Území obce bylo osídleno již v pravěku, jak to dokazují četné archeologické nálezy na několika lokalitách. V polní trati Nivy a U školy bylo objeveno a prozkoumáno osídlení nejstaršího zemědělského lidu u nás s keramikou lineární a po ní následujícího lidu s keramikou moravskou malovanou. Lid malované keramiky se usídlil i u býv. dolní cihelny a v trati Hejtmanky. Osídlení pozdní doby kamenné dokládají v Hlubokých Mašůvkách sídla a hroby kultury keramiky kanelované, jevišovické, zvoncovitých pohárů po obou stranách silnice směrem ke Znojmu. Objevily se tu však i nálezy z doby bronzové lidu únětického, mohylového, sídliště a hrob lidu popelnicových polí v trati Královec a pod Hradištěm. Také doba železná je tu zastoupena nálezy hrobů kultury horákovské a laténské u bývalé cihelny a v trati Dunaje. Proslulost Hlubokých Mašůvek mezi archeology však zajistily nálezy z období neolitické kultury lidu s keramikou lineární a moravskou malovanou v trati Nivy a U školy. Na rozsáhlém sídlišti tu bylo zachráněno několik desítek nádob, kamenné nástroje lidu keramiky lineární a celý soubor nálezů lidu s keramikou malovanou: stovky nádob (ozdobné vázy, hrnce, mísy, putny, naběračky, poklice), kamenné a kostěné nástroje, závaží, hliněné setrvačníky na zpracování příze, kamenné mlýnky na obilí, idoly a jejich torza. Venuše z Hlubokých Mašůvek (idol vysoký 36 cm) je po Věstonické venuši jedním z nejpopulárnějších nálezů u nás. První doložená zpráva o samotné vesnici je z r. 1220. Hluboké Mašůvky leží 8 km severně od Znojma směrem na Jevišovice. Jsou obklopeny téměř ze všech stran klesajícím terénem, jemuž vévodí kopec Příčník o nadmořské výšce 360 m. Severní částí obce protéká Plenkovický potok. Název Hluboké Mašůvky charakterizuje výstižně polohu vesnice, která je z větší části skryta mezi Výrovým kopcem, Příčníkem a Plenkovickým kopcem. Z hlediska geomorfologického patří katastr obce do celku Jevišovické pahorkatiny, v níž převažují plošiny oddělonavé výraznými a hlubokými úzkými údolími, což je typické i pro katastr Hlubokých Mašůvek s Plenkovickým potokem, který se nedaleko pod zříceninou Lapikusu vlévá do řeky Jevišovky. V obci žije asi 700 obyvatel, je zde kostel Navštívení P.Marie s církevním areálem, poštovní úřad, obecní knihovna, kulturní dům, sportovní hřiště, víceúčelová vodní nádrž sloužící jako koupaliště, prodejna potravin, restaerace, pohostinství a autokemping. Obec má autobusové spojení do Jevišovic, Znojma a Kravska a je zde křižovatka cyklotras (dálková č.481 a "mlýnská-ságy a mýty"). MIneralní pramen: Kdysi za dávných časů byl uprostřed lesů pramen, kterému se říkalo "Svatá studně" a jeho nejbližšímu okolí "Svatoňovec". Toto místo bylo považováno za posvátné a bylo chováno ve velké úctě a vážnosti. Přicházeli sem nemocní lidé, aby se z pramene napili a jeho vodou se umyli. Pověst vypravuje, že se zde mnozí uzdravili. Když byla minerální voda v r. 1676 soudně vyšetřena, získal si pramen zvučné jméno. Byly zde zřízeny menší lázně, které měly pět kabin s dřevěnými vanami a místnost, v níž se ohřívala voda z pramene. Součástí lázní byl hostinec, který dal hrabě de Souches postavit na kopci nad lázněmi. V něm lázeňští hosté bydleli a odtud chodívali lipovou alejí do lázní. Hostinec byla rozsáhlá budova se šesti pohostinskými pokoji a velkým tanečním sálem v prvním poschodí a hostinskými místnostmi a druhým sálem v přízemí. Dostupné autem po celý rok