V Jizerských horách...

Kraj: Liberecký kraj

Okres:Liberec

Město:Nové Město pod Smrkem

    Krajina mnoha tváří s lesními porosty, horskými loukami, rašeliništi i skalními skupinami – to jsou Jizerské hory. Ale jsou také ukázkovým příkladem toho, jak lidské hospodaření někdy neprospívá přírodě.

    Ve středověku pokrývaly hory v této oblasti neprostupné a divoké lesy. Asi ze 70% je tvořily listnaté stromy, zbývající díl pokrývaly jehličnany. Když hory osídlil člověk, začal ze dřeva stromů vyrábět mosty, domy, nábytek a hospodářské náčiní. Po založení skláren, hutí a dalších výroben docházelo k plošnému kácení lesů. Listnaté stromy byly v rámci obnovy nahrazovány smrky, často pěstovanými ze semen málo odolných druhů. Jehličnany, částečně zničené kůrovcem a mniškou a polámané vichřicemi, hynuli také působením škodlivých imisí z elektráren. Byly zdevastovány obrovské plochy porostů, které se v posledních letech daří obnovovat jen za cenu velkého úsilí.

    Častým místem návštěv na území Jizerských hor je osada Jizerka, která byla známá již roku 1539. Ležela na hranici českého panství návarovského a německého panství frýdlantského. Je to nejvýše položená osada v severních Čechách, do které kolem roku 1550 přišli horníci, aby zde hledali drahokamy a v roce 1624 evangelíci, aby se v tomto odlehlém koutu země schovali před perzekucí. Když v roce 1828 pan Riedel nechal postavit huť na výrobu skleněných tyčí, dutého skla a flakonů, začala Jizerka prosperovat. Z tehdejších dřevorubců se stávali skláři a v místě začala fungovat i pila a pekárna. V roce 1866 byla postavena nová huť, která stojí dodnes. Když i v ní byl v roce 1911 ukončen provoz, místní skláři, pokud neodešli, začali opět pracovat v lese, neboť jiné pracovní příležitosti nebylo. Svážení dřeva bývalo nebezpečnou profesí. Spousta malých pomníčků dodnes připomíná ty, kdo zahynuli pod těžkým nákladem, který byl přepravován na speciálních saních. Silnice na Jizerku byla vybudována až v letech 1911-13. Do této doby chodili obyvatelé i turisté do osady pěšky, protože i pro povoz tažený koňmi byla cesta riskantní.

    Osada Jizerka je v současné době využívána zejména k rekreaci. Stojí zde panský dům zakladatele hutí, staré časy připomíná řada roubených staveb a na konci osady ve směru na Smědavu je tzv. Hnojový dům, který jeho majitel, sběratel kuriozit a cestovatel Gustav Ginzel, musel před nastěhováním od hnoje vyklidit, kterého zde bylo po předchozích hospodářích až po střechu.

    Nejvyšším vrcholem české části Jizerských hor je Smrk (1124 m n. m.). Kdysi byl častým cílem výletníků a turistů. Původní stavby zde postavené zanikly po 2. světové válce a na dlouhou dobu je připomínaly jen základy na plošince západně od pomníku z roku 1909, postaveného při příležitosti stého výročí návštěvy německého básníka T.Körnera. Od roku 2003 stojí kousek od vrcholu Smrku vysoká kovová rozhledna. Je vybudována na místě, kde stála více jak 50 let dřevěná, 20 metrů vysoká věž z roku 1892. Z rozhledny se vám otevře neobvyklý výhled na Krkonoše, Jizerské a Lužické hory a do Polska. Rozhledna bývá po celý rok volně přístupná.

    Na Smrku také pramení největší tok Jizerských hor, řeka Jizera, která se po 164,5 km vlévá do Labe. Na začátku toku Jizery a jeho pravého přítoku Jizerky a také v okolních lesích se toulávali hledači drahých kamenů. Místa výskytu si označovali tajemnými značkami a některým se údajně podařilo ze svých nálezů zbohatnout. Dnes své štěstí již ale nezkoušejte, sběr přírodnin je v této oblasti zakázán.

    V Jizerských horách je každoročně pořádán, pokud to sněhové podmínky dovolí, již tradiční lyžařský závod Jizerská padesátka. U jeho zrodu stáli horolezci, kteří si testovali výkonnost před náročnějšími výstupy. Patřili mezi ně i účastníci expedice v Peru. Po zemětřesení, při kterém pod lavinou kamení zůstala celá naše výprava, se Jizerská padesátka začala jezdit i pod označením Memoriál Expedice Peru 70.

    Jizerské hory jsou plné kontrastů a rozhodně stojí za návštěvu v každém ročním období. Některé lesní porosty se ještě nepodařilo obnovit a tato místa jsou v kontrastu s nově vyrůstajícím lesem. Jsou ukázkou toho, že nejen člověk, ale i příroda je lehce zranitelná.

Autor: Miloslava Jaklová - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2008-01-21 00:00:00