Tragédie Protržené přehrady
Kraj: Liberecký kraj
Okres:Jablonec nad Nisou
Město:Albrechtice v Jizerských horách
Dnes působí malebné údolí opět jako místo klidu, míru, odpočinku. Až narazíte na memento jedné z největších tragédií Jizerských hor - pozůstatek protržené přehrady na Bílé Desné, zjistíte, že ne vždy tomu tak bylo.
Paradoxem je, že výstavba oné přehrady byla zařazena do programu regulace vodních toků právě pro sérii povodní, které kraj postihly v druhé polovině 19. století. Po nejkrutější z nich v r. 1897 bylo rozhodnuto o výstavbě přehrady na Bílé Desné. V průběhu podzimu 1912 se začalo tvořit vodní dílo, po roční práci silné deště dosud vybudovanou část poškodily. I přes tuto komplikaci byla stavba dokončena a v listopadu 1915 zkolaudována.
Od podzimu do podzimu uběhlo deset měsíců a nastal den 18. září 1916. Dva z lesních dělníků objevili tryskající pramínek vody unikající z hráze. Stavbyvedoucí inženýr Gebauer byl ihned vyrozuměn a přikázal otevřít výpustě. To už ale nebylo v lidských silách, neboť díra se velkou rychlostí zvětšovala a průrvou se valilo čím dál větší množství vody chrlící části hráze, kamení, písek.
V tu chvíli dorazila alarmující zpráva i do několik kilometrů vzdálené Desné. Za 75 minut od prvního zpozorování úniku vody se hráz prolomila. 290 tis. m3 vody smetlo sebou levé křídlo hráze. Těsně pod přehradou srovnalo se zemí pilu hraběte Desfourse Walderodeho. Velké množství dřeva z pily zvýšilo nebezpečí valící se masy spolu s vyvrácenými stromy. Vše se hrnulo jako lavina s obrovskou prudkostí do údolí a bralo sebou, co našlo v cestě. Po půlhodině hrůzné scény zůstalo několik desítek mrtvých, mnoho zraněných, zničené domy, totální škody na majetku a neuvěřitelná bolest těch, co katastrofu přežili.
Inženýr Karel Podhajský, vedoucí kolaudační komise, spáchal sebevraždu, jakmile se o pohromě protržené hráze dozvěděl. Soudní procesy se zbylými odpovědnými za stavbu se táhly přes 15 let. Výsledkem bylo zproštění obžaloby s odůvodněním, že stavební nedostatky nebyly hlavním důvodem katastrofy, nýbrž špatné geologické podmínky. Dnes je ale jasné, že příčin bylo několik. Nedostatečný geotechnický průzkum, tomu nepřizpůsobený projekt. Sypaná hráz se sesedala a to nerovnoměrně, což ji narušilo. Válečný nedostatek jistě také ovlivnil volbu materiálu.
Drama, které se zde událo, připomíná nejen památník, ale i vysoká kamenná věž, zbytky hráze a potrubí. Postupně se toto místo vrací k nedotčenému stavu přírody. Areál je kulturní památkou a vede jím krátká naučná stezka. Projdete poklidnou krajinou, ale věřte, že když si přímo na místě představíte proběhlé události, pocitu mrazu v zádech se neubráníte. Tomuto místu opravdu nechybí zvláštní energie. Snad právě proto, že tudy před lety velká síla prošla a zase jednou dokázala člověku, jak pomíjivé může být jeho snažení.
Autor: Pavlína Doulíková - www.turistik.cz
Vložil: Uživatel 66
Vytvořeno: 2007-12-12 00:00:00
Ohodnotit článek
Reakce čtenářů
Nebyla nalezena žádná položka