Štramberské uši

Kraj: Moravskoslezský kraj

Okres:Nový Jičín

Město:Štramberk

    Perníková pochoutka s neobvyklým názvem Štramberské uši nemůže dnes chybět na žádné pouti, jarmarku, trhu či jiné lidové slavnosti. Tento cukrářský výrobek z perníkového těsta, ještě před několika málo lety rozšířený jen regionálně v místě svého původu, si pomalu získává mezi konzumenty po celé republice velké obliby.

    Za svůj současný věhlas vděčí tato lahůdka nepochybně jednomu významnému prvenství – jako první česká krajová specialita získaly totiž v Bruselu ochranou známku zeměpisného označení původu. Tento systém ochrany byl zaveden v roce 1992 a jeho smyslem je ochránit názvy kvalitních zemědělských a potravinářských výrobků, které si získaly věhlas v Evropské unii i jinde ve světě, před konkurencí plagiátů, produktů neprávem se za tyto výrobky vydávajících. Od prosince 2006 má ČR potvrzenou registraci Štramberských uší, od února i Pohořelického kapra a Žateckého chmele a díky přístupové smlouvě i tří budějovických piv (Budějovické pivo, Českobudějovické pivo a Budějovický měšťanský var).

    Majitelem licence na výrobu tohoto pekařského výrobku podle historického receptu je tedy město Štramberk, resp. necelá desítka místních producentů (licence nesmí být udělena výrobcům sídlícím mimo město). Malebné podhorské městečko Štramberk, které propůjčilo této dobrotě jméno, leží na úpatí Beskyd, uprostřed Štramberské vrchoviny, a pro svůj půvab si vysloužilo přezdívku Moravský Betlém. Ve městě, které je roztroušeno mezi několika strmými kopci a kterému vévodí zřícenina původního hradu Strallenbergu s válcovou věží, zvanou Trúba, se zachoval zcela unikátní architektonický soubor téměř devadesáti původních valašských roubených chalup z 18. a 19. stol. A jistě i v mnohých z nich se od nepaměti o svátcích linula vůně čerstvě napečených štramberských (dříve též tatarských) perníkových uší.

    K původu tohoto pečiva ve tvaru malého kornoutku, s trochou fantazie skutečně připomínajícího lidské ucho, se váže značně morbidní historie. Podle místní legendy vtrhly roku 1241 na Moravu tatarské hordy, před nimiž se Štramberští utekli skrýt na jeden z místních strmých a těžce přístupných kopců – Kotouč. Tam se opevnili a Tataři je začali obléhat. V noci však propukla bouře, pod jejímž ochranným pláštíkem místní prokopali hráz rybníka, a tatarské ležení vytopili. Když bylo po všem, nalezli štramberští obyvatelé ve zpustošeném a opuštěném táboře svých uzurpátorů pytle s uřezanýma a nasolenýma rukama a ušima křesťanských zajatců, zamýšleným to darem pro tatarského chána. Na památku této události, která se odehrála v předvečer Nanebevstoupení Páně (čtyřicet dní po Velikonocích), se začalo každoročně péct ono cukroví.

    Tradiční recept na štramberské uši není nijak zvlášť komplikovaný a vzhledem k tomu, že se po staletí předává ve všech místních rodinách, není ani obestřen žádným neproniknutelným výrobním tajemstvím. Jejich výroba je spíše náročná na zručnost pekaře – známkou šikovné hospodyně prý dříve bylo to, jak tenké uši dokáže z těsta vyválet. Těsto se totiž válí horké a materiál navíc rychle tvrdne.

    Pokud byste si chtěli vyzkoušet své cukrářské dovednosti, přikládáme recept:

Na těsto budete potřebovat:
1 kg hladké mouky, 0,5 kg cukru, 0,5 kg medu, 6 vajec, 1 prášek do pečiva, vodu, karamel, koření – skořice, anýz, badyán, hřebíček.

Postup:
do vyšlehaných vajec s cukrem se přidá mouka smíchaná s práškem do pečiva, med, koření utlučené v hmoždíři, karamel a voda. Umíchané těsto se nechá odpočívat v chladu, aby se propojily všechny vůně, pak se nalije na plech, upeče a ještě horké se válí a skládá do kornoutů.

Autor: Karolína Tietjenová

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2008-03-26 00:00:00