Články
Návrat na detail městaMladá Boleslav v zajetí dávných přízraků
27. 11. 2008
Tajemný rytíř v sále pod hradem O starém boleslavském hradu se vypravuje po generace spousta legend a pověstí, jednou z nich je, že byl tento hrad spojen tajnou podzemní chodbou s Michalovicemi a jiná chodba z něho vedla až do městské radnice. Na tom by nebylo až tak nic zvláštního. Jenže, jedna z chodeb prý vedla do obrovského sálu, kudy tekla podzemní říčka. Zde má být hrob rytíře, posledního majitele hradu. Duch rytíře je tu prý stále a každého, kdo sem vnikne napadne na svém ohnivém koni. Po druhé světové válce sem vlezlo několik lidí ve snaze najít poklady po nacistech, nikdo z nich se však už ven nevrátil. Templářská komenda zahalena řadou tajemnstvím K budově tzv. Templu na Starém městě v Mladé Boleslavi (čp. 102) se váže pověst o jeho templářském původu. Původní komenda templářů stávala hned u kaple. Hovoří se o podzemní svatyni, pokladech a tajných obřadech, které se tu konaly ještě dlouho poté, co byl tento řád z... více >>
Milan DoležalMatějská pouť nejen v roce 2008
18. 02. 2008
Na 24. února připadá v kalendáři svátek svatého Matěje, patrona stavebních řemeslníků, řezníků, cukrářů, kovářů a krejčích, kromě toho by však měl být nápomocen i ve chvilkách, kdy nevíte, jak se rozhodnout, při losování, dále pak při černém kašli, neštovicích a manželské neplodnosti. Jméno tohoto světce, které se u našich předků těšilo ohromné oblibě a které zažívá v poslední době ohromnou renesanci, je hebrejského původu a znamená „dar Boží“ (jeho variantou je jméno Matyáš a ze stejného základu vychází i Matouš). Zbožný Matěj, pocházející z Betléma, patřil mezi Ježíšovy učedníky, věrně následoval svého učitele při kázáních a zázracích a po ukřižování a nanebevstoupení Páně měl doplnit počet jeho apoštolů za proradného Jidáše Iškariotského. K volbě byl navržen kromě Matěje i Josef Barsabáš, při losování měl však větší štěstí Matěj… Ten pak začal působit jako misionář nejprve v Judeji, později i v Etiopii. Právě na svých cestác... více >>
Karolína TietjenováPolabím z Přerova do Ostré
21. 11. 2007
Úsek Labe mezi Čelákovicemi a Nymburkem je velmi vděčné místo pro rodinné výlety. Břehy řeky jsou tu přístupné, vedou po nich cesty a cyklostezky a je tu hned několik slepých ramen a zatopených pískoven, ideálních pro koupání. I když jde o velice krásnou trasu, má několik chyb. Jednak se o stezku podél Labe prakticky nikdo nestará a je místy dost zarostlá, plná kopřiv a jen minimálně značená. Například od Káraného a Toušeně jedete spíše tankodromem, než stezkou pro pěší či cyklisty. Někdy vám v cestě překáží řeka a mosty jsou až v Lysé nad Labem a Nymburce. Musíte si tedy vybrat, kterému břehu řeky dáte přednost. Ale to všechno je vynahrazeno klidným romantickým prostředím, přitom nedaleko od ruchu velkoměsta. Skanzen v hospodářském statku I když vás třeba muzea a skanzeny nezajímají, ten v Přerově nad Labem si nenechte rozhodně ujít. Jde sice o tradiční skanzen - muzeum, ale stavení jsou tu zachována včetně hospodářského záze... více >>
Milan DoležalJiráskův Hronov
18. 03. 2008
Hronov je kouzelné malé městečko v severovýchodních Čechách nedaleko města Náchod či Nového Města nad Metují při hranicích s Polskem. O založení městečka se zasloužil v letech 1241–1285 pan Hron z Náchoda z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. Ačkoliv je Hronov poměrně malým městem, nabízí toho k prohlédnutí požehnaně. Pokud jej navštívíte, pravděpodobně nejprve zavítáte na náměstí s Mariánským barokním sousoším uprostřed. Na sloupu uprostřed je umístěna socha Panny Marie s děťátkem stojícím na zeměkouli. Hlavní místo na tomto náměstí určitě patří budově Jiráskova divadla. V čele tu stojí, hostí divadelníky i diváky a čeká každým rokem na své přívržence amatérského divadla, kteří dorazí v rámci divadelní přehlídky Jiráskův Hronov. Divadlo bylo postaveno podle projektu ing. arch. Jindřicha Freiwalda. Roku 1999 byl přistavěn ještě víceúčelový sál. I ten hostí účastníky festivalu. Ochotnické přehlídky zde probíhají každoročn... více >>
