Historická lesná úvraťová železnica

V roce 1972 byla vyhlášená část Kysucko - oravské lesní železnice(KOLŽ), v úseku Chmúra - Beskyd - Tanečník za národní kulturní památku. Zabránilo se tak likvidaci pozoruhodného technického díla - úvraťového systému bývalé spojovací tratě, které nemají obdobu v celé Evropě. Z původních 107,5 km celkové délky KOLŽ se zachoval jen necelý zlomek v délce zhruba 8 km. Mobiliář lesní železnice byl téměř celý zničen. Zachovali se jen 4 parní lokomotivy, 14 vagonů, 3 čtyřnápravové plošinové vozy, 1 dvojnápravový plošinový vůz, 1 dvounápravový osobní vagón. Od roku 1974 se Kysucké muzeum v Čadci snažilo o vybudování národopisné expozice formou skanzenu v dolině Chmúra, jehož součástí by se stala muzejní železnice. Hlavní myšlenkou bylo naživo ukázat těžbu, dopravu a zpracovaní dřeva, tedy činnosti,které byli zdrojem obživy velké části obyvatel slovenských dolin. Zároveň se počítalo s využitím železnice jako ekologickým dopravním prostředkem pro dopravu návštěvníků do skanzenu. V rámci muzea kysucké dědiny tvořil zachovaný úsek železnice samostatný funkční celek pod názvem Historická lesní železnice. V roce 1991, když byl úsek Chmúra - Tanečník vyhlášený za národní kulturní památku, se název změnil na Historickou lesní úvraťovou železnici a bylo požádáno o zapsání této památky na seznam svétového kulturního dědictví UNESCO.