Lázně Kynžvart leží v Západních Čechách, severozápadním směrem od Mariánských Lázní. Město se rozkládá v jižní části Slavkovského lesa. Severním směrem od města se zvedá nejvyšší vrchol Slavkovského lesa Lesný ( 983 m.n.m.). Okolí města obklopují rozsáhlé lesy. Nedaleko jihozápadního okraje města v sousedství zámku Kynžvart je vybudováno golfové hřiště. Jižním a severovýchodním směrem od města je několik větších či menších rašelinišť. Vývěry minerálních pramenů se nacházejí jihovýchodně od města. Nedaleko severního okraje města je vrcholku kopce Zámecký vrch zřícenina hradu Kynžvart. Turistické a cyklistické trasy procházející městem směřují do oblasti Slavkovského lesa či do prostoru nedalekého přírodního parku Český les. Na přelomu 13. a 14. století vznikla v podhradí hradu Kynžvart osada. V tomto období se v jejím okolí těžil cín. V roce 1448 se Kynžvart stal městečkem. Od roku 1630 bylo městečko v majetku šlechtického rodu Metternichů. V roce 1862 byl Kynžvart prohlášen lázeňským městem. V roce 1856 vypukl ve městě ničivý požár a značná část historických domů shořela. Místní léčivé prameny byly známé již v 16. století, ale lázně byly založeny až v roce 1822. V lázních se léčí především děti s nemocemi dýchacího ústrojí a s kožními nemocemi. Horní části náměstí dominuje kostel svaté Markéty, který byl v roce 1506 přestavěn po požáru a v roce 1870 prodělal další přestavbu. Nedaleká barokní fara byla postavena v 17. století. Na náměstí jsou empírové měšťanské domy. U lázeňského komplexu byl vybudován park v jehož středu vyvěrá v krytém pavilonu Richardův pramen. Západním směrem od města je zámek postavený v 16. století, který byl v letech 1820 až 1833 klasicistně přestavěn. Kolem zámku je vybudován zámecký park. V zámku je zajímavá sbírka kuriozit a unikátní knihovna, ve které je uložen rukopis z 9. století. Dostupné autem po celý rok