Lesní divadlo

Lesní divadlo bylo postaveno roku 1920 na návrh malíře Ringela, v létě 1921 bylo slavnostně otevřeno Hauptmannovou hrou Potopený zvon. Divadelní zákulisí bylo za skalním masivem. Jeviště mělo na své severní straně asi 3,5m vysokou válcovou věž, spojenou se skalním masivem kamennou zdí s gotickou bránou. Dále zde bylo možno nalézt ještě několik dřevěných staveb, orchestřiště a hlediště s dřevěnými lavicemi s kapacitou přibližně 1600 diváků. Divadlo sloužilo nejen ke kulturním vystoupením místních ochotnických a pěveckých spolků, ale účinkovaly v něm také různé amatérské i profesionální soubory ze vzdálenějších míst. Po roce 1960 ale lidé ztratili o přírodní představení zájem a divadlo chátralo. Roku 2000 byla zbořena i kamenná věž a zeď s bránou, ale již v roce 2004 bylo jeviště s hledištěm opět obnoveno. O rok později následovala i stavba kamenné zdi s bránou a věží. Divadlo je tak sezónně opět využíváno ke kulturním vystoupením. Lesní divadlo leželo v mělké skalnaté sníženině na jihozápadním úpatí pískovcového ostrohu Na Stráži, asi 0,5 km jižně od Sloupu. S jeho výstavbou podle návrhu malíře Ringela se začalo v roce 1920 a v létě následujícího roku bylo slavnostně otevřeno Hauptmannovou hrou Potopený zvon (Die Versunkene Glocke). Divadlo využívalo členitý pískovcový skalní masiv, za nímž se ukrývalo zákulisí. Jeviště bylo na severní straně ukončeno asi 3,5 m vysokou válcovou věží, spojenou se skalním masivem kamennou zdí s gotickou bránou. Mimoto na něm byly ještě další dřevěné stavby, vzájemně propojené ve skále vytesanými průchody a tunely. V příkopu pod jevištěm bylo orchestřiště a na protilehlém svahu bylo upravené hlediště s dřevěnými lavicemi asi pro 1600 diváků. Divadlo sloužilo nejen ke kulturním vystoupením místních ochotnických a pěveckých spolků, ale účinkovaly v něm také různé amatérské i profesionální soubory ze vzdálenějších míst. Tradice divadelních představení v přírodě se udržela i po 2. světové válce. Ve dnech 5. až 7. července 1946 se tu konala slavnost sbratření s Lužickými Srby, kteří zahráli hru na námět z lužickosrbských dějin "Knjez a robocán". V létě roku 1958 zde proběhla akce nazvaná "Mikovcovo léto 1958", kvůli níž bylo divadlo v letech 1957-1959 rozsáhle upravováno. V té době bylo opraveno pódium, vyměněny lavice v hledišti a postaveny vstupní brány s pokladnami a nové sociální zařízení. Po roce 1960 ale zájem o lesní divadlo upadl a jeho zařízení postupně zchátralo. V roce 2000 byla zbořena i kamenná věž a zeď s bránou, takže dnes tu najdeme už jen skromné pozůstatky hlediště a jeviště s vytesanými schody a skalními tunely. Dostupné pouze pěšky celý rok