V Goethových stopách

Kraj: Karlovarský kraj

Okres:Cheb

Město:Mariánské Lázně

Německý básník Johann Wolfgang Goethe rozhodně nepatřil mezi příležitostné či krátkodobé návštěvníky Čech. Celkem totiž v letech 1785 až 1823 zavítal do západních Čech sedmnáctkrát, a kdyby se délka jeho pobytů sečetla, vyšlo by nám, že zde prožil takřka tři roky života. Není tedy divu, že zde zanechal nesmazatelné stopy, a že se zdejší krajina i lidé vtiskli do jeho tvorby.

Nejčastěji (celkem třináctkrát) a nejdéle pobýval v Karlových Varech, tehdy již poměrně známých lázních, kam poprvé přijíždí z domovského Výmaru v roce 1785, aby ulevil svým potížím se žaludkem, dnou a celkovou nervozitou. Ve městě je s básníkovým pobytem spojeno především 5 domů: Bílý zajíc, Mozart, Madrid, U Tří mouřenínů a Strauss. Ovšem míst, která vzpomínají Goethovo jméno, je zde daleko víc, např. pamětní deska u Vřídla, Goethova stezka – jedna z nejkrásnějších promenádních cest – s básníkovou bustou či Goethova vyhlídka na Výšině věčného mládí nad městem. To si oblíbil tak, že v jednom ze svých dopisů poznamenal: „Chtěl bych žít jen ve třech městech: ve Výmaru, Karlových Varech a Římě.“ Dokonce se vážně zaobíral myšlenkou na koupi domu Zlatá studna v blízkosti dnešního Grandhotelu Pupp.

V lázních však nehledal jen úlevu pro tělo, nýbrž i osvěžení pro duši – pracoval zde jednak na několika svých mistrovských dílech (Viléma Meistera léta učednická, Pandora, Viléma Meistera léta tovaryšská či autobiografické Básnictví a pravda), navíc zde, fascinován tajemstvím podzemí, podnikal svá geologická a mineralogická studia. Při těch mu býval společníkem znamenitý přírodovědec a spoluzakladatel Vlasteneckého muzea (dnes Národní muzeum), jeden z jeho nejbližších přátel, hrabě Kašpar Šternberk. Tento vlastenecky smýšlející aristokrat, ale i řada dalších reprezentantů tehdejší české intelektuální elity, s kterou byl Goethe v kontaktu, mu byli popudem i k hlubšímu zájmu o český národ, jeho historii, jazyk a kulturu.

Dalším městem, do jehož historie se Mistrovo jméno neodmyslitelně zapsalo, jsou Mariánské Lázně. Tento významný host v době, kterou v tehdy zcela neznámých lázničkách trávil, překročil již sedmdesátý rok, když zde zahořel láskou k sedmnáctileté Ulrice von Levetzow. Všeobecně známý příběh nenaplněné lásky mu byl podnětem k filozofickému zamyšlení nad životem, stářím a láskou, zrcadlícím se v intimní básnické skladbě Elegie z Mariánských Lázní.

Poslední návštěvu Mariánských Lázní a Čech vůbec v roce 1823 prožil Goethe v domě U Zlatého hroznu čp. 11, na dnešním Goethově náměstí. Budova slouží v současnosti jako Městské muzeum, v jehož prvním patře byla obnovena expozice věnovaná vzpomínce na význačného hosta. Podobně jej připomíná i socha na náměstí od V. Eibla, odhalená roku 1993, socha „Goethe a Múza“ berlínského sochaře H. Drakeho, dar městu z roku 1975, umístěná nedaleko Lesního pramene nebo pískovcový obelisk na Goethově vyhlídce na vrchu Hamelika, v místech, kde Goethe rád sedával a pozoroval plující oblaka.

Goethe si své lázeňské pobyty rád zpestřoval výlety po okolí – ke Svatošským skalám, do Lokte, na Andělskou horu, do Horního Slavkova, Jáchymova, do kláštera Teplá, do Chebu, kde bydlíval u svého přítele Grünera v domě na náměstí, do Teplic. Zájem o geologii jej přivedl na nejmladší českou sopku – Komorní hůrku u Františkových Lázní, záliba v botanice ho zase přiměla navštívit zámek Krásný Dvůr mezi Kadaní a Podbořany, který se honosil ve své době prvním anglickým parkem v Čechách. Na zámku Jezeří u Litvínova byl přítomen několika hudebním produkcím a do obce Třebívlice mezi Litoměřicemi a Mostem jej vábila přítomnost Ulriky von Lewetzov, nevlastní dcery majitele panství F. J. Klebelsberga.

Tvář krajiny se od Mistrových dob značně změnila, nehledě na to, jak její podobu zjizvil komunistický režim, ale třeba právě tu svoji inspiraci v ní můžeme naleznout i dnes.

Autor: Karolína Tietjenová - www.turistik.cz

Vložil: Petr

Vytvořeno: 2007-11-14 00:00:00