Počátky skijáctví v Čechách

Kraj: Královehradecký kraj

Okres:Trutnov

Město:Špindlerův Mlýn

    Koho by napadlo, že prvním svahem, na kterém se ozývalo nesmělé svištění lyží, bylo Václavské náměstí v Praze… Stalo se tak počátkem ledna roku 1887 a oním prubířem byl slovutný „sportsman“ Josef Rössler-Ořovský se svým bratrem Karlem.

    Ačkoli jméno Josefa Rösslera-Ořovského zapadlo zčásti pod nánosy historického prachu, milovníkům sportu by nemělo zůstat neznámým. Tento průkopník, kterému vděčíme za uvedení a prosazení mnoha oblíbených sportů - m.j. bruslení, lyžování, hokeje, jachtingu, veslování, kanoistiky, tenisu či atletiky - založil již jako gymnazista se svými vrstevníky kroužek bruslařů, ve kterém exceloval nejen jako výborný sportovec, ale i jako skvělý organizátor: neustále sháněl zahraniční sportovní časopisy, zajímal se o všechny novinky ze světa sportu, pořádal závody a sportovní setkání. A tak si také napsal firmě Heyde a Gustafsson do norské Kristiánie (dnešní Oslo) o ceník bruslí. Ti mu spolu s nabídkou bruslí zaslali i nabídku a obrázek „ski“.

    Rössler, nadšený možností vyzkoušet něco nového, objednal hned dva páry. Když v lednu roku 1887 procházely lyže, jedny s vázáním z rákosu, druhé z řemenů, pražskou celnicí, nikdo netušil, že k nám právě pronikají první páry sportovního náčiní, kterému již brzy propadnou tisíce lidí a které nám umožní objevovat krásu zimních hor! Ještě téhož večera po obdržení zásilky si bratři Rösslerovi na dvorku nedočkavě nazuli ski a zkoušeli na nich svoje první kroky. Jakmile je zvládli, vyráželi po nocích, aby nebudili pohoršení, trénovat do pražských ulic. Brzy nato objednal Rössler další páry lyží a při Bruslařském závodním klubu založil lyžařský odbor, který se v polovině 90. let osamostatnil v Český Ski klub. Krom toho pozval z Norska prvního instruktora lyžování, sháněl lyže pro mládež, jako přispěvatel Sportovního obzoru ve svých reportážích obšírně zachytil slovem i obrazem lyžařské výlety, a šířil tak osvětu o lyžování mezi širší masy, které se snažil zlákat do hor, zakládal na horských boudách tzv. staniční knihy, které dokumentovali zážitky a dojmy prvních „lyžců“. V roce 1909 koupil na jeho podnět pražský Ski klub chalupu na Benecku a přestavěl ji pro potřeby svých členů.

    Tou dobou se zcela nezávisle na dění v Praze objevila novinka zvaná lyže zásluhou hraběte Harracha také v Krkonoších. Ten je dal k vyzkoušení jednomu hajnému z Jilemnice, který hraběti referoval, že jsou lyže příliš dlouhé (přes tři metry!). Harrachovská lesní správa však už roku 1892 objednávala další páry, dlouhé jen 220 centimetrů, od německé firmy Gantzerer a od firmy Thonet z Vídně. Lyže byly ale tak drahé, že hrabě raději zavedl na pile ve Štěpanicích vlastní výrobu. A praktická novinka se mezi horaly rychle ujala. Jan Buchar, řídící učitel ze Štěpanic, byl prvním, kdo začal podnikat lyžařské túry po horských hřebenech. Záhy se k němu připojili i pražští „skijáci“. Podmínky, za jakých se do hor vydávali, jsou z dnešního pohledu velice syrové a svědčí o ohromném nadšení a upřímné vášni prvních lyžařů. Po celodenní práci vyráželi v sobotu večer vlakem do Vrchlabí, potom saněmi dál do hor, tam si tak na dvě hodinky zdřímli ve velmi skromném přístřeší u hajných či dřevařů a ráno se svítáním už vyráželi dobývat romantickou nádheru nedotčených krkonošských hřebenů. Kvečeru zase rychle na vlak a zpět do Prahy, aby v pondělí ráno včas dorazili do zaměstnání.

    Jakkoli těžkými začátky museli průkopníci lyžování v Česku projít, je nutno přiznat, že jejich úsilí během relativně krátké doby sklidilo úspěch a lyžování se stalo jedním z našich nejoblíbenějších a nejrozšířenějších zimních sportů vůbec.

Autor: Karolína Tietjenová - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2007-12-14 00:00:00