Bílina leží jižním směrem od města Teplice. Bílina je lázeňské město s léčbou zažívacího ústrojí, rozkládající se na okraji Českého středohoří. Na severu od města se zvedají vrcholky Krušných hor. Městem protéká stejnojmenná řeka Bílina. Bílinou prochází silniční tah vedoucí z Mostu na hraniční přechod s Německem na Cínovec. Jižním směrem od města je na vrcholku kopce Bořeň ( 538 m.n.m.) přírodní rezervace s růstem vzácných druhů květin. Z parku v lázeňském areálu vede na tento vrcholek naučná stezka. Na informačních tabulích kolem stezky jsou informace věnované historii i současnosti města a lázní. Na území dnešního města bylo v druhé polovině 10. století přemyslovské hradiště. V 11. století se v podhradí rozrůstala osada a ve 13. století přešla osada v městečko. Město bylo postaveno jako podélný obdélník, v jehož centru je pravoúhlé náměstí. Kolem města byly postaveny hradby. Část hradeb, která se dochovala je z 15. století. Podle historických záznamů byla Bílina vybudována v roce 744 dcerou Kazi Bílou. V roce 1421 město dobyli husité pod vedením hejtmana Jakoubka z Vřesovic, který ve městě zůstal. Během třicetileté války bylo město poničeno vpádem Sasů. Ve 14. století městem vedla solná cesta z Pirny do Prahy. Léčivé účinky místní alkalické kyselky znali již Přemyslovci, kteří odpařováním vody získávali léčivou sůl. Od 17. století získala léčivá kyselka věhlas i za hranicemi města. V druhé polovině 18. století nechali Lobkovicové vybudovat v Bílině lázně. V roce 1782 byl otevřen nově postavený léčebný pavilon a kolonáda. Lázeňské novorenesanční budovy byly postaveny v roce 1885 až 1900, včetně empírové kolonády. V areálu lázní je postaven pomník lázeňskému lékaři F.A.Reussovi, kterýž se zasloužil značnou měrou o rozkvět lázní. Mezi lázeňské hosty patřili J. W. Goethe, Karel Havlíček Borovský a cestovatel A. Humboldt. Ve 20. století se u hranic města povrchově těžilo hnědé uhlí. Na původním místě gotického hradu byl postaven zámek. Ve městě byla nejstarší svatyně svatého Petra a Pavla, svou dnešní podobu získala po rekonstrukci po požáru v roce 1568. Stará radnice na náměstí byla postavena v první polovině 17. století a je renesanční. Nová radnice pochází z roku 1908 až 1910. Domy na náměstí byly postaveny po ničivém požáru v roce 1588 a jsou v barokním a renesančním stylu. Dominantou náměstí je barokní sloup panny Marie z roku 1660. V roce 1992 bylo historické centrum prohlášeno městskou památkovou zónou. Dostupné autem po celý rok

Historie - Bílina

Na území dnešního města bylo v druhé polovině 10. století přemyslovské hradiště. V 11. století se v podhradí rozrůstala osada a ve 13. století přešla osada v městečko. Město bylo postaveno jako podélný obdélník, v jehož centru je pravoúhlé náměstí. Kolem města byly postaveny hradby. Část hradeb, která se dochovala je z 15. století. Podle historických záznamů byla Bílina vybudována v roce 744 dcerou Kazi Bílou. V roce 1421 město dobyli husité pod vedením hejtmana Jakoubka z Vřesovic, který ve městě zůstal. Během třicetileté války bylo město poničeno vpádem Sasů. Ve 14. století městem vedla solná cesta z Pirny do Prahy. Léčivé účinky místní alkalické kyselky znali již Přemyslovci, kteří odpařováním vody získávali léčivou sůl. Od 17. století získala léčivá kyselka věhlas i za hranicemi města. V druhé polovině 18. století nechali Lobkovicové vybudovat v Bílině lázně. V roce 1782 byl otevřen nově postavený léčebný pavilon a kolonáda. Lázeňské novorenesanční budovy byly postaveny v roce 1885 až 1900, včetně empírové kolonády. V areálu lázní je postaven pomník lázeňskému lékaři F.A.Reussovi, který se zasloužil značnou měrou o rozkvět lázní. Mezi lázeňské hosty patřili J. W. Goethe, Karel Havlíček Borovský a cestovatel A. Humboldt. Ve 20. století se u hranic města povrchově těžilo hnědé uhlí.

Výlety - Bílina

Na původním místě gotického hradu byl postaven zámek. Ve městě byla nejstarší svatyně svatého Petra a Pavla, svou dnešní podobu získala po rekonstrukci po požáru v roce 1568. Stará radnice na náměstí byla postavena v první polovině 17. století a je renesanční. Nová radnice pochází z roku 1908 až 1910. Domy na náměstí byly postaveny po ničivém požáru v roce 1588 a jsou v barokním a renesančním stylu. Dominantou náměstí je barokní sloup panny Marie z roku 1660. V roce 1992 bylo historické centrum prohlášeno městskou památkovou zónou.

Jižním směrem od města je na vrcholku kopce Bořeň (538 m n. m.) přírodní rezervace s růstem vzácných druhů květin. Z parku v lázeňském areálu vede na tento vrcholek naučná stezka. Na informačních tabulích kolem stezky jsou informace věnované historii i současnosti města a lázní.