V ulicích magické Kutné Hory

Kraj: Středočeský kraj

Okres:Kutná Hora

Město:Kutná Hora

    Jak se říká, kolik má Kutná Hora věží, starých domů, uliček a soch, tolik má i pověstí. V každém domovním znamení, ve vyšlapaných schodech, v záhadné značce a nečitelném letopočtu se skrývá nějaký ten příběh.

    Tentokrát jsem vybral jen několik zajímavostí tohoto pozoruhodného města. Kutnou Horu, vedle těžby stříbra proslavili také alchymisté. V 15. století holdoval alchymii i nejmladší syn krále Jiřího z Poděbrad Hynek. V Kutné Hoře zakoupil kolem roku 1480 Knajslíkovský dům a dal si ve věži na jeho západní straně zřídit alchymistickou laboratoř a dílnu. Dům, od té doby zvaný Minsterberský nebo též Knížecí, stojí na dnešním Palackého náměstí. Dnes je v něm unikátní muzeu věnované právě alchymii. Rozhodně ho doporučuji k nakouknutí všem návštěvníkům města. Tajemná laboratoř je vyzdobena řadou hermetických ornamentů. Na jedné straně je například ohniště, na druhé straně je odtok a žlábek pro kapaliny. K tomuto významnému domu se také pojí i pověsti o ukrytém pokladu a tajných magických knihách.

    Dům s věží má i velké patrové podzemní prostory, kde jsou vystaveny alchymistické exponáty. Při rekonstrukci celé budovy se však nikde poklad nenašel. Podle průvodce tam ale poklad někde určitě je. Alchymii v Kutné Hoře praktikovali i mincíři. Petr Hlavsa z Liboslavi, pozdější laborant v rožmberských službách, zde prováděl své experimenty v letech 1553-1561. Němec Šebestián Essen z Kemptenu se zde alchymii věnoval v roce 1552. Byl však později vsazen do vězení, kde také za záhadných okolností nakonec v Bílé věži na Pražském hradě zemřel.

Připomeňme ještě další jména významných alchymistů tohoto města. Jedním z nich byl i Lazar Ecker. Dále pak Mikuláš z Řasné, který se tu při práci ve své laboratoři otrávil i se svou manželkou. Tajné nauky tu studovali i Kryštof Putz a David Wolfram.

    Jednou z velkých zvláštností, týkající se magie, je i nařízení císaře Rudolfa II. Ten ve svém listě z 5. února 1608 nařizuje kutnohorským konšelům, aby mu dopravovali mech, který roste jen na místě popraviště, a to jen na kostech, zvláště pak mech z lebek popravených. Zároveň všem důrazně přikazoval, aby toto nařízení zůstalo v tajnosti. Mech z kostí popravených má totiž velkou moc.

    Kutná Hora však není proslavená jen alchymisty a těžbou vzácných kovů. Má i jinou dominantu, a tou je chrám sv. Barbory. Málo kdo dnes ví, že je nejvýchodněji ležícím evropskýcm chrámem katedrálního typu. Na jeho stavbě se podílela huť Petra Parléře. V jedné z kaplí je velká nástěná malba z konce 15. století, představuje nosiče zlata sv. Kryštofa - Chrysofora. V chrámové části mezi pilíři posledního severního traktu je pak vyobrazení tzv. veselé vědy - šaška a dvou groteskních figur z roku 1506. Podle některých zpráv jde o šifry a tajný jazyk, kterému porozumí jen člověk předurčený k tajným naukám. Snad se význam těchto symbolů podaří rozluštit právě vám.

    Hora Kutná má ovšem i své duchy, démony a přízraky. Například ve Vlašském dvoře se sám od sebe rozezní zvonek vždy, když se zjevují duše zavražděných vlašských zlatníků, které tu zamordovali havíři. Naopak v ženském klášteře Voršilek se zjevuje v noci přízrak, který se prochází po temných chodbách za zvuku posvátné písně. Lidé věří, že přízrak přináší smrt do rodiny toho, kdo ducha spatří. Od zdi kostela Panny Marie se v noci za úplňku odráží sténání. Jistý lakomec nechal totiž zemřít svou zraněnou manželku bez pomoci ve sklepě kam spadla. Z podzemí pak bylo slyšet po mnoho dní nářek a později hejkání. Duch té ženy však nenašel klidu a čeká, až ji někdo přijde pomoci a vytáhne ji ze sklepa. Za to mu věnuje poklad, který zde zakopal její lakomý muž.

    Když už hovoříme o zajímavostech a zvláštnostech tohoto města, bylo by opravdu velkou chybou nevzpomenout i na unikátní kostinici v Sedlci. Na prastarém hřbitově stojí původní gotický kostelík Všech svatých s pověstnou kostnicí od stavitele J. B. Santiniho. Opat Jindřich, který žil za Přemysla II, sem přemístil půdu z Golgoty u Jeruzaléma. Podle pověsti zde pak všechny tělesné ostatky zmřelých do 24 hodin zcela zetlely. Za moru v roce 1318 bylo prý na zdejším hřbitově pochováno až třicet tisíc zemřelých. Z jejich kostí pak vybudoval jedem chnich obrazce, které tu jsou do dnešní doby.

Autor: Milan Doležal - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2008-06-26 00:00:00