Vracov je nevelké vinařské město s 4500 obyvateli a najdeme jej na Jižní Moravě, západním směrem od města Bzenec a jihovýchodním směrem od města Kyjov. Město se rozkládá podél Vracovckého potoka a na jeho toku je u západního okraje města vybudován Vracovský rybník. Od jižního okraje Vracova se rozprostírá rozlehlý borový les Doubrava. V lese nedaleko Vracova se nachází oblast vytěženého rašeliniště, dnes zaplavené, jež je označované jako největší na Jižní Moravě. Od severního okraje města se rozprostírají vinice a v jejich prostoru je několik starých, tak zvaných habánských vinných sklípků. V severní části města najdeme Muzeum Folklóru. Severní částí města vede silnice spojující města Kyjov a Veselí nad Moravou a železniční trať na trase Kyjov - Veselí nad Moravou. Vracovem prochází Moravská vinná cyklostezka a žlutá turistická značka. Po žluté značce dojdeme do Vracova od železniční stanice v Bzenci a značka dále pokračuje k zámku v obci Milotice. První písemná zmínka o obci je z roku 1215 a obec byla v tomto období důležitým regionálním střediskem. Území dnešního města bylo osídleno již v pravěku, což dokazuje řada archeologických nálezů. V obci stávala tvrz a v roce 1268 v ní pobýval král Přemysl Otakar II. Vracov byl královským majetkem. Po vystavění hradu Bzenec a města v podhradí, byla správa kraje přemístěna do Bzence a Vracov částečně ztrácí svoje postavení. V roce 1310 je Vracov připojen k bzeneckému panství. V roce 1517 byl Vracov povýšen na městečko a v roce 1967 získal statut města. Dominantou Vracova je původně románsko-gotický kostel svatého Vavřince pocházející z poloviny 13. století. Počátkem 17. století byla ke kostelu přistavěna věž a v 18. století byl kostel přestavěn v barokním stylu. Dnešní podoba kostela je po stavebních úpravách v roce 1926 až 1927. V kostela se dochoval presbytář pocházející z roku 1240. Na náměstí stojí budova radnice z roku 1863 se zajímavě řešenou věží s ochozem. Nejstarší částí města je Stará ulice pocházející z roku 1604. Ve Vracově se dochoval soubor domů postavených v 16. a 17. století, společně nazývaný Baráky. Dostupné autem po celý rok