Šternberk leží na Severní Moravě, severním směrem od města Olomouc. Město se rozkládá u západního okraje Nízkého Jeseníku a v údolí tvořeném říčkou Sitkou. Od severního a východního okraje města se rozprostírají lesy. Město Šternberk je známé především motoristům, jelikož se tu pořádají známé závody do vrchu nesoucí název Ecce Homo. Závodní trasa se nachází u severovýchodního okraje města nedaleko místního hradu. Nejenom touto závodní dráhou je město proslulé, ale v prostorách zdejšího hradu je unikátní sbírka hodin a hodinových strojků. Ve městě se křižují cyklistické trasy po kterých se můžeme severním směrem vydat do oblasti Nízkého Jeseníku a nebi jižním směrem do nedaleké Olomouce. Město je také výchozím bodem několika značených turistických tras. Vydáme-li se z města jihovýchodním směrem můžeme dojít ke Svatému Kopečku, kde se mimo jiné nachází zoologická zahrada. U východního okraje města byla vyznačena naučná stezka nesoucí název Prabába. Ve druhé polovině 13. století tu byl vybudován hrad a kolem roku 1296 tu byla v podhradí založeno městečko. V roce 1364 byly kolem města vybudovány hradby. V roce 1371 tu nechal Albert II. ze Šternberka založit augustiniánský klášter. V roce 1430 se město dobrovolně odevzdalo do rukou Prokopa Velikého a dva roky bylo v držení husitů. V roce 1469 bylo město svědkem setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem. V roce 1576 byla ve městě vybudovaná první poštovní stanice na trase z Vídně do Vratislavi. V první polovině 16. století se ve městě usadili čeští bratři. V období třicetileté války bylo poničeno jak město tak i hrad vpádem nepřátelských vojsk. Válečné události se městu nevyhnuly ani v pozdějších letech. V 18. století bylo město dvakrát v držení Prusů. Před bitvou u Slavkova se ve Šternberku setkali ruský car Alexandr a rakouský císař. V 18. století se ve městě rozvíjelo především tkalcovství a v roce 1790 tu začala pracovat továrna na výrobu vlnených látek, která byla první na Moravě. V letech 1869 až 1870 byla do města přivedena železnice na trase z Olomouce. K významným památkám ve městě zcela jistě patří hrad, který byl postavený v letech 1253 až 1269. Jeho dnešní podoba je po přestavbě koncem 19. století. V objektu hradu si můžeme prohlédnout mimo jiné zajímavou sbírku kachlových kamen. Klasicistní kostel Zvěstování Páně byl postaven v letech 1755 až 1783. Augustiniánský klášter prodělal barokní úpravu a dnes je částečně využíván jako fara. Před kostelem byl umístěn mariánský morový sloup a v jeho sousedství dva smírčí kříže. Ve městě se nachází ještě jeden mariánský sloup, který byl zhotovený v roce 1699. V městském parku stojí novorenesanční kašna pocházející z roku 1876. V historické části města je několik měšťanských domů, které byly postaveny v 18. a 19. století s empírovými či klasicistními fasádami. Historické centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Dostupné autem po celý rok