havla, který byl původně umístěný na hlavním oltáři. Věž má hodiny a měla původně tři zvony. První dva byly odevzdány v první světové válce na válečné účely. Dne 7. září 1924 byly opět vysvěceny a zavěšeny nové tři zvony, které byly za druhé světové války opětzabaveny. Kolem kostela je hřbitov (horní hřbitov), který byl rozšířen v roce 1937(prostřední hřbitov) a znovu v roce 1987 (nový hřbitov). Z roku 1937 pochází i márnice stojící u brány na prostřední hřbitov. Postavení kostela nad vesnicí se ukázalo jako nevýhodné v roce 1894, jak o tom doslova píše kronikář: „Blesk udeřil do věže zdejšího chrámu Páně při bouři dne 22.května. Nezapálil, ale strhl taškovou krytbu věžní, prorazil strop loděchrámové na dvou místech, zanechal po sobě stopy ve stropě, kdež maltu z hřebíků odrazil, okysličil pozlacený rám na oltáři Panny Marie Lurdské, pak roztříštil zadní dveře kostelní. Škoda tím způsobená odhadnuta byla na 125 zlatých, z kterýchž společnost pojišťovací vyplatila 124 zlatých.“ Učitel byl v Rožné r. 1771, měl od obce pole „na Stolničkách“ na 4,5 míry, za něž platil 18 krejcarů a dostával 13 měr žita. Škola bylazřízena r. 1789 a r. 1883 rozšířena na dvojtřídní. Učitel míval v 19. století 120 zlatých, potom 259 zlatých. Do školy zde chodily děti z Rožné, Milasína a Jabloňova, v roce 1907 jich bylo 130 (více viz ZŠ a MŠ Rožná). Stará pečeť roženská má ve znaku v horním poli zubří hlavu, pod ní radlici a nápis „Richta rozienska 1692“. Popis obce kronikářem v roce 1953: Rožná leží v nadmořské výšce 461m, v kotlince severozápadně poněkudotevřené, obklopena téměř ze všech stran lesy. Domy stojí ponejvíce vedle sebe a tvoří nepravidelně se vinoucí ulice a návsí. Od sebe jsou místy odděleny hrazenými dvory a zahradami. Několik domů je postaveno po různu a nepravidelně. Lesy s romantickým okolím tvoří z obce vhodné letovisko. Lipová alej pod Šmerdovou zahradou, která krášlila vzhled obce, byla při stavbě silnice v r. 1934 vykácena. Obec je převážně zemědělská a veškerýhospodářský život tíhne nyní k okresnímu městu Bystřici nad Pernštejnem, které je vzdáleno 6 km. Název obce souvisí s rozžínáním strážních ohňů na staré cestě z Brna přes Pernštejn do Bystřice, Dalečína, Jimramova, Poličky a dále do Čech. Zlatkov První dochovaná písemná zpráva o Zlatkově je z roku 1398, kdy na něm zapsal Vilém z Pernštejna 18 grošů ročního platu věnem Katruši, manželce Jana z Býšovce. U pánů z Pernštejna bylpak v 16. století počítán ke zboží (majetku) Mitrovskému. Roku 1500 osvobodil Vilém z Pernštejna Zlatkov od povinnosti čepování panského vína a r. 1515 od bezplatného vložení ryb panských. Zákupní rychta je zmiňována v roce 1589. Tato budova s číslem 1 dodnes stojí, její štíty jsou však přestavěny. Roku 1596 obojí zboží, jak Mitrovské, tak Pernštejnské bylo prodáno Pavlu Katharinovi z Katharu. Od té doby zůstal Zlatkov u panstvíPernštejnského. V 17. století byl Zlatkov přifařen k Bystřici, od roku 1756 pak patří duchovní správě v Rožné. Ve Zlatkově je kaple svaté Trojice. Název může pocházet od osobního jména Zlatek, podle tradice však vzniklo díky zlatým dolům v blízkém okolí. Pověst vypráví, že se západně od Zlatkova dříve dolovalo zlato. Čarodějnice, která žila v místech, kde je Zlatkov ,a havířům různé potřeby prodávala, ze zlosti, že havíři chodili zajejími dcerami, vhodila do šachty hrst máku s prokletím, aby se tu nedolovalo zlato tolik let, kolik měla zrnek v hrsti. Šachta se zasypala a po zlatě nebylo ani památky. Při poválečném budování vodovodu (1948-49) se skutečně na zbytky starých štol narazilo. V křemeni, odebraném západně od obce, pak byly analýzou prokázány stopy zlata. V letech 1916-1918 byl u Zlatkova učiněn neúspěšný pokus o těžbu azbestu. Asi od roku 1828 se počalo ve Zlatkověvyučovat. Školní budova byla postavena roku 1853. Škola byla jednotřídní. Roku 1907 zde bylo 50 žáků. V 70. letech 20. století byla zrušena. Děti začaly dojíždět do školy v Rožné a v Bystřici nad Pernštejnem. Stará obecní pečeť má ve znaku nahoře radlici a krojidlo, dole domek, u něhož je člověk, a nápis „Zlatkowska richta 1689“. V roce 1675 měla ves Zlatkov 11 osídlených domů a 5 domů neosídlených. Rožku 1790 bylo zde 19 domů a 167obyvatel, v roce 1900 pak 44 domů a 259 obyvatel. Boží muka na severním okraji obce byla osazena deskou na památku padlých vojínů z 1. světové války. Josefov Josefov vznikl z části pozemků vzdálenějšího panského dvora Janovického, jenž již před rokem 1757 byl zrušen a rozprodán. Obec takto vzniklá byla pojmenována po pánu Pernštejnském Josefu Stockhammerovi. Součástí obce byla i skupina domků postavených za vrškem a nazvaných Suché Louky. Domytvoří dlouhou jedinou ulici, mezi nimi jsou zahrádky. V Josefově je kaple Panny Marie Lurdské, která pochází z roku 1895. Pravděpodobně ve stejné době byly vysazeny před jejím vchodem dvě lípy. Obec byla přifařena do Rožné. Děti chodily do školy v Býšovci, později do školy v Rožné. V roce 1790 bylo v Josefově 35 domů a 145 obyvatel, v roce 1834 domů bylo 36 a obyvatel 202, v roce 1900 pak 34 domů a 197 obyvatel. Obecní pečeť má vyobrazen křížse dvěma hvězdami.

Víme, kde si v okolí pochutnáte, Mitrovsky Restaurant je toho důkazem.
Turistické objekty v nejbližším okolí, 5 km, 10 km, 20 km
Podle zadaných kritérií nebyly nalezeny žádné objekty.