Lenora a její tradice

Kraj: Jihočeský kraj

Okres:Prachatice

Město:Lenora

    Pod majestátnou dominantou šumavského vrchu Boubín se v nadmořské výšce 765 m. n. m. krčí městečko Lenora, jehož nepříliš dlouhá historie je těsně spjatá s místní (dnes již vyhaslou) sklářskou hutí.

    V roce 1834 zde, na soutoku Teplé Vltavy a Řasnice, založil lokální podnikatel Jan Meyer, jako jednu z posledních na Šumavě, sklárnu s vlastní hutí. Kolem ní se postupně rozrůstaly domky rodin sklářských dělníků přicházejících především z česko-rakouského pomezí. V polovině 19. stol. přešlo vlastnictví sklárny do rukou rodiny Kralikových a zdejší výrobky reprezentovaly pod značkou Meyers Neffe v západní Evropě i v zámoří nejluxusnější české sklo. Po roce 1945 byla sklárna znárodněna a o další půl století později byla její výroba zcela ukončena. Více vám prozradí expozice sklářství, umístěná v budově lenorského obecního úřadu, rukodělnou sklářskou výrobu přímo u pece je možno vidět ve sklářské huti Barbora.

    Důkazem, že se zde v minulosti nerozpalovaly pouze pece sklářské, je i veřejná pec na chleba z roku 1837, která byla běžně využívaná ještě po druhé světové válce a jejíž činnost byla v roce 1998 opět obnovena – od dubna do prosince se zde každou poslední sobotu v měsíci pořádá veřejné pečení chleba, koláčů, housek a lenorských placek.

    Dobovou architekturu zastupuje několik starých sklářských domů a zámeček majitelů sklárny, který je nyní přestavěn na hotel. Za vaši pozornost stojí i jedinečná dobová technická památka – tzv. Lenorská rechle. Je to dřevěná lávka se šindelovou střechou, přemosťující Vltavu zhruba jeden kilometr za Lenorou směrem na Volary. Byla vybudována v roce 1870 a sloužila k usměrňování plavení dřeva po řece: silné dřevěné trámy uchycené kolmo k lávce nejprve plavená polena a špalky zadržely, po jejich vytažení pak došlo k náhlému uvolnění nahromaděného dřeva, které tak lépe mohlo pokračovat po proudu řeky, nebo se naopak s jejich pomocí regulovalo postupné vypouštění dřeva. Původ pojmenování „rechle“ či „rachle“ hledejme v německém Rachen – hrábě, což bezezbytku vystihuje její funkci. Provoz na lenorské rechli vzal za své po vybudování Lipna.

    Zastřešená dřevěná konstrukce mostu spočívá na třech masivních kamenných pilířích a je 25 m dlouhá, od podlahy 3 m vysoká a 1,8 m široká; mostovka je zhruba ve třímetrové výšce nad hladinou řeky. Podlaha je tvořena několika mohutnými trámy s otvory pro zasouvání česlic. Do vnitřního prostoru rechle se musí vystoupat z pravého břehu po několika dřevěných schůdcích.

    V tomto malém městečku, které se nachází v okrese Prachatice, zhruba 15 km jižně od Vimperku a jehož původní název – Eleonorenhain (Eleonořin háj) – byl symbolicky inspirován hraběnkou Eleonorou Schwarzenbergovou, manželkou tehdejšího majitele panství, Jana Adolfa II., a později počeštěn na dnešní Lenora, si přijdou na své i sportuchtiví návštěvníci. Městem totiž prochází šumavská cyklomagistrála č.33, v zimním období mohou zase vyrazit udržovanými bílými stopami po několika zajímavých trasách.

Autor: Karolína Tietjenová - www.turistik.eu

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2007-10-26 00:00:00