Články
Návrat na detail městaMushing a Šediváčkův Long
12. 02. 2008
Zavládne-li zima skoupá na sníh, zapláče nejeden milovník zimních sportů. Někteří ba i lítostivě zavyjou… A nejinak tomu bylo i na letošním XII. ročníku věhlasného mezinárodního mushingového závodu Šediváčkův Long. Pod názvem „mushing“, který vychází z anglického povelu k běhu – mush, který udíleli hledači zlata na Aljašce svým psům, se rozumí závody se psím spřežením. Základy tomuto sportu daly již před mnoha tisíci let eskymáčtí tažní psi, používaní v severních, zasněžených oblastech Severní Ameriky a Sibiře jako pomocníci, a tvořící tak nedílnou součást kultury obyvatel drsného severu. Využití tažných schopností psů (jako tažných zvířat chuďasů) však bylo v minulosti rozšířeno i jinde ve světě, ještě během 20. století se zapřahali jednotliví, zpravidla velcí psi k různým vozíkům a kárám, aby pomáhali s přepravou drobných nákladů – tažný pes uveze náklad tři- až pětkrát těžší, než je on sám. Vrátíme-li se ale k mushingu, nelz... více >>
Karolína TietjenováTomáš Baťa a Zlín
8. 04. 2008
Město Zlín platilo již ve středověku za řemeslnické a obchodnické centrum chudého hornatého kraje pastevců. Skutečný boom však přišel spolu s průmyslovou revolucí a úspěšnou a osvícenou podnikatelskou rodinou, jejíž jméno neodmyslitelně patří k městu… Na pomyslný ševcovský verpánek usedají mužští potomci v rodině Baťů již na 400 let. Vše začalo na Valašsku výrobou houněných papučí – lehké, teplé, nenavlhající, snadno nazouvatelné obuvi vyráběné z plsti nebo z vlny zdejších ovcí. Právě takové papuče se naučil vyrábět od svého otce i Tomáš Baťa (senior) a v patnácti letech se s nimi pokusil prorazit na trh ve Vídni. Neúspěšně. Tato zkušenost mu však dala pochopit, že nestačí pouze umět vyrábět, že je nutné i umět nabídnout a prodat, umět zvolit správný výrobek a teritorium, umět najít mezeru v sortimentu, znát svou konkurenci, umět těžit z chyb. Zvládnutí výrobní technologie, ale i – v dnešním slova smyslu – marketingu, bylo zása... více >>
Karolína TietjenováOslnivý lesk českých korunovačních klenotů
17. 04. 2008
Pokud se v těchto dnech chystáte nasát nejen jarní vzduch, ale i trochu historie, například při návštěvě sídla českých panovníků, čeká vás na Pražském hradě navíc jedna mimořádná událost – od 19. do 29. dubna 2008 budou totiž ve Vladislavském sále Starého královského paláce vystaveny české korunovační klenoty. Na přání samotného Karla IV. (které ovšem v průběhu věků nebylo vždy respektováno) se korunovační klenoty vystavují jen při zvláštních příležitostech a jen na Hradě. V minulém století se tak stalo pouze devětkrát, v tomto století je to po pěti letech druhá příležitost, konaná v rámci oslav 90. výročí vzniku Československa. Korunovační klenoty českých králů jsou od roku 1791 trvale uloženy na Pražském hradě v Korunní komoře v chrámu sv. Víta (vyjma textilií, které mají své speciální místo v klimatizovaném depozitáři sbírek Pražského hradu) a o jejich vystavení rozhoduje výhradně prezident republiky. Otevření železných dveř... více >>
Karolína TietjenováPražské vltavské přívozy
9. 07. 2008
Jak se dostat z jednoho pražského břehu na druhý? Nabízí se jednoduchá odpověď – přes most. V Praze jich je celkem osmnáct – Závodu míru, Branický, Barrandovský, Železniční, Palackého, Jiráskův, Legií, Karlův, Mánesův, Čechův, Štefánikův, Hlávkův, Negrelliho viadukt, Libeňský, Holešovický, Železniční, Barikádníků, Holešovický tramvajový a Trojská lávka. Překonat řeku můžete však dokonce i podzemím. Všechny trasy pražského metra totiž vedou pod Vltavou, trasa C dokonce na dvou místech. V posledních letech se ovšem město vrátilo k prapůvodnímu, avšak velmi romantickému a funkčnímu způsobu. Nebojte, brodit se nemusíte, řeč je o přívozech. Ještě na počátku minulého století jich byla na území Prahy celá řada, mnohé z nich zanikly dokonce až v 80. letech. A nyní se opět ukazuje jejich potřeba. První vlaštovkou bylo v roce 2005 znovuzprovoznění (po dvaceti letech) přívozu ze Sedlce na Zámky, který nese v rámci pražské integrované dopr... více >>
