Kostel, ve kterém začala husitská revoluce

Kraj: Hlavní město Praha

Okres:Hlavní město Praha

Město:Praha

    Navštívili jste již areál kostela, ve kterém v roce 1419 kázal Jan Želivský? Víte, kde vlastně začala husitská revoluce, která zamíchala našimi dějinami a zaměstnala i ostatní evropské státy na dalších několik let? Pokud ne, pojďte se mnou na další krátkou procházku Prahou.

    Minulý týden jsme exkurzi po Václavském náměstí zakončili ve Františkánské zahradě. Tato zahrada je průchozí a druhým východem se můžete dostat na Jungmannovo náměstí ke kostelu Panny Marie Sněžné. A právě tento kostel plnil významnou funkci v době husitské revoluce. Tisíce lidí, zejména z řad nejchudších, chodily poslouchat kázání Jana Želivského. Dne 30.7.1419 se zde shromáždil ozbrojený dav, který pak Jan Želivský vedl k Novoměstské radnici, aby požadovali propuštění uvězněných husitů. Procesí vyvrcholilo známou defenestrací konšelů poté, co z okna radnice někdo údajně hodil do davu kámen. Jan Želivský působil v kostele až do svého zajetí a popravy v roce 1422. V roce 1434 byl kostel poškozen a tím skončilo i jeho „revoluční období“ .

    To jsem ale trochu předběhla vývoj. Základní kámen kostela Panny Marie Sněžné byl položen v roce 1347, tzn. ještě před založením Nového Města. Kostel byl vybudován pro klášter karmelitánů a kromě toho měl být i kostelem korunovačním. Stavba v jeho současném pojetí je jen částí původního nedokončeného projektu Karla IV. Teprve v roce 1397 bylo dokončeno a vysvěceno kněžiště a dále již práce nepokračovaly. To znamená, že v době, kdy vypukla husitská revoluce, nebyl chrám dostavěný. Bazilika, která byla dlouhá 110 metrů a zasahovala až do dnešní Jungmannovy ulice, byla nakonec z větší části zbořena a zbytek stavby pustnul, až se zřítily klenby …. V roce 1606 převzali zdevastovaný areál františkáni a nechali ho opravit. Současný kostel je o 6 metrů nižší, než byl původní, ale i přesto je údajně nejvyšším kostelem v Praze. Hlavní oltář, vysoký 29 metrů, je nejvyšším sloupovým oltářem v Praze. Byl vytvořen v letech 1649 – 1651. Obraz na oltáři připomíná legendu, podle které byl kostel zasvěcen Panně Marii Sněžné.

    Legenda se vztahuje k založení chrámu Santa Maria Maggiore v Římě. Papež Liberius a zbožní italští manželé, kteří chtěli nechat postavit kostel, viděli ve snu Pannu Marii. Ta jim slíbila, že sama označí místo, vhodné pro stavbu kostela. A pak, uprostřed srpna, nasněžilo na pahorek Esquilino (v Římě) …

    Nyní se ale ještě na chvíli vrátíme do Prahy. Na severní straně kostela Panny Marie Sněžné si na vnější části objektu můžete prohlédnout gotický portál vchodu na bývalý klášterní hřbitov. Je ozdoben postavami Karla IV., jeho choti Blanky a výjevem Korunování Panny Marie, celkově je ale výzdoba v poměrně špatném stavu. Na jižní straně přiléhá kostel k jednopatrovému klášteru františkánů, kteří zde působí dodnes. V areálu jsou pořádány výstavy a další kulturní akce a funguje zde i centrum sociální a charitativní pomoci.

    Pokud opustíte areál vchodem umístěným na severní straně, můžete si v uličce prohlédnout zajímavou technickou památku - kubistický sloup uličního osvětlení z umělého kamene z roku 1913.

    Procházku můžete zakončit návštěvou proslulého hostince U Pinkasů, který byl prvním místem v Praze, kde se čepoval Plzeňský Prazdroj a to již v roce 1843. Majitel hostince Jakub Pinkas požádal svého přítele, aby mu z Plzně přivezl na ochutnání nový ležák. Pivo zachutnalo nejen panu Pinkasovi, ale i jeho hostům a od té doby se U Pinkasů čepovalo bez přerušení jen plzeňské pivo. K návštěvníkům pivnice patřila řada známých osobností. V pamětní knize z třicátých a čtyřicátých let jsou například autogramy herců Zdeňka Štěpánka a Ladislava Peška, pánů Voskovce a Wericha, Jaroslava Ježka …

Autor: Miloslava Jaklova - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2007-10-16 00:00:00