Banská Bystrica

Krajské město Banská Bystrica je přirozeným kulturním a hospodářským centrem Banskobystrického kraja. Leží v centrální části Slovenské republiky v nádherném údolí řeky Hron. V současnosti zde žije přibližně 90 000 obyvatel. Z pohledu cestovního ruchu má Banská Bystrica a její okolí mimořádně výhodné podmínky. Je obklopena Nízkými Tatrami, Veľkou Fatrou a kremnickými vrchy, což vytváří velmi dobré zázemí pro rozvoj letní i zimní rekreace. Díky své bohaté historii a výhodné poloze se Banská Bystrica stala jedním z nejdůležitějších turistických center Slovenska. Středověká historie města Banská Bystrica je poprvé písemně zaznamenána roku 1255 v dekretu maďarského krále Bély IV, kterým uděluje městu královská privilegia. Právě privilegia přilákaly do města nové přistěhovalce, především německé národnosti. Význam města díky těžbě zlata a mědi vzrůstal a postupně byly postaveny nejdůležitější stavby. Nejvýznamnější z nich byl románský Kostel nanebevzetí Panny Marie z druhé poloviny 13. století. , hradní komplex s radnicí a hradby. Hospodářsklý a duchovní rozvoj je dodnes zřejmý při prohlídce historického jádra města. Roku 1589 z obav před tureckými nájezdy bylo město kompletně obehnáno hradbami. bolo mesto kompletne obostavané kamennými hradbami za účelom ochrany proti nájazdom nepriateľských Turkov (okolo roku 1526). Město bylo významným protestanstským centrem, které bylo ve sporu s Turky, Maďary i s Vatikánem. Roku 1620 zde byl zvolen princ Babriel Betlen protestantským uherským králem. Hospodářský růst se po vyčerpání zásob mědi orientoval na zpracování dřeva a výrobu papíru, později jej významně posunula průmyslová revoluce. Koncem druhé světové války roku 1944 se banská Bystrica stala centrem protifašistického odporu a vojenským centrem Slovenského národního povstání. Dalším významným mezníkem v historii města se stala reforma krajského zřízení, kdy se Banská Bystrica stala jedním ze tří slovenských krajských měst. Novým impulsem pro rozvoj města se stal rok 1989 po pádu komunistického režimu. Ve městě sídlí Univerzita Mateja Bela. Kulturní život v Banské Bystrici je velmi rozmanitý. Celý Banskobystrický region má mimořádnou kulturní a historickou hodnotu. Je zde registrováno více jak 1700 nemovitých kulturních památek včetně hradů, kostelů, památek lidové architektury, technických památek a dalších turisticky atraktivních objektů. Historická jádra měst Banská Bystrica, Banská Štiavnica a Kremnica jsou chráněné jako památkové rezervace a Banská Štiavnica je od roku 1993 městem zařazeným na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO.