První zmínka o městě, které bylo vybudováno na pravidelném půdorysu pochází z roku 1305. Od roku 1325 byl Nový Bydžov poddanským městem. Ve vlastnictví města se vystřídalo několik známých šlechtických rodů. V roce 1567 se město stalo majetkem krále Maxmiliána II a od roku 1569 je královským věnným městem. Velmi ničivě se ve městě podepsala třicetiletá válka, město bylo dvakrát nedlouho po sobě vypáleno a zůstala tu jen hrstka obyvatel. Z těchto událostí se město dostávalo jen velice pomalu. K lepšímu vývoji přispělo založení pivovaru a v roce 1820 tu začala pracovat koželužna. V letech 1838 až 1874 pracoval ve městě cukrovar. Průmysl se ve městě rozvíjel i díky zavedení železnice v roce 1870. Dřevěné domy byly postupně přetavovány na zděné. Velmi necitelně probíhala přestavba v druhé polovině 20. století, kdy byla zbořena část náměstí a byly opraveny fasády domů. Část památkových staveb byla zachována a původní půdorys města zůstal rovněž nedotčen a tak bylo město v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Z opevnění města se dochovaly pozůstatky válů a příkopů. Dominantou města je kostel svatého Vavřince pocházející ze 14. století, který byl ve století 17. barokně upraven. Ve 14. století byl ve městě postaven klášter minoritů, ale byl zničen husity. Na místě kde klášter původně stával vyrostla židovská čtvrť, kterou dnes připomíná synagoga a židovský hřbitov založený v roce 1520. Kostel svatého Jakuba v části města Metličany byl postaven v roce 1768 až 1775. Budova radnice v této části města je z let 1863 až 1863. Zajímavou ukázkou bydlení na předměstí je tak zvaný Doležalovský dvorec vybudovaný na přelomu 18. a 19. století. Nový Bydžov leží ve Východních Čechách, západním směrem od města Hradec Králové. Město je založeno na pravém břehu řeky Cidliny. Město se rozkládá v oblasti České Tabule. Okolí města tvoří mírně zvlněná krajina. Jižním a východním směrem od města je několik menších lesů. Severozápadním a jihozápadním směrem od města jsou vybudovaná dvě malá letiště. U jižního okraje města byl založen ovocný sad. Severním směrem z města je u obce Skřivany vyznačena naučná stezka doktora Václava Vojtěcha. Přímo ve městě Nový Bydžov nejsou značené ani cyklistické trasy a nenajdeme tu ani turistické značky. Dostupné autem po celý rok

Historie - Nový Bydžov

První zmínka o městě, které bylo vybudováno na pravidelném půdorysu pochází z roku 1305. Od roku 1325 byl Nový Bydžov poddanským městem. Ve vlastnictví města se vystřídalo několik známých šlechtických rodů. V roce 1567 se město stalo majetkem krále Maxmiliána II a od roku 1569 je královským věnným městem. Velmi ničivě se ve městě podepsala třicetiletá válka, město bylo dvakrát nedlouho po sobě vypáleno a zůstala tu jen hrstka obyvatel. Z těchto událostí se město dostávalo jen velice pomalu. K lepšímu vývoji přispělo založení pivovaru a v roce 1820 tu začala pracovat koželužna. V letech 1838 až 1874 pracoval ve městě cukrovar. Průmysl se ve městě rozvíjel i díky zavedení železnice v roce 1870. Dřevěné domy byly postupně přetavovány na zděné. Velmi necitelně probíhala přestavba v druhé polovině 20. století, kdy byla zbořena část náměstí a byly opraveny fasády domů.

Výlety - Nový Bydžov

Část památkových staveb byla zachována a původní půdorys města zůstal rovněž nedotčen a tak bylo město v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Z opevnění města se dochovaly pozůstatky válů a příkopů. Dominantou města je kostel svatého Vavřince pocházející ze 14. století, který byl ve století 17. barokně upraven. Ve 14. století byl ve městě postaven klášter minoritů, ale byl zničen husity. Na místě kde klášter původně stával vyrostla židovská čtvrť, kterou dnes připomíná synagoga a židovský hřbitov založený v roce 1520. Kostel svatého Jakuba v části města Metličany byl postaven v roce 1768 až 1775. Budova radnice v této části města je z let 1863 až 1863. Zajímavou ukázkou bydlení na předměstí je tak zvaný Doležalovský dvorec vybudovaný na přelomu 18. a 19. století.

Okolí města tvoří mírně zvlněná krajina. Jižním a východním směrem od města je několik menších lesů. Severozápadním a jihozápadním směrem od města jsou vybudovaná dvě malá letiště. U jižního okraje města byl založen ovocný sad. Severním směrem z města je u obce Skřivany vyznačena naučná stezka doktora Václava Vojtěcha. Přímo ve městě Nový Bydžov nejsou značené ani cyklistické trasy a nenajdeme tu ani turistické značky.