Bratislava je hlavním městem Slovenské republiky. Tato metropole na jihozápadě země, přesněji na západním Slovensku, se rozkládá na obou březích řeky Dunaje, druhé největší evropské řeky, na úpatí výběžků Malých Karpat a na okraji Podunajské nížiny, poblíž hranic s Rakouskem a Maďarskem. Má podobnou geografickou polohu jako nedaleká Vídeň a Budapešť. Od Vídně je vzdálená 65 km, od Budapešti 180 km a od Prahy 330 km. Počtem obyvatel je Bratislava i největším slovenským městem (428672 obyvatel). Její rozloha činí 367,5 km² a hustota zalidnění je 1220 ob./km². Administrativně se Bratislava člení na 5 okresů a 17 městských částí. Po vzniku samostatné Slovenské republiky se stala sídlem prezidenta a Národní rady. Nejznámější dominantou Bratislavy je čtyřboký Bratislavský hrad. Je to národní kulturní památka, která slouží státní reprezentaci a jako sídlo Slovenského národního muzea s historickou a hudební expozicí. Mezi další významné památky města patří Děvínský hrad, gotický Dóm sv. Martina, Stará radnice, Slavín a Michalská brána. Historickým jádrem je Staré město. V okrajových částech města převažují poválečná panelová sídliště. Nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími jsou zpracování ropy a další chemická výroba (podniky Slovnaft nebo Istrochem), strojírenství, gumárenství (Matador) a elektrotechnické obory. Bratislava je taktéž střediskem slovenského školství (Univerzita Komenského, založená roku 1919, Slovenská technická univerzita, Ekonomická univerzita, Vysoká škola múzických umění, Vysoká škola výtvarných umění), vědy (Slovenská akademie věd, vědeckovýzkumné ústavy) a kultury (Slovenské národní divadlo, Slovenská národní galerie, Slovenské národní muzeum, Slovenská národní filharmonie). Je významným dopravním uzlem silniční, železniční, letecké a vodní dopravy. Turisté, kteří navštíví toto město mohou využít pro cestování městskou hromadnou dopravu (autobusy, tramvaje, trolejbusy) anebo taxi služby. Městská hromadná doprava pokrývá téměř celé zastavěné území města. Bratislava vznikla na místě, kde se v minulosti křížily významné obchodní cesty – Podunajská, která spojovala východní a jihovýchodní Evropu se západní, a Jantarová, která spojovala jižní, jadranskou oblast se severní, pobaltskou oblastí. První osadníci se tu objevili už v mladší době železné, kdy na území dnešního hlavního města Slovenska vzniklo sídliště Keltů – Oppidum. Keltové byli známí především svou vyspělou řemeslnou výrobou, a právě proto toto místo patřilo k nejvýznamnějším v tehdejší střední Evropě. Pozdější vykopávky potvrdily i římské osídlení. Slované začali Bratislavu osídlovat od 6. století. Založili i dnešní bratislavskou dominantu - Bratislavský hrad. Jednalo se původně o slovanské hradiště z 9. století, ze kterého později vznikl pohraniční hrad, který byl dále přestavěn až do dnešní podoby. Návrší, na němž hrad stojí, bylo osídleno zřejmě už v roce 2500 př. n. l. První písemná zmínka o městě pochází z roku 907 n. l., ale městské výsady získala Bratislava až v roce 1291 od uherského krále Ondřeje III. V roce 1464 udělil Matyáš Korvín tomuto městu významné právo meče. To znamenalo, že městská rada mohla sama trestat provinilce i tím nejvyšším trestem, trestem hrdelním. V roce 1465 tu vznikla první vysoká škola na Slovensku s názvem Academia Istropolitana. Podíl na jejím založení měl opět Matyáš Korvín se souhlasem papeže Pavla II. Svou činnost univerzita zahájila o dva roky později. Byly otevřeny tyto fakulty – teologická, právnická, lékařská a filozofická. V letech 1526 – 1784 byla Bratislava hlavním městem Uherska, které tu mělo orgány uherské státní správy. Uherští králové byli korunováni v gotické katedrále sv. Martina. Dalším významným rokem byl rok 1805, kdy byl v Primaciálním paláci podepsaný tzv. Bratislavský mír mezi Napoleonem Bonapartem a rakouským císařem Františkem I. Tento mír však Napoleon porušil, když 26. – 28. června roku 1809 bombardoval Bratislavu z petržalské strany Dunaje. Další historickou událostí byl ničivý požár v květnu roku 1811, který zlikvidoval nejen Bratislavský hrad a jeho přístavby, ale i velkou část podhradí. Po několika marných snahách o obnovu mu vrátila nový život a kulturní poslání až velká rekonstrukce v roce 1953. Hlavním městem Slovenské republiky je Bratislava od roku 1919. Dalším významným politickým aktem bylo podepsání Zákona o československé federaci 30. listopadu 1968, kterým Bratislava získala statut hlavního města SSR. Od 1. ledna 1993 je hlavním městem samostatné Slovenské republiky. Dnešní Bratislava měla v různých dobách různé názvy, např. Wratislaburgum (rok 807), Brezesburg (rok 1042), Preslawaspurch (rok 1052), Bosonium (rok 1146), Brezalauspurc (neznámá doba), Istropolis (Matyáš Korvín), Pozsony (maďarský název), Braslavespurch (16. století), Posonium (latinský název), Pressburg (německý název), Brezizburch (německý název), Bresburch (německý název), Prešporok (neznámá doba), Wilsonovo město (návrh z roku 1919) a Bratislava (od roku 1919). Současný název Bratislava pochází zřejmě od slovanského knížete Břetislava nebo též Braslava. Dostupné autem po celý rok

