Bojkovice jsou malým městem se 5000 obyvateli, jehož dominantou je zámek Nový Světlov, jež stojí na malém kopci u jihozápadního okraje města, nad soutokem říčky Komenky a řeky Olšavy. V areálu zámku najdeme zajímavou muzejní expozici, hotel a stylovou restauraci. Zámek obklopuje pěkný přírodně krajinářský park. Bojkovice se rozkládají podél toku řeky Olšavy a pod zalesněnými stráněmi vrcholků Bílých Karpat v oblasti stejnojmenné chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, východním směrem od Uherského Brodu. K Bojkovicím byly jako městské části připojeny nedaleké malé obce a to Bzová, Krhov a Přečkovice. Městem prochází silnice vedoucí z Uherského Brodu přes Vlárský průsmyk na Slovensko. Od severního okraje města se rozprostírá rozlehlý les a v jeho okrajové části najdeme několik chatových osad a u severozápadního okraje města autokemp. Severovýchodním směrem od města je vybudovaná vodní nádrž Kolelač, sloužící jako rezervoár vody. Bojkovicemi vede železniční trať na trase Uherské Hradiště - Trenčín či Uherské Hradiště - Vsetín. Bojkovicemi prochází modrá turistická značka a u místní železniční stanice je výchozí bod žluté a zelené značky. Po modré se můžeme severozápadním směrem vydat do lázeňského města Luhačovice, po zelené se vydáme k zámku Nový Světlov a po žluté do města Slavičín. Kromě turistických tras se v Bojkovicích křižují lokální značené cyklostezky. První písemná zmínka o Bojkovicích je z roku 1362 a obec náležela k světlovskému panství. V první polovině 15. století byly Bojkovice povýšeny na městečko a statut města získaly až v roce 1965. Na kopci nad soutokem říčky Komenky a řeky Olšavy nechali v roce 1480 páni Světlovští z Landštejna postavit hrad, jehož účelem byla obrana země proti vpádu cizích vojsk. V 16. století bylo v Bojkovicích založeno několik cechů, v 18. století bylo ve městě nejvíce rozšířeno soukenictví. V letech 1836 až 1853 byla v Bojkovicích železná huť a v okolí města se těžila železná ruda, díky nízkému obsahu železa v hornině byla těžba a po té výroba železa zastavena. V roce 1936 byla ve městě vybudována továrna na výbušniny. Landštejnové, kteří nechali postavit hrad Nový Světlov vlastnili panství do roku 1515. Kromě hradu byl za jejich přispění postaven gotický kostelík svatého Jiří, ze kterého se do dnešních dnů dochovalo několik gotických kamenných bloků a část okenní klenby v místech, kde je dnes v Bojkovicích hřbitov. Po té se v držení světlovského panství vystřídalo několik šlechtických rodů a v roce 1552 byl hrad majetkem Kateřiny z Vlčkova, která nechala hrad v roce 1555 rozšířit a kolem hradu vybudovat obranné hradby. Dalším majitelem hradu je rod Tetaurů z Tetova a Malenic v letech 1562 až 1592. Světlovský hrad je přestavěn v renesančním slohu. Z tohoto období se do dnešních dnů dochovaly z původního opevnění Bojkovic dvě nízké věže. K dalším významným majitelům světlovského panství, jež se podílel na rozvoji Bojkovic je rod Serenyiů. V roce 1650 až 1656 nechali Serenyiové postavit renesanční kostel svatého Vavřince. V letech 1803 až 1835 je světlovské panství v držení hraběnky Haugwitzové. Na místním hřbitově najdeme hrobku této hraběnky, kterou je kaplička postavená v roce 1835 a stojí v místech kde stával kostelík svatého Jiří. Dalšími významnými majiteli Nového Světlova a tím také Bojkovic je rod Larisch-Mönnichů. V letech 1846 až 1856 nechali Larischové hrad přebudovat na zámek ve stylu anglické tudorské gotiky. Kolem zámku byl v první polovině 19. století založen přírodně krajinářský park a v jeho oblasti najdeme několik barokních soch. Také přímo ve městě stojí zajímavé barokní sochy a to socha svatého Floriána zhotovená v roce 1777, socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1750 a v neposlední řadě sloup panny Marie pocházející z roku 1716. Dostupné autem po celý rok