Původně hornické městečko založené zřejmě na rozhraní 13 a 14 století, prvně doloženo v r. 1339. Založení města je spojeno se jménem Štěpána ze Štemberka (1357) a rodem Lichtensteinů. V roce 1577 získalo město od císaře Rudolfa II. dva výroční trhy. Je to nejstarší městská výsada zachovaná v originále, sepsaná českým jazykem. V období 30-ti leté války město kleslo na úroveň zpustošené vsi. Město původně hornické se po vyčerpání zásob rudy stalo městem tkalců. Největší rozkvět tkalcovství je možné zařadit do roku 1853. V místní části Ondrášov jsou zřídla výtečné kyselky známé pod názvem „Ondrášovka“. Voda byla prohlášena v roce 1357 Štěpánem ze Štemberka za léčivou. Pramen Josefův byl objeven již v roce 1260. Nejvydatnějším pramenem je pramen Klitis, prýští z vrtané studny 150 m hluboké. Původní osídlení města bylo německy mluvícím obyvatelstvem (v několika kolonizačních vlnách). Po roce 1945 dosídleno město českým obyvatelstvem, slovenským a repatriovaným slovenským z Rumunska. Kdy získalo znak, není doloženo, vyvinul se však nepochybně z pečeti s mluvícím znamením medvěda a symbolem vrchnosti, pánů ze Šternberka, s přidáním symbolů, které připomínají zdejší železné doly. Hvězda bývá na pečeti někdy šestihrotá, jindy, podle svého původu asi lépe, osmihrotá jako šternberská. Barvy udává jen literatura: modrý štít, černý medvěd, zlatá hvězda a nástroje většinou stříbrné, jindy černé. Dostupné autem po celý rok

Historie - Moravský Beroun

Historie města je spjata s historií šternberského panství na severní Moravě. Jeho základy položil někdy v polovině 13. století Zdislav ze Šternberka, jenž získal podhoří Nízkého Jeseníka jako výsluhu od českého krále Přemysla Otakara II. První zmínka o Moravském Berouně jako o městě naznačuje, že vzniklo před rokem1339. Podnětem pro jeho vznik byla hornická činnost, jak dokládá městský znak obsahující kleště a hornické kladivo. V rámci německé kolonizace se Moravský Beroun stal střediskem dolování a zpracování železné rudy. V roce 1577 dostalo město od císaře Rudolfa II. právo konat dva výroční trhy. Po čase získalo město i právo volného obchodu a trhu a výčepní právo. V druhé polovině 16. století náboženská svoboda vyvolala novou vlnu německého přistěhovalectví, v níž se ztrácejí zbytky českého obyvatelstva. Město bylo postiženo třicetiletou válkou, která přinesla hospodářský úpadek a bída následně vyvolala fanatismus čarodějnických procesů. Teprve koncem 18. a začátkem 19. století prožívá město období rozkvětu spojeného s tkalcovskou výrobou a s textilním průmyslem.

Kultura - Moravský Beroun

Ve městě se koná každoročně řada kulturních akcí, ze kterých vybereme především Jubilejní varhanní koncert k mezinárodnímu setkání varhaníků a Berounský jarmark.

Sport - Moravský Beroun

Ve městě je volejbalové, tenisové a fotbalové hřiště, rybník, který slouží i ke koupání a lyžařské běžecké tratě. Turisticky atraktivní místa jsou propojena kvalitní sítí turistických a cykloturistických tras. V Moravském Berouně byla 15. července 2005 v dopoledních hodinách slavnostně otevřena naučná stezka s názvem Křížový a Kočičí vrch. Je vedena malebnou krajinou okolí Moravského Berouna a je určena všem věkovým kategoriím. Po cestě dlouhé 6,3 km čeká návštěvníky 12 informačních panelů, které je seznámí s historickým vývojem i současností, s přírodními zajímavostmi, faunou i florou zdejšího kraje. Pro odpočinek a krásný výhled na krajinu poslouží odpočívadla s lavičkami.

Výlety - Moravský Beroun

K historickým památkám patří rodný dům prof. Hanela (1751-1820), učitele Jakuba Jana Ryby, který stojí na náměstí. Dominantou města je kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl postaven jako evangelický renesanční v letech 1606-1610 s nejstaršími varhanami na Moravě. V Nových Valteřicích je možné navštívit unikátní lovecký zámeček - technická památka zakoupená na průmyslové výstavě v Paříži r. 1848 a nejvyšší horu Nízkého Jeseníku Slunečnou (800m n.m.). Na sever od Moravského Berouna v části Čabová můžete obdivovat kamenný kříž Baroko (1731). Nedaleko centra, v části Ondrášov jsou zřídla výtečné minerální vody známé pod názvem “Ondrášovka”. Voda byla prohlášena v r. 1357 Štěpánem ze Šternberka za léčivou. Pramen Josef byl objeven již v roce 1260. Nejvydatnějším pramenem je pramen Klitis, prýští z vrtané studny 150m hluboké. Na náměstí roste více než 200 let stará lípa, která byla vysazena jako připomínka dávné tragédie - obrovského požáru v roce 1779.