TGM a jižní Morava

Kraj: Jihomoravský kraj

Okres:Hodonín

Město:Hodonín

    Osobnost skrývající se pod výmluvnými iniciálami TGM netřeba nikomu dlouze představovat. Od narození prvního československého prezidenta, jednoho z nejvýznamnějších novodobých českých státotvorných představitelů, Tomáše Garriguea Masaryka uplyne 7. března 158 let.

    Nechme však pro tentokrát stranou jeho filozofické a politické myšlenky, které bezpochyby překročily hranice své doby i země, a vydejme se po stopách jeho dětství do míst, o kterých prohlašoval: „Můj domov, to byl ten kraj kolem Hodonína.“

    Pozdější státník, politik, filozof a sociolog se narodil 7. března léta Páně 1850 v jihomoravském Hodoníně jako první potomek do skromných poměrů rodiny, jejíž kořeny ukázkově reprezentují tehdejší multinacionální promíšenost habsburské monarchie: otec – Josef Masaryk, uherský Slovák z Kopčan, matka – Terezie rozená Kropáčková, vyrůstající mezi Němci v Hustopečích. Rodina se v rámci Hodonínska často stěhovala, kam právě povolala služba otce, sloužícího jako kočí na císařských statcích.

    V Hodoníně dnes můžeme nalézt v budově místního barokního zámečku obnovené Masarykovo muzeum, jehož muzejní tradice zaměřená na dějiny regionu sahá až do počátku 20. století a jež od roku 1997 skýtá možnost navštívit stálou expozici věnovanou právě svému významnému rodákovi a jmenovci. Ve městě a jeho okolí navíc naleznete turistickou, červeně značenou trasu T. G. Masaryka o délce 58,5 km. Jejím výchozím bodem je Masarykovo náměstí v Hodoníně (nedaleko odsud stával jeho rodný dům), dále trasa vede přes Mutěnice, kde strávil Masaryk dva roky svého raného dětství (Masarykovi zde bydleli v bývalé staré cihelně v chalupě č. 120, která byla v roce 1919 zničena bouří), Čejkovice, kam Masaryk přišel jako šestiletý, začal zde navštěvovat školu a kde také dosud stojí původní domek (s pamětní deskou a stálou expozicí z jeho života), v němž rodina zůstávala. Odsud trasa pokračuje do Čejče, kde rodina dlela v domku č. 56 a kde se Masaryk učil černému, kovářskému řemeslu, dále do Terezína, Klobouků u Brna a končí v Hustopečích, kde jsou pochováni oba Masarykovi rodiče. V Hustopečích, na místní reálce, navíc začal Masaryk se svým soustavným studiem, které pak pokračovalo na německém gymnáziu v Brně, kam nastoupil roku 1865 na přímluvu čejkovického kaplana, který vytušil jeho talent a inteligenci.

    V budově starého gymnázia na dnešním Komenského náměstí nyní sídlí Janáčkova akademie múzických umění. Masaryk, který nepatřil k zámožným studentům, a byl tudíž osvobozen od placení studia, dosahoval výborných studijních výsledků a záhy začal pobírat stipendium. Avšak nejen studiem byl tehdy v Brně zaneprázdněn – moravská metropole otevírala venkovskému chlapci nové obzory. V národnostně smíšeném městě si začíná Masaryk uvědomovat svoji národní identitu, začíná se zajímat o politické dění a politické názorové proudy a konečně – nebrání se ani lásce. A právě ona bezhlavá zamilovanost byla příčinou jeho vyloučení. Devatenáctiletý Masaryk se zakoukal do Antonie, švagrové své bytné, s kterou se chtěl dokonce i oženit. Tomuto svazku však nebyli dívčini rodiče nakloněni, a tak se milenci potajmu scházeli v brněnských uličkách. Ovšem ani řediteli školy se takováto kradmá dostaveníčka nezamlouvala, a tak si mladého milovníka nechal zavolat, aby jej pokáral. Horkokrevného studenta, který měl s ředitelem ústavu četné spory, však jeho výtky natolik popudily a rozčílily, že popadl pohrabáč a křičel, že nenechá sobě ani onomu děvčeti křivdit. Incident byl natolik závažný, že Masarykovi hrozilo vyloučení ze všech středních škol v monarchii. Na přímluvu svého ochránce, policejního ředitele Le Monniera, jehož chromého syna Františka Masaryk doučoval, mu však byl trest zmírněn a byla mu dána možnost dostudovat jinde. V roce 1869 odchází i s rodinou zmíněného Le Monniera do Vídně, kde roku 1872 ukončil složením maturitní zkoušky středoškolská studia. Do Brna, kde se léta zasazoval o založení univerzity, která nakonec zahájila svůj provoz v roce 1919 a která nese jeho jméno, se vrátil několikrát i jako prezident republiky, stejně tak i do dalších jihomoravských míst svého mládí a dětství.

Autor: Karolína Tietjenová - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2008-03-03 00:00:00