Česká Třebová leží v Pardubickém kraji, severně od města Svitavy. Město je důležitou železniční křižovatkou. V České Třebové je největší vlakové seřadiště v České republice. Na západ i na východ jsou kolem města rozprostřeny lesy. Českou Třebovou protéká řeka Třebovka. Jihozápadním směrem se zvedají vrcholky patřící ke Svitavské pahorkatině a východním směrem potom vrcholky Zábřežské pahorkatiny. Nejvýše položeným místem nad městem je jižním směrem vrchol Kozlovský vrch ( 601 m.n.m.). Nedaleko města vede pomyslná hranice mezi Moravou a Čechami. Městem prochází řada značených dálkových cyklistických tras. Východním směrem se můžeme vydat k městu Lanškroun, kde u Dlouhého rybníku je vybudováno přírodní koupaliště a na vodní ploše je možnost provozovat vodní sporty. Z města nevedou jen cyklistické trasy, ale najdeme tady také celou řadu značených turistických tras, které nás povedou po okolních lesích, kopcích a navštívíme i nedaleké obce. Vydáme-li se z České Třebové jižním směrem na vrchol Kozlovský vrch, můžeme si prohlédnout město a okolí z rozhledny, která je na vrcholku. Budeme-li pokračovat z vrcholku západním směrem do obce Kozlov, najdeme na jeho severním okraji chaloupku Maxe Švabinského. V zimním období můžeme navštívit obec Přívrat severozápadním směrem z České Třebové, kde je na úpatí kopce vybudována sjezdová trať s lyžařským vlekem. Ve 12. století byl na vrcholku nad řekou Třebovkou postaven kostelík svaté Kateřiny, kolem kterého vyrostla osada. Tento románský kostelík je jedinou stavbou tohoto druhu ve východních Čechách, která tu zůstala do dnešních dnů. V roce 1304 získalo městečko pojmenování Česká, aby nebylo zaměňováno s nedalekou Moravskou Třebovou. V polovině 13. století se na druhém břehu od osady začalo s výstavbou města, které se vyznačovalo pravidelnými ulicemi. Město se postupně rozrůstalo až byly osady na obou březích spojeny. Podle historických pramenů nebylo město obehnáno hradbami. Česká Třebová byla patřila do majetku spadající pod panství Lanšperk. Podoba města se v průběhu let měnila, příčinou změn byly ničivé požáry. Nejrozsáhlejší škody městu přinesla třicetiletá válka. Obživou obyvatel města byla řemesla v domácích dílnách a to tkalcovství a hrnčířství. Největší zásluhu na rozvoji města bylo vybudování železnice v roce 1845. Nádraží se postupně rozrůstalo a zvyšoval se i počet obyvatel ve městě. Střed města tvoří náměstí s obdélníkovým půdorysem, ze kterého vybíhá řada ulic. Náměstí dříve obklopovaly dřevěné domy, které se do dnešních dnů nedochovaly. Pozoruhodnou stavbou je radnice z roku 1547 postavená původně v renesančním stylu. Později byla přestavěná a dnes ji zdobí štít, který podepírají volutové křídla. V blízkosti radnice je velký klasicistní kostel svatého Jakuba Většího, který byl postaven v letech 1794 až 1801. Příchod ke kostelu zdobí několik soch světců. Za kostelem je postavena barokní budova děkanství z roku 1783 až 1786. Ve středu náměstí byl postaven v roce 1706 mariánský sloup. V okolních ulicích vedoucích na náměstí najdeme několik historicky cenných budov postavených v klasicistním nebo empírovém slohu. Dostupné autem po celý rok