Historie - Bratislava

Historie města Bratislava je mimořádně bohatá. Již ve 2 století před naším letopočtem existovalo na území města rozsáhlé keltské oppidium. V dalším období se území města stalo pohraniční vojenskou pevností Římanů na křižovatce obchodních cest. Součástí obranné linie Limes Romanum proti vpádu barbarských kmenů. Předkové dnešních obyvatel Slovenska přišli na území města v období mezi 5 a 6 stoletím našeho letopočtu. Vzniklo zde mohutné slovanské hradiště, které se stalo jedním ze správních center Velkomoravské říše. Počátkem 11 století se město stalo součástí Uherského království a jeho strategická poloha byla příčinou mnoha útoků. Hrad se udržel a postupně se rozšiřovalo i podhradí a okolní osady. Jejich rozvoj zničil vpád Tatarů. Po odchodu Tatarů byly osady obnoveny a město začalo postupně budovat kamenné hradby. Roku 1291 získalo královská privilegia. Mocenské boje o město které probíhaly v následujících stoletích ukončil král Matěj Korvín, jehož panování napomohlo rozkvětu města. Na jeho popud byla v Bratislavě zřízena roku 1465 první universita - Academia Istropolitana, která ovšem zanikal po jeho smrti roku 1491. Důležitým mezníkem pro vývoj města byla porážka uherských vojsk u Moháče tureckými armádami. Bratislava byla následně obléhána, ale paradoxně městu pomohlo to, že se do města skryla uprchlá uherská šlechta. Bratislava se stala hlavním městem Uherska, sněmovním městem království akorunovačním městem uherských kráů, sídlem krále, arcibiskupa a najdůležitějších institucí. V letech 1536-1830 zde bylo korunováno 11 králů a královen. Těžkým obdobím se stalo 17. století. Rekatolizace, protihabsburská povstání, drancování, pokračující války s Turky, požáry, živelné pohromy a morová epidemie znamenyla pro město stagnaci. Opětovný rozvoj nastal až v 18. století kdy došlo až k trojnásobnému nárůstu obyvatelstva, rozvoji obchodu a rozvinul se i kulturní a společenský život. Největší rozvoj města přišel v období vlády císařovny Marie Terezie. Osudný úpadek na město provinčního charakteru ovšem přišel s vládou Josefa II, který přemístil centrální úřady do Budína a Vídně, po čemž následoval masový odliv šlechty. Další ranou byly reformy, napoleonské války a smutnou tečkou se stala skutečnost že roku 1811 vyhořel díky nepozornosti posádky bratislavský hrad. Přes všechny pohromy se město vždy znovu vzpamatovalo. Bratislava jako převážně německé město se začínala stávat centrem slovenské vzdělanosti. Na evangelickém lyceu byla roku 1803 založenaKatedra řeči a literatury československé, na které působil jako profesor Ľudovít Štúr. Prudký rozvoj města přišel v 19.století s nástupem industrializace. Dunaj se stal frekventovanou vodní dopravní cestou. Na přelomu 19 a 20 století se Bratislava stala druhým nejprůmyslovějším městem Uherska, s čímž souvisel i rozvoj architektury a životní úrovně obyvatelstva. Těžká léta první světové války zakončila porážka rakousko - uherské monarchie a vznikla Československá republika. V meziválečném období došlo k všeobecnému rozvoji města. Po vyhlášení samostatného Slovenského státu se 14. března 1939 stala Bratislava hlavním městem samostatného Slovenska. Dne 4.dubna 1945 osvobodila Bratislavu Sovětská armáda a tím došlo k faktickému zániku Slovenského státu. Po únoru 1948 zasáhly do života obyvatel represálie komunistického režimu. V období komunistické vlády došlo k nárůstu průmyslové výroby, likvidace historického jádra, výstavbě mnoha sídlišť s nedokonalou infrastrukturou, zničení historické zástavby Podhradí a dunajského nábřeží, ale třeba i k rozvoj dopravních cest. Vyrovnání se s rozporuplným dědictvím komunistické éry probíhá v Bratislavě stejně, jako v mnoha dalších městech střední a východní Evropy. Dne 1.1.1993 se Bratislava stala hlavním městem samostatné Slovenské republiky.

