Návštěva u Chodů

Kraj: Plzeňský kraj

Okres:Domažlice

Město:Domažlice

    Jestliže rádi navštěvujete místa, kde stále ještě zní lidová píseň a kde bydlí lidé, vědomí si svého kulturního svérázu, pak Chodsko je pro vás to pravé. Abyste tam ovšem nejeli nevybaveni základními informacemi, je třeba si něco málo povědět o historii. Takže si připravte papír a tužku nebo pilně nastražte uši, protože historický exkurz právě začíná.

    Chodové byli kdysi svobodnými sedláky, jejichž úkolem bylo vykonávat ozbrojenou strážní službu naší západní hranice. Za tuto službu se jim pak dostávalo mnoho výsad, například měli výjimečné postavení ve feudálním systému nebo byli odměňováni četnými panovnickými privilegii, která si udrželi téměř do konce 17. století. Poté se s chodským lidem setkáváme při nejznámějším českém povstání, jehož vůdcem byl Jan Sladký Kozina. Krásně o něm například vypráví Alois Jirásek ve svém románu Psohlavci. Psohlavci se kniha jmenuje proto, že Chodové měli hlavu psa ve svém znaku jako symbol svého věrného pomocníka při hlídání hranic.

    A kde že Chodsko máte vlastně hledat? Chodsko je historická etnografická oblast, jež se rozprostírá v okolí západočeského města Domažlice, které je jeho centrem a také městskou památkovou rezervací s početnými památkami. K vidění jsou zde především částečně dochované hradby a Dolní brána, na jejíž zdi se skví nápis „Vítáme vás hu nás.“ Proč „hu nás“? Inu, protože se nacházíte v chodském kraji, kde náslovná hláska h často předchází samotnému slovu začínajícímu na samohlásku. Dále by bylo škoda nezhlédnout vysokou válcovou věž arciděkanského kostela, která je dominantou města a neobejde se bez ní žádná pořádná pohlednice Domažlic. Věž je přístupná veřejnosti každou sobotu od jedenácti hodin do tří odpoledne.

    Místo, které však navštivte určitě, je Muzeum Chodska, jež najdete v sytě zelené rohové budově na náměstí, v Chodském hradu. Zde se vám představí místní národopis, lidové obyčeje, kroje, svatební zvyklosti a mnoho dalšího. A budete-li mít chuť k další exkurzi do minulosti, můžete navštívit také muzeum hudebního skladatele Jindřicha Jindřicha (pod branou) či galerii bratří Špillarů v ulici B. Staška.

    V případě, že vám zbyde dostatek času, není na škodu navštívit i okolní obce Domažlic. Za zmínku stojí především Újezd, kam se dostanete po červeně značené trase z centra Domažlic a který se rozkládá pod chodskou památnou horou Hrádek se sochou zdejšího nejslavnějšího rodáka Jana Sladkého Koziny. Ve vsi se dochovalo mnoho původních lidových staveb, z nichž nejvýznamnější je „Kozinův statek“, ve kterém je dnes instalována jeho pamětní síň a také muzeum chodských tradic.

    Následující vesničkou na červené turistické trase je Trhanov. Právě tady si nechal vybudovat své barokní sídlo Wolf Maxmilián Laminger z Albenreuthu (alias Lomikar), známý jako symbol útlaku chodského lidu. Po žluté se odtud potom lze dostat až do obce Klenčí pod Čerchovem, která jako jediná dosud udržuje tradiční výrobu chodské keramiky. Také je zde možnost navštívit Muzeum Jindřicha Šimona Baara, zdejšího rodáka a spisovatele, jenž Chodsko proslavil svými početnými romány.

    Dalším zajímavým místem je Klobouk u Kouta, nacházející se na kopci mezi vesnicemi Kout na Šumavě a Spáňov. Podle pověsti právě na tomto místě ztratil svůj klobouk kardinál Cesarini, když v roce 1431 prchal po prohrané bitvě u Domažlic před husitskými vojsky. Doufáme, že se vám na Chodsku bude líbit a že se nezapomenete zakousnout do výborných tradičních chodských koláčů.

Autor: Eliška Pelikánová - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2008-06-18 00:00:00