Malá Velká Kunětická hora
Kraj:
Okres:
Město:
Krajina mezi Hradcem Králové a Pardubicemi je rovinatá a do výšky se vypíná pouze jeden osamělý čedičový vrch, který ve výšce 82 metrů korunuje zřícenina rozsáhlého hradu husitského hejtmana Diviše Bořka z Miletínka. Toto místo je známé pod jménem Kunětická hora.
První písemné zmínky o hradu pocházejí z roku 1423. V době husitské revoluce Diviš z Miletínka válčil se svým vojskem v Hradci Králové a Opatovicích. V té době již na strategicky významném místě stál hrad a není jisté, kdo ho založil a komu před Divišem patřil. Jisté ale je, že ho kolem roku 1421 začal Diviš upravovat. Celková opevněná plocha měla nakonec rozměry malého městečka a to proto, aby v případě nebezpečí hrad ochránil početné husitské vojsko, kterému Diviš velel. S přibývajícím majetkem, získaným na husitských výpravách, se ale začala měnit Divišova strategie. V roce 1434 v bitvě u Lipan již bojoval v čele Panské jízdy. Za odměnu mu Zikmund ponechal v držení Kunětickou horu a přidal mu i město Pardubice, Bohdaneč a 45 vesnic. Diviš si nový majetek asi příliš neužil, protože zemřel v roce 1437 a Kunětickou horu zdědil jeho nejstarší syn Soběslav Mrzák z Miletínka. Po jeho smrti připadl majetek Jiřímu z Poděbrad.
V roce 1490 koupil hrad Vilém z Pernštejna. V okolí založil 200 rybníků a zahájil přestavbu sídla. Další pán, Jan z Pernštejna, dokončil přestavbu již do renesanční podoby.
Díky unikátnímu fortifikačnímu systému se Kunětická hora stala jedním z nejhůře dosažitelných hradů, ale v roce 1560 ho zadlužení Perštejnové museli prodat. Nový majitel, syn Ferdinanda I. Habsburského, se o majetek nestaral, hrad pustnul, následně ho poničila vojska švédského generála Torstenssona a na řádné opravy už nikdy nedošlo. A poté, co se v roce 1513 začal v okolí těžit čedič, západní a jihozápadní část hradu byla zlikvidována úplně. Až v roce 1919 koupili zbytky hradu členové muzejního spolku a provedli zabezpečovací práce. V 80. letech byl pak v lokalitě zahájen archeologický výzkum, protože vrch byl obýván již dávno před husity.
Do dnešní doby se dochovaly zbytky opevnění, kaple sv. Kateřiny, obnovený palác s Rytířským sálem a sklepem s archeologickými nálezy a hladomornou. Atrakcí je maketa draka a dobová střelnice. V letních měsících můžete navštívit divadelní představení, ukázky historického šermu a sokolnictví. Z objektu je krásný výhled na rybníky v okolním kraji a za pěkného počasí i na Orlické hory a Krkonoše.
Pod hradem byl odedávna třešňový sad (a doufám, že tam stále ještě je) a k němu se vztahuje následující příběh Viléma z Pernštejna: „Jeho synek Vojtěch byl nemocný a zesláblý a nechtěl jíst. Děti místního krčmáře, se kterými si hrával, natrhaly v sadu třešně do košíku a šly Vojtěcha navštívit. Chlapec se do třešní s chutí pustil a v příštích dnech se začal uzdravovat.“ Pokud se ale rozhodnete Kuntickou horu někdy navštívit, nečekejte na červen. Místo bude určitě hezčí v době, kdy třešně pokvetou.
Pod hradem je možné také navštívit Muzeum perníku a pohádek, kde je po celý rok zajištěn program pro děti I dospělé.
Mezi městy Pardubice a Hradec Králové vyrostl mimo jiné jeden z nejexkluzivnějších golfových areálů u nás. Je situován mezi hradem a Opatovickou elektrárnou. Do svahu je zasazena klubovna s recepcí, o patro výše je velká restaurace s venkovní krytou terasou. Připravuje se Natur Centrum, kde budou římské lázně, masážní vany, perličkové koupele, inhalace a solná jeskyně. Autorem golfového hřiště je Australan Graham Marsch, který byl za své služby pro golf vyznamenán Řádem Britského Impéria v roce 1984 Jeho Veličenstvem královnou Alžbětou II.
Autor: Miloslava Jaklová - www.turistik.cz
Vložil: Uživatel 66
Vytvořeno: 2007-12-05 00:00:00
Ohodnotit článek
Reakce čtenářů
Nebyla nalezena žádná položka