Kultura - Bratislava

Tak jako v ostatních vyspělých evropských městech naleznete i v Bratislavě velmi bohatou nabídku kulturního a společenského života. Můžete navštívit divadla, galerie, koncerty, kina, muzea nebo jiní kulturní stánky a aktivity. Namátkou například Městské muzeum Bratislava, Galerie města Bratislava, městká knihovna, zoologická zahrada, Slovenské národní divadlo, Malá scéna SND, Divadlo P.O. Hviezdoslava, Slovenská národní galerie, Mezinárodní dům umění pro děti BIBIANA a další. Zážitkem může být návštěva Slovenské filharmonie, nebo vystoupeníé některého z folklórních či lidových uměleckých souborů. Ve Vašem výběru Vám může pomoci Bratislavské kulturní a informační středisko. Z důvodu rozsáhlé a bohaté kulturní nabídky Vám přinášíme praktické odkazy na stránky které Vám mohou poskytnout aktuální informace. Doporučujeme například: http://www.bratislava.sk/_kultura.asp http://www.bkis.sk/ http://www.kultura.sk http://www.visit.bratislava.sk/vismo/osnova.asp?id_org=700013&id_osnovy=1002&p1=1002/

Sport - Bratislava

Pro volnočasové a sportovní aktivity můžete využít vynikající infrastrukturu metropole. Pro rodinné aktivity je vhodná například návštěva areálu Partizánska Lúka, sloužící jako výletní místo a nástupní prostor do bratislavského lesoparku. Atraktivní je sedačková lanovka Železná studienka - Kamzík, která má prevýšení 186 metrů. Cílem příjemné procházky může být Naučná stezka Červený most – Železná studienka – Kamzík, jejíž trasa měří cca 4 km a má celkem 18 zásatávek. Terén střední náročnosti má převýšení přibližně 210 metrů. Stezka je dostupná trasou MHD. Další stezkou je Dendrologická naučná stezka dlouhá cca 400 metrů. Mezi nejznámější bratislavské rekreační lokality patří jistě Horná Mlynská dolina – Železná studienka. Je součástí Bratislavského lesoparku a nachází se na jižním okraji chráněné oblasti Malé Karpaty. Příznivci aktivního odpočinku využijí jistě některou z cyklotras, případně velké množství sportovišť a fitness center, koupaliště, golfové hřiště, jízdárny a další atraktivní nabídky a podniky. Velkou výzvou pro zdatnější jedince je i okolí Bratislavy, které poskytuje dostatečný prostor pro Vaši rekreaci a odpočinek.