Pavlína DoulíkováVinice uprostřed Prahy
1. 05. 2008
Jezdíte často služebně do Prahy? Obtěžuje vás neustálý provoz a chcete na chvilku uniknout do klidnějšího a hezkého prostředí? Pokud se pohybujete v oblasti Vinohrad, můžete se vydat do Havlíčkových sadů. Možná neznáte historii tohoto zeleného ostrůvku, nebo nevíte, jak se k němu dostat a co zde najdete zajímavého a proto si přečtěte následujících pár řádků. Pěstování vinné révy bylo v Praze rozšířeno již v době vlády knížete Václava. Území na jižních svazích u potoka Botiče se nazývalo Viniční údolí. V roce 1358 vydal Karel IV. první privilegia, přikazující vysazování vinic a v souvislosti s nimi byl zřízen i úřad perkmistra (bergmeister), který vyznačoval území, vhodné k zakládání vinic a dbal na správné uzavírání smluv až do roku 1783, kdy Josef II. převedl kompetence na jiný úřad. Většina vinařství dobře prosperovala do bitvy na Bílé hoře a na počátku 18. stol jich už zbyla jen asi čtvrtina. Proměnily se postupně v pole a zahrady, ve kterých v... více >>
Míla JaklováZa keramikou do Maříže
26. 06. 2008
Chceme-li za vínem či módou, vydáme se do Paříže. Chceme-li za keramikou, musíme do Maříže. Výhodou je, že je to krapet blíž. Vesničku Maříž najdete nedaleko Slavonic. Slavonice pak nedaleko Jindřichova Hradce na česko-rakouských hranicích. Jelikož tento kraj je oblíbenou dovolenkovou oblastí, mohl by Vám přijít tento tip na výlet vhod. Asi největším lákadlem pro cestu do Maříže je právě originální autorská keramika, která je známá svou barevností. Vše je ručně malované a každý kus je originálem. Díky vysokému stupni, při kterém se keramika vypaluje, zůstává po celou dobu své existence ve Vašich domácnostech zářit svými barvami. Zakladatelem tradice této keramiky byl pan Kryštof Trubáček. Ten vyškolil své pokračovatele, takže i po jeho smrti tato nádherná tvorba v Maříži pokračuje. Dílna je otevřená celoročně. Od května do září denně od 8 – 20 hod., od října do dubna pak od 9 – 17 hod. Nádhernou možností, kterou poskytuje tat... více >>
Pavlína DoulíkováTelemark - lyžování s volnou patou
20. 12. 2007
Hory se probouzí do třeskutě mrazivého rána, v neporušeném bílém sněhu se třpytí démanty paprsků vycházejícího sluníčka, na liduprázdných svazích se vzdouvá nadýchaná peřina čerstvého prašanu… náhle však v dáli zaznamenáte pro tuto časnou dobu nezvyklý pohyb. Postava blížící se jakoby tanečním krokem, s rytmicky se opakujícím elegantním obratem v pokleku. Za chvíli se vžijete do tohoto fascinujícího klouzání natolik, že se přistihnete, jak s pootevřenou pusou, pravidelně poklesávaje v kolenou, zíráte vstříc jezdci s důstojným držením těla baletky a s nedbale elegantním oděvem obrozeneckého sportovce. Přízrak, napadne vás. Ale nenechte se mýlit, právě jste zahlédli telemarkistu! Způsobů, stylů a technik, jakými lze zdolávat horské terény, je nepřeberné množství, ovšem telemark, prožívající v současnosti ohromnou renesanci, patří mezi nejstarší. Duchovním otcem této lyžařské techniky byl norský průkopník lyžování Sondre Ouverson ... více >>
Karolína TietjenováÚdolí, kde se zastavil čas
12. 10. 2007
