Okolo Bezdězu

Kraj:

Okres:

Město:

    Mezi Mladou Boleslaví a Českou Lípou se vypíná zalesněný vrch s hradem. Jméno Bezděz ale nedostal jenom hrad nebo stejnojmenná obec, ale i přírodní rezervace o výměře téměř 30 ha, vyhlášená v roce 1949.

    Vrcholy Malého (576 m. n. m.) a Velkého (603 m. n. m. ) Bezdězu, které patří do rezervace, pokrývají především buky a duby. V prostoru rezervace můžete spatřit velké množství vzácných rostlin a ptáků. Na úbočí Velkého Bezdězu je čedičový lom a ledová jeskyně. Pokud ale přece jenom raději zamíříte na hrad, dostanete se k němu ze stejnojmenné obce na úpatí hory nebo z nedalekých Doks.

    Do obcí Bezděz a Doksy můžete dojet vlakem nebo autobusem. V obci Bezděz je na návsi umístěn rozcestník, který vás nasměruje na správnou cestu. Když půjdete na hrad z Doks, můžete využít červeně značenou Máchovu cestu. Pokud přijedete autem, můžete ho nechat v obci na parkovišti a na hrad dojít pěšky také po červené značce. Cestou na hrad projdete jeho branami a kolem kapliček křížové cesty ze 17. století. Před vstupem do hradu je nepřístupná, 30 metrů vysoká Čertova věž, která měla obranou funkci.

    Prohlídka začíná návštěvou kaple ze 13. století. ve stylu rané gotiky . Od roku 1624 byla zasvěcena Panně Marii a v roce 1666 do ní mniši uložili jednu ze tří kopií Černé Madony montserratské, která údajně uzdravovala a konala zázraky. A z tohoto důvodu za ní mnoho let putovali na Bezděz poutníci . Královský palác, kde prohlídka pokračuje, sloužil jako obydlí panovníka, purkrabský palác byl sídlem purkrabího, který měl za úkol spravovat hrad v době královy nepřítomnosti.

    A kteří panovníci byli majiteli hradu? Bezděz nechal postavit Přemysl Otakar II. k ochraně panství a obchodní cesty. Hrad byl dokončen v roce 1278, ale Přemysl Otakar ve stejném roce padl v bitvě na Moravském poli a na hradě uvěznil Ota Braniborský Otakarovu ženu Kunhutu a syna Václava, budoucího krále. Královně se podařilo uprchnout, ale malý Václav zůstal vězněm až do roku 1283. Neradostné dětství ho navždy poznamenalo. Václav byl slabý již od narození, na hradě trpěl podvýživou a osamělost prohloubila jeho psychickou labilitu. V roce 1281 postihla zemi neúroda a následoval hladomor a epidemie. Žalostný stav království přiměl část šlechticů, aby vykoupili Václava z vězení. Václav II. usedl na trůn a hrad zastavil Hynkovi Berkovi z Dubé.

    Po roce 1348 si hrad oblíbil Karel IV. a údajně zde několikrát pobýval a také vydal pokyn k založení Velkého rybníka (nyní Máchovo jezero). Po Karlově smrti měli hrad v zástavě různí páni, až se v roce 1622 stal majetkem Albrechta z Valdštejna. Ten ho chtěl přeměnit na moderní pevnost, ale ještě před dokončením změnil záměr a nechal objekt přebudovat na klášter. V letech 1662 – 1785 zde sídlil řád montserratských benediktinů. Za éry kláštera byly v prvním patře jídelna a kuchyň, v přízemí paláce pekárna na chleba a v podkroví cely mnichů. Po odchodu benediktinů začal objekt chátrat.

    Bezděz neprošel přestavbou na útulné sídlo ani nebyl zbořen jako jiné hrady. Jako jeden z mála se dochoval v původní podobě a přestože je nazýván zříceninou, má stále co nabídnout. Vždyť již v 19. století byl inspirací umělců - jeho atmosféra okouzlila K.H.Máchu, Josefa Mánesa, B.Smetanu a další.

    Velký rybník Karla IV., neboli Máchovo jezero, najdete u nedalekých Doks. Původní rašeliniště bylo pozůstatkem velkého jezera, které zbylo po druhohorním moři. Jeho dispozice využil Karel IV. k založení rybníku, který sloužil k chovu ryb. Umělá nádrž o ploše 284 ha má hloubku až dvanáct metrů. Vody zadržuje sto třicet metrů dlouhá a skoro deset metrů vysoká hráz. Uprostřed jezera se nacházejí dvě významné ornitologické rezervace – Myší a Kachní ostrůvek. K celé oblasti a samozřejmě i k hradu a Máchovu jezeru se vztahuje množství romantických pověstí. Ale o těch vám povím až někdy příště.

Autor: Míla Jaklová - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2008-06-24 00:00:00