Karolína TietjenováPředjarní toulky Pálavou
22. 02. 2008
Jaro se sice pomalými kroky opatrně blíží, ale vy byste se již rádi vyhřívali pod teplými paprsky slunce? A nakonec proč ne! Jestliže si pro své víkendové toulky vyberete právě krajinu na jihu Moravy a vydáte se napříč Pálavskými vrchy, určitě se vám vaše přání vyplní. Tato oblast je totiž známá jako nejteplejší a nejsušší v České republice s téměř až středomořským rázem podnebí. Ale to není zdaleka všechno, co lze o této krajině říci. Láká vás pohled na svahy osázené vinicemi, na vápencové skály či stepi plné kosatců? A co teprve vinné sklípky, zříceniny gotických hradů rozeseté po okolních kopcích nebo vědomí, že se kdysi v těchto místech procházeli lovci mamutů? Ještě vám to nestačí? Pak je také možno se vytasit s dalšími poklady – historickým městem Mikulov či Dolními Věstonicemi, kde můžete od dubna navštívit zdejší archeologické muzeum. Jestliže byste se rádi vydali tímto krajem pěšky, není lepší možnosti, než se vydat ... více >>
Eliška PelikánováBílá perla Slezska
10. 10. 2007
Čechy, Morava, Slezsko. Tři historická území, tři minulostí a kulturním svérázem místního lidu poznamenané celky. Jak známo, svou rozlohou nejmenší z nich je Slezsko. Avšak přímá úměra mezi rozlohou a přírodním a kulturním bohatstvím tu v žádném případě neplatí. Právě naopak – zdá se, že čím méně území Slezsko zaujímá, tím více vyniká jeho osobité kouzlo. Proto se z těchto důvodů vydejme do jeho dávné historické metropole Opavy, nazývané též Bílou perlou Slezska. Zde se nabízí malá procházka městem a pokud zbude čas, určitě se podíváme i dál do okolí. Kromě toho, že je značná část města zahalena do příjemné zeleně a na jeho území se nachází množství rozsáhlých parků a sadů, město může být pyšné rovněž na nemalý počet historických i technických staveb. Ty se linou skrze staletí a nabírají podob od majestátních gotických kostelů, přes renesanční domy a barokní paláce až po ukázky novodobé moderní architektury. Za navštívení stojí... více >>
Eliška PelikánováNaučnou stezkou kolem Oseka
19. 02. 2008
Dobrým tipem na jarní výlet je sedmikilometrový okruh naučné stezky kolem Oseka. Potkáte tu historii spojenou s krásou Krušných hor a přírodní rarity na jednom místě. Naučná stezka je dílem skupiny ochránců přírody spolu s členy Horské služby. Trasa stezky Vás provede 11 zastávkami a během cesty překonáte výškový rozdíl 255 metrů. Je to okruh, který je zpestřením mnohé soboty či neděle místních turistů. Cesta je to rozmanitá a tak ani my jsme se na tomto výletu nenudili. Vyšli jsme od pomníku Nelsonské katastrofy. Autorem pomníku je sochař Karel Pokorný a místo je mementem na největší hornickou tragédii v Čechách, která se udála v roce 1934, kdy došlo na dole Nelson k výbuchu. V den tragédie došlo k vyproštění 11 mrtvých, pouze 4 horníci unikli z hořícího dolu větrnou jámou. Stále však v podzemí zůstávalo 129 lidí, které katastrofa pohřbila. Důl hrozil další explozí a tak museli být vstupy ještě ten den zazděny. Zbylá těla se pak vyprošťovala od č... více >>
Pavlína DoulíkováBlanský les u Českého Krumlova
14. 05. 2008