Skanzenem venkovských staveb se u nás obvykle myslí louka poblíž vesnice či města, kam se po léta svážejí zachráněné, nejčastěji dřevěné domy z okolí. Vznikne tak jakési muzeum v přírodě, které se snaží napodobit charakter a atmosféru původní vesnice. Zubrnický skanzen vám ovšem doporučuji právě proto, že o něm nic takového neplatí. Když se před vámi poprvé otevře zubrnické údolí, pochopíte, čím se tak podstatně liší. Zubrnice byly zachovány jako celek. Protože zdejší domy jsou většinou kamenné, asi by nebylo možné přenést je někam jinam. A v okolí většina velkých statků po válce nepřežila. Buď po přestavbě ztratily svůj půvab, nebo byly zničeny, nebo jsou před zřícením. Okolní vesnice často zpustly a na údržbu velkých domů má jen málokdo dost peněz. Proto jsou Zubrnice výjimečnou příležitostí vidět, jak dřív vypadala prosperující vesnice v Českém středohoří. Co vás tu čeká? Skanzen samotný se přirozeně mísí s obydlenými domy,... více >>
Milan DoležalJak si vybrat turistické boty
5. 11. 2007
Jestliže platí známé pořekadlo o tom, že bez peněz nemáme do hospody lézt, platí ve stejné míře i rada, že pokud do hor, tak jedině s vhodnou turistickou obuví. V chladnějších obdobích má pak tato rada dvojnásobnou platnost. Dobře se radí, ale hůř se provádí. Jak sehnat kvalitní turistickou obuv? Podle jakých parametrů si boty vybírat? To je oříšek, který se tentokrát pokusíme rozlousknout. Nejdříve se zaměříme na to, čeho je dobré si při výběru obuvi všímat a jak si botu řádně vyzkoušet. V první řadě byste neměli zapomínat na podrážku. Ta by měla být dostatečně tvrdá, aby vám zaručila stabilitu a zejména aby nedošlo k tomu, že se z vaší značkové turistické obuvi brzy stanou jen obyčejné děravé boty. Na druhou stranu, vše je o kompromisu a příliš tvrdá podešev může z chůze po tvrdém rovném povrchu učinit doslova utrpení. U turistických bot pro co nejširší použití je proto dobré volit takovou tvrdost, kterou jste ještě ochotni akceptovat při chů... více >>
Eliška PelikánováMalý kousek pražského podzemí
25. 02. 2008
Z uličky vybíhají chlapci a s křikem oznamují příchod kupců. Viděli je už tolikrát a přece je vždy znovu fascinují. Přicházejí z různých koutů světa a proto vypadají velice exoticky. Přivážejí do naší země nejrůznější zboží. Sukno, koření a byliny, kožešiny a další produkty a také otroky. Kupci si odpočinou a zítra budou nabízet své zboží … Město, do kterého je zasazen úvodní příběh z 10. stol., nebylo založeno, ale vzniklo přirozeně z osad na břehu Vltavy. Pokud budete na dnešním Staroměstském náměstí v Praze a v jeho blízkém okolí hledat něco z tehdejší atmosféry, pak vám mohu jedině doporučit návštěvu podzemních prostor pod radnicí a souvisejícími domy. Nachází se zde původní místnosti z románského a gotického období, které jsou pro dokreslení obrazu této doby střízlivě vyzdobeny stálou expozicí. Můžete si prohlédnout úzké uličky, vstupy do domů, dvorky a místnosti používané k různým účelům, studně a také prostory, kde byli mnohem později vězně... více >>
Míla Jaklová – www.turistik.czČeský Carnac u Kounova
15. 10. 2007
Lákají Vás Velikonoční ostrovy se svými obřími sochami či Stonehenge? Nemusíte jezdit tisíce kilometrů. Svým uspořádáním připomínají slavné menhiry u francouzského městečka a právem se jim proto přezdívá "český Carnac". Jde o tajuplné kamenné řady u středočeského Kounova. A protože v okolí je mnoho dalších zajímavých míst, není nad čím váhat, vydejte se tam i vy! Jestliže nejste příznivcem záhad a tajemství pro vás znamená jen pojem, nad nímž musíte rezignovaně mávnout rukou, ve čtení již nemusíte pokračovat. Ovšem pokud pro vás tato charakteristika neplatí, a já doufám, že je vás většina, zbystřete prosím pozornost, protože si zrovna balíme propriety na cestu do míst, kde to stále ještě doutná tajemstvím. Tím místem je přírodní park Džbán, respektive jeho část, která se rozprostírá v okolí obce Mutějovice. Do míst vás spolehlivě dovezou České dráhy. Jen vystoupíte v železniční stanici Mutějovice a poté je již všechno na vás.... více >>
Eliška PelikánováNejmladší botanická zahrada v ČR
20. 12. 2007
