Staroměstské náměstí

Staroměstské náměstí, nejstarší a nejvýznamnější náměstí historické Prahy, se formovalo již od 10. st. jako tržiště na křižovatce evropských obchodních cest. Bývala zde celnice (Ungelt), kde se odedávna proclívalo zboží dovezené cizími kupci. Pro ně zde byl založen již v 10. st. špitál s kostelem P. Marie, hostince a stáje. Konaly se tu pravidelné i výroční trhy nejrůznějšího zboží. Na náměstí stály krámy pevné i přenosné. Kolem paty radniční věže bylo třináct kamenných kotců, kde se prodávala většinou drahá sukna z dovozu. I sama radniční budova byla obklopena krámy trhovců. V přenosných stáncích prodávali pekaři, hrnčíři, výrobci dřevěného zboží, kořenářky, pernikářky a další. Na jižní straně bývali prodavači hub, jahod a jiných lesních plodin, prodávala se zvěřina, zelenina, máslo, syrečky, omastek, věnce, sukně aj. V severozápadní části náměstí poblíž radnice byl rybný trh. Prodavačů ryb zde bylo nejvíce, poněvadž na ryby měl Staroměstský trh dlouhou dobu monopol.

Náměstí mělo v průběhu staletí různá jména: jeho nejstarší známý název byl Velké náměstí (na rozdíl od menšího tržiště u sv. Havla), ve 13. st. se objevuje název Staré tržiště, od 14. st. Rynk nebo Staroměstský rynk, v 18. st. Staroměstský plac, Velké Staroměstské náměstí nebo jen Velké náměstí a od roku 1895 platí dnešní název. Ve 12. a 13. století byly vystavěny okolo náměstí mnohé domy, v nichž jsou zachovány románské a raně gotické základy, sklepy a někde i část přízemí. Původní románské přízemí a výjimečně i část prvního patra se asi v polovině 13. st. ocitlo pod úrovní ulice při protipovodňové akci, kdy se terén zavážel zeminou do značné výše.

Ve 14. st. byla na náměstí zřízena radnice a o něco později vybudován hlavní staroměstský chrám Panny Marie před Týnem. Tyto stavby podtrhly význam prostoru, který se tak stal nejen ekonomickým, ale i politickým centrem života Starého Města pražského. Za velké slávy tudy projížděli královské korunovační průvody k Hradu. Prvním českým králem, který tudy projel, byl roku 1311 Jan Lucemburský s Eliškou Přemyslovnou. Odehrávaly se tu i tragické události, např. popravy, ale i různé slavnosti a shromáždění lidu. V roce 1422 bylo náměstí svědkem bouří po popravě vůdce pražské chudiny Jana Želivského, který byl sťat u studně na radničním dvoře. V roce 1437 se tu konala poprava posledního husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé a ze Sionu a jeho druhů. Po porážce husitské revoluce zde byl roku 1458 zvolen Jiří z Poděbrad českým králem. Jedna z největších tragických událostí se odehrála před radnicí 21. června 1621. Bylo popraveno 27 předních účastníků českého stavovského odboje proti Habsburkům. Sťati byli pánové Jáchym Ondřej Šlik, Václav Budovec z Budova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Kašpar Kaplíř ze Sulevic, Prokop Dvořecký z Olbramovic, Fridrich z Bílé, Otta z Losu, Diviš Černín z Chudenic, Vilím z Konecchlumu, Boleslav starší z Michalovic, Valentin Kochan z Prachové, Dobiáš Štefek z Koloděj, Jan Jesenius, Kryštof Kobr, Jan Šultys, Maximilián Hošťálek, Jiří Haunšild, Leandr Ryppel, Václav Maštěřovský, Jindřich Kozel, Ondřej Kocour, Jiří Řečický, Michal Wittman a Šimon Kováč. Oběšeni byli Jan Kutnauer, Šimon Sušický a Nathanael Vodňanský. Jan Sixt z Ottersdorfu, který měl být také sťat, dostal na poslední chvíli milost. Na jejich památku je v chodníku při Staroměstské radnici vyznačeno 27 křížů, symboly mečů a trnové koruny. Poprvé tu bylo místo popravy v dlažbě vyznačeno v roce 1904 při příležitosti výměny dláždění na celém náměstí.

