Procházka po vrchu Gothard

Kraj: Královehradecký kraj

Okres:Jičín

Město:Hořice

    Téměř každý se asi někdy setkal s městem Hořice. Někdo prostřednitvím hořických trubiček, které se zde vyrábějí již dvě století, jiný jako divák závodu 300 zatáček Gustava Havla, který se jezdí od 30. let minulého století, nebo České Tourist Trophy, závodu historických motocyklů a sidekar na přírodním okruhu. Hořice ale také mohou být poklidným cílem vašeho příštího výletu.

    Město Hořice se rozkládá na jižním úbočí Hořického chlumu, který se táhne v délce 20 km ve směru od východu na západ a který poskytuje kvalitní pískovec pro sochařská díla. Nad městem je vrch Gothard (352 m), osídlený již od starší doby kamenné. Na něm byla později založena středověká osada s tvrzí a v polovině 12. století pražskými premonstráty postaven kostelík zasvěcený sv. Gothardovi. Ve 13. století se obyvatelé přesunuli z vrchu na strategicky výhodnější místo pod kopcem, kde byl založen kostel, rozsáhlé tržiště a druhá tvrz. Od roku 1365 jsou již Hořice uváděny jako městečko. V dubnu 1423 se odehrála na vrchu Gothard bitva, ve které polní vojsko Jana Žižky porazilo oddíly panské jednoty. Na přelomu 16. a 17. stol. došlo v oblasti k hospodářskému rozkvětu a to zejména za vlády Smiřických. Za účast Albrechta Jana Smiřického ve stavovském povstání bylo ale panství zkonfiskováno a předáno do užívání Albrechtovi z Valdštejna. Po jeho smrti dostal hořické panství Jakub Strozzi. Jeho syn Petr zemřel v roce 1664 bez potomků při válečném tažení proti Turkům. Veškeré své jmění odkázal na založení vojenské invalidní nadace, která měla zabezpečit vojáky zestárlé nebo zraněné při službě císaři.

    Poté, co v roce 1846 shořela východní polovina náměstí, začal se na obnovu a výstavbu domů používat kámen a postupně se změnila tvář města. Ve druhé polovině 19. století založili židovští podnikatelé několik mechanických tkalcoven, rozvíjela se i těžba pískovce a provoz železniční dopravy. Dokladem početné židovské komunity ve městě je barokní synagoga v Tovární uličce a starý židovský hřbitov v severní části města. V tomto období také ale proběhla válka prusko rakouská. K rozhodující bitvě došlo 3. července 1866 u obce Sadová a její důsledky dodnes připomínají stovky pomníčků po celém kraji.

    Hořice byly v době války hlavním sídlem pruského štábu a velkým lazaretem. Mezi historické památky města patří barokní kostel Narození Panny Marie, postavený v letech 1738 — 48 podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera po požáru, který zničil nejen původní kostel s farou, ale i školy, radnici, špitál a starobylý orloj. Druhou zajímavou památkou je hřbitovní kostelík sv. Gotharda. Stojí na vrchu Gothard na místě kaple z 12. stol. V době hladomoru v letech 1770 — 1771 proslul jako poutní místo se zázračnou studánkou, která se ale bohužel nedochovala. Kromě kostela zde uvidíte starý a nový hřbitov s bohatou sochařskou výzdobou. Na nový hřbitov se vstupuje monumentální bránou z let 1893 – 1907. Park zdobí sochy sv. Gotharda a sv. Václava, za pozornost také stojí např. Žižkův pomník nebo památník obětem prusko-rakouské války, který stojí nad hromadným hrobem 1100 pruských i rakouských vojáků padlých 3. července 1866. Na areál navazuje sochařský park U sv. Gotharda s moderními skulpturami.

    K rozvoji kamenosochařství došlo po roce 1884, kdy byla v Hořicích založena C. k. odborná škola kamenosochařská, toho času jediná tohoto druhu ve střední Evropě. V letech 1966 – 69 se konala první mezinárodní sochařská sympozia v přírodním prostředí bývalého lomu. Během těchto čtyř let bylo na svah vrchu sv. Gotharda umístěno 27 nových soch. Poté byla tradice na 20 let přerušena. Od roku 1989 vzniklo během 16 symposií dalších 85 moderních soch od evropských, amerických a asijských umělců.

    Na západním úpatí vrchu Gothard leží krásný městský park — Smetanovy sady. O jeho založení se zasloužil místní hudební spolek Dalibor v roce 1889. Veřejnosti byl park předán 31. května 1901. V areálu uvidíte kromě pomníku B.Smetany i sochu Krakonoše, Jánošíka, pomníky Antonína Dvořáka a Mikoláše Alše a další sochy.

    Pozoruhodnou stavbou je i Masarykova věž samostatnosti na vrcholu Hořického chlumu (407 m), památník obětem světových válek, sloužící také jako turistická rozhledna. Byla vybudována v letech 1924 – 28, ale nikdy nebyla zcela dokončena. Projekt počítal s pamětní síní, nad kterou se měla zvedat 40 m vysoká věž. Z finančních důvodů byla ale stavba zastavena ve 20 metrech. A jak se na rozhlednu dostanete? Z náměstí půjdete po červené a zelené značce ke kapličce a od ní je rozhledna vzdálená asi 150 metrů. 1,5 km od této rozhledny je nová věž, vystavěná v roce 1998 mobilním operátorem. Také na ní je vyhlídková plošina pro veřejnost s výhledem na Krkonoše, Jičínskou pahorkatinu, Hořice, Polabí a Orlické hory.

Autor: Míla Jaklová - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2008-07-02 00:00:00