"Zahradníku, zavaž mi střevíček"...no, to asi nebude ten správný důvod, který by Vás měl zavést do letos nově otevřené botanické zahrady v Teplicích. A ačkoliv je tam o Vás vzorně postaráno, určitě je zapotřebí energie zaměstnanců tohoto krásného místa více u rostlin než k plnění rozmarů princezen. Samotné město Teplice vybízí svou lázeňskou historií k návštěvě. Nebylo jen náhodou kdysi nazýváno malou Paříží. Procházkou šanovskou lázeňskou čtvrtí se dostanete pod malebný Písečný vrch, kde je pro Vás připraven bonus v podobě nově zrekonstruované botanické zahrady. Informace o jejím založení nejsou zcela přesné. Nejčastěji je připisováno hraběti Clary-Aldringenovi, jehož rodina ovlivnila část historie lázeňského města. Již přesnou informací ale je, že stavebním záměrem z roku 1904 mělo být jakési městské zahradnictví (Stadtgärtnerei). V počátcích byly vybudované prostory, převážně skleníky, určeny pro pěstování řezaných květin či... více >>
Pavlína DoulíkováÚdolí plné mlýnů
25. 01. 2008
Ve zdánlivě fádní krajině na severozápad od Plzně najdete nejhezčí místa v údolí potoků a říček. Od malebného městečka Úterý můžete pohodlně dojít až k přehradní nádrži Hracholusky. Městečko Úterý patří k těm několika málo městům u nás, jejichž rozvoj se po období středověké slávy zastavil tak rychle, že zůstala do dnešních dnů zachována v jen minimálně pozměněné podobě. Úterý leží v okrouhlém údolí, jakoby zapomenuté v opuštěné krajině a na středověký punc si docela potrpí. Náměstí je dlážděné kameny a radnice je opravena s historizujícím vkusem. I hospůdky zde mají svůj zvláštní ráz. Vyplatí se tu chvíli bloudit uličkami, uvidíte, jak bývala dříve města úzce svázána s okolní krajinou, třeba mlýn stojí od radnice jen pár desítek metrů. Většina stavení byly malé venkovské domky, ty městské stály opravdu jen na náměstí. Nyní se ovšem pojďme projít do okolí. Rozhodně to nebude promarněný čas. Zelená turistická značka, na kterou s... více >>
Milan DoležalObří hlavy u Liběchova
4. 10. 2007
Louky, lesy, skály, to je Liběchov a jeho okolí. A právě v borových lesech Liběchovska se ukrývá mnoho pokladů, které tu vytvořili lidé společně s přírodou. Skalní sochy, bunkry, tradiční venkovská architektura, to je jen zlomek z toho, co tento kraj nabízí. Sochař Václav Levý byl samouk, pracoval na zámku v Liběchově a monumentální díla, která vytesal v letech 1841-1846 do skal v okolí, vás překvapí svými rozměry dodnes. Liběchov je vůbec velice příjemné místo na výlet a záleží jen na vás, kolik času mu chcete věnovat a kolik kilometrů jste ochotni ujít. V Liběchovském zámku jsou vystaveny asijské a americké sbírky Náprstkova muzea a děti i dospělí si tu určitě najdou něco, co je zaujme. Pokud ne, mohou prozkoumat alespoň zámecký park, který je velice krásný, zvlášť na jaře a na podzim. Nad městečkem se tyčí velká kaple sv. Ducha (1654), ke které vede křížová cesta s 14 výklenkovými kapličkami. Pro turisty je tu atraktivní pro... více >>
Milan DoležalZrcadlo, zrcadlo, pověz mi, kdo je na světě nejlegračnější?
23. 04. 2008
Také vám ranní pohled do zrcadla připadá tak zoufalý? Spíše k pláči než k smíchu? Možná jste už ale zapomněli na fyziku a hodiny optiky… A na to, jaká kouzla se dají pomoc zrcadel a světla vytvořit! Chcete se zhlédnout zezadu, zepředu, shora, zboku, prostě ze všech myslitelných stran a ještě v několika odrazech najednou? Chcete vidět sami sebe jako vytáhlého hubeňoura, nebo si sami sebe prohlédnout jako vypasovaného pidimužíka a následně se těšit tím, jak dobře ve skutečnosti vypadáte? Chcete vidět, jak by vám slušely dlouhé nohy, či se zasmát nad svou obří hlavou a skřetím tělem? Tyto a množství dalších variant vám nabídnou různě zakřivená zrcadla v tzv. síních smíchu, které jsou spolu se zrcadlovými bludišti (či labyrinty) pouhopouze tři v celé republice. Nejznámější a nejstarší z nich se nachází v Praze na Petříně. Již samotná stavba, ve které se bludiště nachází, je velmi zajímavá. Je totiž napodobeninou někdejší vyšehradsk... více >>
Karolína Tietjenová