Od roku 1591 stávala v severní části náměstí slavná Krocínova kašna (viz dokument Fontány). V roce 1650 zde byl jako poděkování za osvobození Prahy od Švédů vztyčen ke cti Panny Marie Neposkvrněné Mariánský sloup, dílo Jana Jiřího Bendla. Byl to druhý nejstarší sloup v Evropě po Mnichově a stál zde do roku 1918, kdy byl stržen.(viz dokument Pomníky a sochy) Na jeho místě je dnes mosazná tabulka, která ho připomíná. V dlažbě je také vyznačen tzv. pražský poledník, místo, kam dopadal stín, který Mariánský sloup vrhal za slunečného počasí v pravé poledne. Je to 14 stupňů 25 minut východně od Greenwiche. Český a latinský nápis u něj praví: Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas. Meridianus quo olim tempus pragense dirigebatur. Od roku 1849 stávala na náměstí pod radničním balkonem čelem k Týnskému chrámu tzv. Hauptwacha, tedy hlavní vojenská strážnice s dvěma děly u vchodu. Posádka střežila erární a městské pokladny. V první polovině 19. st. změnila podobu náměstí výstavba nové radnice v novogotickém slohu, tzv. Sprengerovo křídlo. Velký dopad měla rovněž asanace v 90. letech 19. st., kdy došlo ke zbourání domů v severní části náměstí a ke vzniku zcela nové ulice Mikulášské s průhledem na Letnou, od roku 1926 známé jako Pařížská třída. Před asanací bylo místo zastavěno domy. Také před kostelem sv. Mikuláše stával již od středověku Krennův (Křenův, či Chřenovský) dům, který zakrýval pohled na kostel. Zbourán byl až v roce 1901 při asanaci. Pomník mistra Jana Husa od Ladislava Šalouna byl na náměstí odhalen v roce 1915 k 500. výročí upálení Jana Husa v Kostnici. (viz dokument Pomníky a sochy)

V roce 1902 se zde konala manifestace za všeobecné hlasovací právo a 14. října 1918 zde žádal lid zřízení svobodné socialistické republiky. V únoru 1948 předseda tehdejší vlády Klement Gottwald ve svém projevu z balkonu paláce Kinských ohlásil shromážděnému lidu nekompromisní program budování socialismu v Československu a zahájil tak dlouhé období totality u nás. Pražané se na náměstí při významných událostech scházejí dodnes. V posledních letech byla obnovena tradice vánočních a velikonočních trhů.

Tramvajové koleje, které sem vedly z Celetné a Pařížské ulice, zmizely již v roce 1960, autobusy byly odtud vyloučeny v roce 1967. V roce 1979 bylo na náměstí zrušeno i veřejné parkoviště aut. Bylo rozhodnuto, aby se celé náměstí stalo pěší zónou stejně jako přilehlá Celetná ulice a byla z něj vyloučena veškerá doprava. Automobilová doprava zůstala pouze mezi Pařížskou a Dlouhou ulicí. Dnes na náměstí podél stromové aleje za radnicí stojí pouze koňské povozy s kočáry pro turisty.

V roce 1987 byla dokončena rekonstrukce náměstí. Bylo obnoveno pietní místo popraviště 27 vůdců protihabsburského odboje českých stavů v roce 1621. Celé náměstí bylo předlážděno, celkem bylo položeno 23 tisíc m2 nové dlažby. Do kolektoru s domovními přípojkami byla pod náměstím kompletně regenerována inženýrská síť v celé oblasti. Náměstí bylo osvětleno 29 novými svítilnami se dvěma stovkami světel. Na místě původního severního křídla radnice, které bylo při bojích na jaře 1945 zničeno, byl nejprve založen parčík. V roce 1998 bylo toto odpočinkové místo o rozloze téměř 2000 m2 změněno osazením 51 javorů, laviček a nové dlažby v modrém, červeném a bílém odstínu. Rozloha náměstí je něco přes 9000 m2. Pro svůj význam bylo Staroměstské náměstí prohlášeno v roce 1962 národní kulturní památkou.

Zdroj: www.pis.cz

Jednoduchou dostupnost turistiských cílů v okolí Vám zajistí Europcar - autopůjčovna Praha, kde si jistě vyberete auto právě pro Vás.