Krajské město na východě Slovenska. V současné době třetí nejvetší s bohatou historií. Patří do oblasti Šariše. Z historických památek nejvznamější historická budova radnice kostel sv. Mikuláše.

Historie - Prešov

Archeologické nálezy dokládají přítomnost lidí v okolí Prešova již v období středního paleolitu. Tj. 80 000 až 40 000 let před naším letopočtem. Příchod slovanských kmenů v období kolem 6. století n.l., vytěsnil původní keltské kmeny. Slované prokazatelně ovládali území kolem Prešova již kolem 8.století n. l.. Populaci později ovlivnil příchod maďarských kmenů a jejich asijských spojenců. Původní vojenské a strážní oddíly postupně asimilovali s místním obyvatelstvem a národnostní koktejl doplnil příliv německých kolonistů na pozvání uherského krále Bély IV. Pozvání následovalo po tatarském vpádu do země a němečtí kolonisté získali od panovníků mnohá privilegia. Přispěli tak k všeobecnému rozvoji středověkých měst v těchto oblastech. První písemná zmínka o Prešově pochází ze 7. listopadu 1247. V dokumentu je Prešov ještě nazýván starým názvem Epuries (odvozenina od maďarského názvu Eperjes tj. od slova eper - jahoda) . Roku 1299 udělil kolonistům z Prešova, Sabinova a Veľkého Šariša další významná privilegia král Ondrej III. Hlavními zdroji obživy pro místní obyvatele byla řemesla, obchod a zemědělství. Velmi rozvinutý byl zahraničný obchod. Nejvýznamnějším artiklem byl vývoz vína, mědi a železa. Díky přízni panovníků získal Prešov postupně rozsáhlé zemědělské majetky a solné doly v sousedním Solivaru. Na konci 14. století dovolil král Zigmund přijímat téměř neomezeně poddané z okolních obcí, což způsobilo nárůst obyvatelstva a posílilo ve městě slovenské etnikum. Dalším silným etnikem byli obyvatelé maďarské národnosti. Roku 1374 získal Prešov právo vybudovat městské hradby. Roku 1504 postihl město rozsáhlý požár a následné války a různá povstání způsobily stagnaci rozvoje. Město ohrožoval se svými žoldáky Jan Jiskra z Brandýsa, dále polský vévoda Jan Albert a po bitvě u Mohače vypukl konflikt mezi Ferdinandem Habsburským a knížetem Zápoľským. Období největšího rozkvětu města přišlo až od poloviny 16.století a trvalo do počátku 17.století. Velký podíl na obecném rozvoji měly myšlenky reformace, které přinesly němečtí měšťané. Prešov se stal významným centrem protestantismu. Období rozkvětu ukončila válka s Tureckem. Vydržování císařského vojska přišlo město velmi draho. Následná protihabsburská povstání Štefana Bočkaje (Bocskay), Gabriela Betlena a r. 1678 Imricha Tököliho spolu s třicetiletou válkou město zcela ekonomicky vyčerpala. Katastrofy završila morové epidemie roku 1710, které padlo za oběť kolem 2300 obyvatel, což byla více jak polovina obyvatel města. Přes všechny tyto osudové rány lze tuto historickou etapu hodnotit jako období rozkvětu vzdělanosti a kultury. Velký význam měl například vznik první tiskárny v Prešově v polovině 17. století. Na obnovení hospodářství zuboženého města se znovu podílela řemesla a obchod. Ke konci 18.století začaly v Prešově vznikat první manufaktury. Velký význam měly pro město tokajské vinohrady, které produkovali důležitou a úspěšnou obchodní komoditu - víno. Hospodářský rozvoj města postupoval souběžně s novou výstavbou. Na počátku 19.století tak byly částečně odstraněny části hradeb a z městských příkopů se staly zahrady. V revolučních letech 1848 bylo město obsazováno střídavě znepřátelenými stranami což znovu vedlo k jeho ekonomickému vyčerpání, protože muselo živit ubytovaná vojska. Prešova postupně klesl na město regionálního významu. Změna národnostního složení obyvatelstva se v tomto období vyznačovala především prudkým nárůstem maďarských přistěhovalců. Roku 1910 představovala maďarská populace téměř polovinu všech obyvatel města. S nástupem industrializace byla budována i infrastruktura a roku 1870 byla vybudována první železniční trať do Košic. Roku 1887 postihl město další velký požár, po němž nastal velký stavební rozmach. V tomto období působili ve městě tři vysoké školy a řada středních škol. Období první světové války znovu vedlo ke stagnaci a vyčerpání. Po ukončení světové války, dne 1.listopadu 1918 pod vlivem povstání v Budapešti došlo ke vzpouře místní vojenské posádky, která vyrabovala město. Vzpoura byla potlačena a ještě ten den bylo 41 vojáků na náměstí popraveno. K připojení Prešova k Československému státu došlo později než u ostatních měst. Promaďarské síly vytvořily Východoslovenskú národnú radu, která vystoupila proti rozdělení Uherska. Snahy o přičlenění k Uhersku ukončilo v prosinci 1918 československé vojsko, které bez incidentů obsadilo město a převzalo moc. V březnu 1919 došlo v Maďarsku ke vzniku komunistické vlády a maďarská Rudá armáda 8. června 1919 obsadila Prešov. Zde byla 16.června vyhlášena komunistická Slovenská republika rad, která však neměla podporu obyvatelstva. Vedl ji český komunista Antotnín Janoušek. Československé vojsko nebylo dostatečně silné ani vyzbrojené. Elitní legie ještě nedorazily z bojišť světové války. Přesto se v prvních červencových dnech podařilo město znovu obsadit a zahájit tak novou etapu jeho historie v rámci Československé republiky. Úbytek inteligence a úředníků především maďarské národnosti byl kompenzován přílivem lidí z jiných míst Slovenska a z Čech. V meziválečném období rostl počet obyvatel, vznikaly nové instituce a rozvíjel se průmysl. Rozvíjela se výstavba administrativních a kasárenských budov, škol a nájemních domů. Pozoruhodnou stavební památkou z tohoto období je secesní budova tzv. Bosákovej banky. S měnícími se politickými poměry došlo roku 1939 k vyhlášení samostatného Slovenského štátu. Období po březnu 1939 se vyznačovalo perzekucí demokratických a levicových síl a rasově nepohodlného obyvatelstva. Protože po 1. Vídeňské arbitráži v listopadu 1938 připadly Košice Maďarsku, vzrostl v letech 1939-1945 význam Prešova jako správního centra. Po reorganizaci státní správy se stal druhým největším městem ve státě s rozsáhlými správními pravomocemi. Toto období ukončilo osvobození Prešova na konci druhé světové války dne 20.1.1945. Ve stejném dni byly osvobozeny i Košice. Po osvobození Československa a po období 41 let komunistického totalitního režimu v letech 1948 až 1989 došlo k nové dynamice rozvoje města v souvislosti s uvolněním soukromého podnikání. Dalším historickým mylníkem se stal 1.leden 1993. K tomuto dni vznikla samostatná Slovenská republika a v rámci reorganizace se Prešov stal moderním krajským městem s bohatým kulturním životem. O nové dynamice jeho rozvoje svedčí i skutečnost že na jeho území působí více jak 7500 podnikatelských subjektů. Historické jádro města je národní kulturní památkou.