Snad je to právě probíhající Pražské jaro, které mi připomnělo Vltavu Bedřicha Smetany. Jeho hudební vyprávění o proměnách této „národní“ řeky. A tak jsem si dovolila navrhnout výpravu proti jejímu proudu. Tentokrát jsme si vyrazili na kola. Třeba se necháte inspirovat a do svého jarního programu zařadíte cyklistickou projížďku přes Blanský les. Cesta, kterou jsme absolvovali a kterou Vám doporučuji, začíná poněkud lenivě. A to vývozem kol a našich maličkostí lanovkou na vrchol Kleti, který dominuje oblasti Blanského lesa a dosahuje 1083 m n. m. Pak už osedláte své dvoukolé Šemíky a vyrazíte po žluté značce podél Křemžského potoka. Následuje pro zahřátí stoupáček od obce Horní Moučka, který Vás zavede až na křižovatku s červeným značením. Jelikož jsme byli teprve v jarních rozjezdech, tak jsme po zelené dál nepokračovali. Z minulých let si totiž pamatujeme, že je to poněkud náročnější výjezd na vrchol, byť kratší. My jsme si zv... více >>
Pavlína DoulíkováLékárnička na Vaše cesty
11. 06. 2008
Ruku na srdce, kolik z nás přesně ví, co všechno by měl připravit do takové lékárničky na dovolenou? Ať už jedete k moři, do hor nebo k řece, vězte, že krabičku Paralenu a kousek náplasti přibalit nestačí. I když Vám samozřejmě přeji, aby lékárnička byla pouze preventivní opatření a nemuseli jste ji ze zavazadla ani vybalovat. Jen pro strýčka Příhodu Vám raději připomenu, jak by ideální cestovatelská brašnička první pomoci měla vypadat. Je samozřejmé, že se její obsah přeci jen bude lišit podle zvoleného cíle cesty a náplně Vašich dovolenkových dobrodružství. Také záleží, jak časově náročnou cestu plánujete. Na všech typech prázdninových výjezdů by měl cestovatel pamatovat na základní potřeby pro poskytnutí první pomoci (tlakový obvaz, trojcípý šátek, sterilní obinadlo a gázu, tlakový obvaz, náplast na cívce i polštářkovou, spínací špendlík, skalpel či žiletkový plátek). Z léků jsou to pak základní léky proti horečce a bolesti... více >>
Pavlína DoulíkováOáza klidu a pohody
20. 11. 2008
Cítíte se být psychicky či fyzicky unaveni a nejraději byste si lehli na pohovku a nic nedělali. To je také řešení, ale takto strávený čas vás nijak nenadchne a při zvedání z pohovky se budete cítit, tak akorát rozlámaní a pokud jde o zlepšení nálady, o tom nemůže být vůbec řeč. Ty z vás, kteří nepatříte zrovna k příznivcům lenošení, bych ráda pozvala do krásného místa v Hrubém Jeseníku. Přímo do lázeňského městečka s názvem Karlova Studánka, při jehož návštěvě si budete připadat, jako byste se ocitli na jiném místě naši zeměkoule. Dojem nevšedního horského městečka umocňuje komplex dřevěných lázeňských budov z 19. století, které vytváří zajímavou a v Čechách neobvyklou architektonickou scenérií. Dle historických záznamů vznikly lázně Karlova Studánka v roce 1785, k čemuž přispělo objevení pramenů s léčivou minerální vodou. Za zakladatele lázní je považován Maxmilián II., nejmladší syn známé a osvícené panovnice Marie Terezie,... více >>
Jaroslava FuksováZ Tábora na podivný vrch Zebín
21. 09. 2007
Mezi Jičínem a Lomnicí nad Popelkou potkáte dva zajímavé kopce. Menší Zebín a rozložitou horu Tábor. V konkurenci nedalekých Prachovských skal a dalších atrakcí Českého ráje zalesněný masiv Cidlinského hřebene s nejvyšším vrcholem - Táborem tak trochu zaniká. Je to škoda, protože výhled je odtud mimořádný. Za dobrého počasí můžete vidět Lužické hory, Orlické hory, Krkonoše, Milešovku, ale i Bílou horu v Praze. Kdysi tu bývalo slavné poutní místo, kostel je tu dodnes, stejně jako rozhledna s turistickou chatou. Rozhledna (někdy nazývaná Tichánkova) byla řadu let nepřístupná, ovšem v roce 2006 se konečně dočkala rekonstrukce a společně s chatou (ve které je i příjemná restaurace) opět slouží turistům. I letmý pohled do mapy naznačí, že cest, kudy sem můžete přijít, je hned několik, ale je pravda, že nejobvyklejší a nejatraktivnější je poutní cesta z Lomnice nad Popelkou, která mine koupaliště na kraji města a těsně pod vrcholem ji lemuje řad... více >>
Milan DoležalHrad pro 21. století
26. 09. 2007
