Nejkrásnější krkonošské cesty

Kraj: Liberecký kraj

Okres:Semily

Město:Harrachov

     Nejvyšší české hory se pomalu odhalují ze sněhového závoje a turisté se chystají k prvnímu útoku. Představíme vám proto 3 nejkrásnější cesty, které byste při své návštěvě rozhodně neměli vynechat. Všechny mají jedno společné – v některých úsecích nenabízejí klasické „české“ pohledy. Připadat si bude spíš jako v Alpách nebo na Skotské vysočině.

Z Harrachova do Špindlu

     Naše první trasa začíná u chaty Lesní Zátiší na samém okraji Harrachova, v části zvané Rýžoviště a pokračuje údolím Ryzího potoka po zelené turistické značce směrem na rozcestí Ručičky. Odtud se vydáme úbočím Lysé hory (kolem nejdelších sjezdových tratí v ČR) na Dvoračky. Cestou se nabízejí nádherné výhledy na Rokytnici a dále do kraje. Z Dvoraček pokračujeme dále po zelené a dostáváme se do nejkrásnější části celé trasy – Kotelních jam. Pozor – tento úsek je schůdný pouze v letních měsících, jelikož celou zimu zde obvykle hrozí lavinové nebezpečí. Právě zde je ale charakter krajiny tolik odlišný. Strmé svahy a skalnaté ostrůvky mezi sytě zelenými porosty travin a kleče jsou zde typické.

     Z Kotelních jam se během 40 minut dostaneme do nejvýše položené obce západních Krkonoš – Horních Míseček a nabízí se nám dvě varianty. Buď dáme přednost rozhledům a vydáme se ještě směrem vzhůru na kopec Medvědín (do Špindlerova mlýnu pak sjedeme lanovkou) nebo pokračujeme přímo do údolí Labe po červené značce.

Celková délka trasy: cca 15 k

Kolem Kozích hřbetů

     Druhý výlet nám terénem připomene spíš alpské předhůří. Ze Sv. Petra se vydáme po Staré Bucharově cestě (červená) prudce vzhůru úbočím nejstrmějšího hřebene v Čechách – Kozích hřbetů. Tento geologický útvar je tvořen svorovou rulou a křemencem a svým tvarem opravdu připomíná kozí hřbet. Nejkrásnější je pohled z východní části – z vyhlídky na Krakonoši (1422 m).

     Vstup na samotné vrcholové skály je z důvodu ochrany přírody zakázán! Proto pokračujeme po značené stezce směrem k Luční boudě. Ta je jednou z nejvýše položených a také největších horských chat u nás a na holých krkonošských pláních ji stěží přehlédnete. Od ní se naše cesta stáčí zpět na západ a modrá značka nás pomalu svede do údolí, až k boudě U Bílého Labe.Tady už cesta trochu ztrácí horský charakter a po žluté turistické značce pokračujeme zpět do Špindlerova mlýnu nebo Sv. Petra.

Celková délka trasy: cca 17 km

Z Pece na Sněžku a zpět

     Poslední tip asi nebude pro mnoho z vás ničím novým, ale kdo tuto trasu neprošel, neviděl ty pravé Krkonoše v jejich nejdrsnější podobě. Začínáme na náměstí v Peci pod Sněžkou a po modré značce jdeme směrem k Obřímu dolu. Po levé straně se tyčí Studniční hora, na jejímž jižním svahu zůstává sníh někdy až do srpna a před námi se rýsuje netradiční pohled na prudké jihozápadní svahy Sněžky a Úpskou jámu. Právě říčka Úpa zde padá z hraničního hřebene do Obřího dolu a oživuje jinak strnulé horské scenérie. Široká zpevněná cesta se změní na vysokohorský chodník a její původně mírný profil se začne zařezávat do svahů nejvyšší české hory. Několika serpentinami vystoupáme až ke Slezské boudě, odkud už je to „co by kamenem dohodil“ na vrchol Sněžky. Vybrat si můžeme mezi strmou a krátkou stezkou po hřebínku nebo hlavní cestou, která obkrouží vrcholový kužel.

     Návrat je samozřejmě možný po stejné trase, ale zajímavá je i varianta přes Růžovou horu, která v podstatě kopíruje lanovou dráhu. Právě kolem jejích stožárů scházíme po jižním úbočí a přes pásmo kleče se dostáváme do nejdříve řídkého smrkového lesa, který s ubývajícími výškovými metry houstne. Pokud vás při sestupu už bolí kolena, můžete se z Růžové hory do Pece svézt lanovkou, ale pěkná je i cesta pěšky nejdříve po žluté a dále po zelené turistické značce. Od spodní stanice lanovky pak pokračujeme po silnici zpět do Pece.

Celková délka trasy: cca 15 km

Autor: Jan Petr - www.turistik.eu

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2007-04-13 00:00:00