Hrad z roku 2002? To není vtip, ale realizace myšlenky, která se zrodila v hlavě pana Pavla Orny. Kousek od Prahy vybudoval na rozlehlém pozemku sídlo ve stylu středověkého hradu včetně několika dalších budov a krásné zahrady. To vše zpřístupnil veřejnosti, která má tak možnost poznat život našich předků v podobě nezměněné staletími. Nedaleko Prahy, na silnici E48 ve směru na Karlovy Vary je odbočka na Unhošť a po 2 km obec Červený Újezd. A v této obci byl vystavěn hrad, který určitě stojí za to si prohlédnout. Hrad Červený Újezd byl vybudován v letech 2001 – 2002. Majitel a investor Pavel Orna postavil objekt ve stylu rytířské tvrze nebo usedlosti na rozsáhlém pozemku, obklopil ho vodním příkopem a zahradou s dřevěnými stavbami lidové architektury. Pro stavbu hradu byl použit částečně i stavební materiál z konce 19. stol. a stavební techniky, které se používaly v minulých stoletích. V objektu se prolínají prvky různých slohů ... více >>
Miloslava JaklováZašlá sláva královské Kouřimi
2. 11. 2007
Nerada bych hned ze začátku (a bez příčiny) znevažovala zeměpisné znalosti ctěného čtenáře. Nicméně je fakt, že kde přesně leží městečko Kouřim, ví dnes asi málokdo. Přitom tato obec byla díky hradbám dávána za vzor ostatním vznikajícím královským městům už ve 13. století. Povídá se, že ji založil sám Lech, bratr bájného Praotce Čecha. Nachází se zde střed Evropy a v místní zvonici mají zvony, obrácené vzhůru nohama. Kouřim leží nedaleko Kolína, asi třicet kilometrů východně od Prahy. Sestává z několika historických domků, křivolakých uliček, roubenek ve skanzenu, kostela, zvonice a dlouhého pásma zachovalých hradeb. Byť je tu všechno, co by měl správný „turistický cíl“ mít (třeba muzeum, malebné náměstí, naučná stezka a útulná cukrárna), po většinu času je zde liduprázdno. Nicméně právě tichá a poklidná atmosféra je to, co vás v tomto městečku okouzlí. Až se jí nabažíte, je čas objevovat kouřimské rarity. Lechův kámen a střed Evropy ... více >>
Michaela „Mysha“ KošťálováPreč s jarnou únavou
4. 04. 2008
Príroda sa pomaličky ale isto prebúdza zo zimného spánku, a my sa opäť ako každý rok tešíme na príchod jari. No a keď sa jej konečne dočkáme, tak to s nami pekne zatočí. Chce sa nám spať, sotva sa vlečieme do práce a z práce, akoby z nás vyprchala posledná kvapka sily, a k tomu ešte tá nálada, čistá depresia! No áno je to ona -jarná únava. Príšerné! Ospalosť, bledá pleť, zlá nálada, náchylnosť k chorobe, to sú jasné signály oslabeného organizmu. Naše telo nám naznačuje aby sme sa vzchopili a zabojovali s plnou silou a odhodlaním, nenechať sa poraziť jarnou únavou. Poďme na to! Ako bojovať? Pravidlo č.1: maximálne sa nadopujte vitamínmi, hlavne vitamínom C. Céčko nájdeme v citrusových plodoch, jabĺčkach, skrátka v ovocí. Lekári odporúčajú nielen pri jarnej únave ale po celý rok, aby sme každý deň zjedli aspoň dve dávky ovocia. Poznám však ľudí ktorí ovocie vôbec nemusia. V takom prípade treba vitamín C dostať do organizmu v umelej forme. Ovocie v... více >>
Sylvia Gragorová8 záhybů Labe z Varhoště
7. 05. 2008
Pokud zatoužíte zahlédnout modrou stuhu řeky Labe proplétající se krajinou Českého středohoří, určitě neváhejte a naplánujte si výlet na rozhlednu jménem Varhošť. Jestliže si vzdušnou čarou propojíte města Litoměřice a Ústí nad Labem, tak někde v půli nad obcí Kundratice nedaleko Sebuzína se nachází zalesněný vrch, který své jméno propůjčil i otevřené trojpatrové ocelové rozhledně na svém vrcholu. Příjemným tipem na výletní trasu, která směřuje na Varhošť je například cesta z Litoměřic po modré turistické značce přes Dlouhý vrch. Tato trasa Vás provede 12,5 km příjemného výletu. Nebo zvolte žluté značení vedoucí od Proboštova přes vrchol Varhoště až do Kostelního sedla. Ještě než dojdeme na samotný vrchol kopce a vystoupáme do kteréhokoliv patra rozhledny, prozradím Vám, že tahle zajímavá stavba není první dominantou tohoto místa. První rozhlednu tu vybudovali litoměřičtí turisté ze Spolku pro České středohoří již na konci 19.... více >>
Pavlína Doulíková
